Pomoc ukrajinské armádě
Velmi tvrdá obrana Ukrajinců nebyla jediným důvodem, proč se Rusům nepodařilo dobýt hlavní město Kyjev. Svou roli sehráli i sousední Bělorusové. Místní autoritářský prezident Alexandr Lukašenko sice stojí za Vladimirem Putinem a Rusům poskytuje své území pro logistické operace a stahování raněných, ale ne všichni běžní obyvatelé jeho proruské smýšlení sdílejí. Při neúspěšném útoku Rusů na metropoli sehráli důležitou roli běloruští pracovníci železnic.
Ukrajinské hlavní město Kyjev bylo jedním z hlavních terčů ruské armády poté, co zahájila invazi. Na metropoli postupovala ze severu, a to nejen ze svého území, ale i ze sousedního Běloruska. Umožnil to tamní vládce Lukašenko, který platí za dlouholetého Putinova spojence.
Lukašenko: Putin je pro mě jako starší bratr. Invaze na Ukrajinu se zdlouhavě táhne
Vladimir Putin je pro mě jako starší bratr. Tato slova pronesl na adresu ruského prezidenta jeho běloruský protějšek Alexandr Lukašenko. Putin podle něj neudržuje přátelský vztah s žádným státníkem z bývalého sovětského bloku kromě běloruského vládce. Na druhou stranu Lukašenko v interview zmínil, že ruská invaze na Ukrajině se příliš „táhne“.
Jak ofenziva u Kyjeva dopadla, už nyní víme. Rusové hlavní město ostřelovali a letecky bombardovali, obsadili přilehlá města a vesnice, ale dobýt se jim ho nepodařilo. Odpor Ukrajinců byl nad jejich síly a navíc se projevily rozsáhlé logistické problémy agresorů. Po zhruba měsíci se z okolí Kyjeva a posléze i ze severu Ukrajiny stáhli.
Svoji roli však v neúspěchu ofenzivy ovšem nesehráli pouze ukrajinští obránci a tragická bojeschopnost Rusů, ale i právě Bělorusové. Totiž ti, kteří Lukašenkův přívětivý pohled na Rusko a Putina nesdílejí.
Nejen, že někteří Bělorusové přímo vyrazili bojovat bok po boku Ukrajinců coby dobrovolníci. Svým dílem přispěli i občané přímo v Bělorusku, a to narušováním přesunů ruské vojenské techniky přes jeho území.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Údery na běloruských železnicích
„Věříme, že Rusové vzdali své snahy o dobytí Kyjeva díky naší práci. Necítili se v Bělorusku tak bezpečně, jak čekali. Tisíce ruských vojáků neobdržely jídlo, vozidla, palivo a nedostaly potřebné vybavení včas,“ vysvětluje na sociálních sítích poradce běloruské opoziční lídryně Svjatlany Cichanouské Franak Viačorka.
Belarusian anti-war movement is expanding. The partizans keep sabotaging the work of the railways.q Lukashenka feels threatened by this. More than 1,500 people were subjected to repression after protesting against the war in Ukraine or participating in the anti-war movement. pic.twitter.com/xZZEtbb6dS
— Franak Viačorka (@franakviacorka) April 16, 2022
Důležitou úlohu sehrávají běloruští železničáři, respektive partyzáni, kteří na koleje útočí. „Partyzáni sabotují práci na železnicích a Lukašenko se tím cítí ohrožen,“ dodává Viačorka. Ten kromě toho na sociálních sítích sdílel grafiku míst, kde mělo dojít k poškození tratí tak, aby přes ně Rusové nemohli převážet svoji techniku, proviant a další válečné zásoby.
Běloruské železniční údery se táhnou už od počátku války. Už před časem partyzánům děkoval šéf Ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin. „Jsou to stateční a čestní lidé,“ poznamenal na jejich adresu Kamyšin.
Lukašenko potírá protiruskou opozici
Přímo v Bělorusku se protiruský odpor dále stupňuje. Lukašenko si toto uvědomuje a snaží jakoukoliv opozici namířenou vůči Rusku potlačovat. Zaujal například taxikář z města Barysau poblíž Minsku, který odmítl vozit ruského vojáka. Jako zdůvodnění uvedl válku na Ukrajině. Krátce poté měl být taxikář zatčen a podle novinářky Hanny Ljubakové čelí hrozbě až šesti letům vězení za „extremistickou aktivitu“.
Válka na Ukrajině
Pochody na podporu Ruska nechávají běloruské pořádkové síly bez povšimnutí. Podle Viačorky ovšem cílí na ty, kteří s touto aktivitou nesouhlasí a ruskou invazi odsuzují.
Jak bylo zmíněno, řada Bělorusů pomáhá i přímo na Ukrajině, kde se přidali či přímo zřídili dobrovolnické jednotky. „Lukašenko je jen Putinův lokaj, sluha. Nikdy nebyl nezávislý a nikdy nepřijímal žádná vážná řešení, aniž by o nich nevěděl ruský prezident. Vše konzultoval s Putinem,“ řekl běloruský dobrovolník Vitalij CNN Prima NEWS.
Možnost, že by se Bělorusko samo zapojilo do války na Ukrajině, ovšem odmítá mimo jiné zahraniční reportér CNN Prima NEWS Matyáš Zrno. „Nemyslím, že by Lukašenko běloruské vojáky poslal do bojů na Ukrajině, i když tím nenápadně hrozí. Je to takový starý politický lišák. Jde mu primárně o vlastní přežití. Potřebuje mít dobré vztahy s Moskvou. Snaží se ale vyhnout tomu, co po něm Rusové chtějí, tedy aby přímo nasadil svou armádu,“ uvedl Zrno ve vysílání. Běloruská armáda je podle něho jednou z nejslabších v Evropě.
