O ruské invazi rozhodl úzký okruh lidí. Kdo všechno je za válku na Ukrajině zodpovědný?
Výběr redakce
Ruskou invazi na Ukrajinu schvaloval jen velmi omezený okruh lidí, píše agentura Bloomberg. Vojenská operace, kterou Moskva definitivně rozjela 24. února, měla podle ruského plánu vést k rychlému obsazení klíčových ukrajinských oblastí včetně Kyjeva a sesazení tamní vlády. Po dvou měsících války je však jasné, že plán Kremlu v mnoha ohledech selhal. Kdo všechno je za nepodařenou akci zodpovědný?
Vladimir Putin
22. února ruská vojska vstoupila na území samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin zároveň podepsal výnosy uznávající nezávislost Doněcké i Luhanské lidové republiky.
O dva dny později Putin ohlásil, že Rusko spouští „speciální vojenskou operaci“, jejímž účelem je „denacifikace a demilitarizace Ukrajiny“. Ve volném překladu Rusko napadlo Ukrajinu a započalo válku. Ukrajina však byla na útok údajně velmi dobře připravená.
Po několika dnech se začaly šířit zprávy o tisících mrtvých ruských vojáků a stovkách rozdrcených kusů těžké techniky. Rusko se proto – minimálně dočasně – vzdalo původního plánu dobýt Kyjev a nyní veškerou svou sílu soustředí na Donbas.
Putin se v reakci na debakl v Kyjevské oblasti zbavil stovek lidí ze svého okolí. Podle agentury Bloomberg s odvoláním na lidi obeznámené se situací však neschopnost Ruska porazit Ukrajinu mohl způsobit i fakt, že o invazi věděla předem jen hrstka představitelů Kremlu. Rusko tak nemuselo být dostatečně připravené. Kdo další o invazi rozhodoval?
Sergej Šojgu
Ještě před vypuknutím války na Ukrajině se o něm mluvilo jako o možném Putinově nástupci. Ruský generál Sergej Šojgu, který od roku 2012 vykonává funkci ministra obrany, měl dlouhé roky zodpovídat za modernizaci ruské armády.
Jenže s každým dalším dnem od vypuknutí invaze byly stále patrnější nedostatky ruského vojska, od zastaralých kusů těžké techniky přes nevyhovující vybavení pěchoty až po nedostatečný výcvik ruských vojáků. Často zmiňované jsou také obrovské logistické problémy, které Rusy na Ukrajině sužují.
Šojgu se během března z ničeho nic na několik týdnů přestal objevovat ve veřejném prostoru. Zatímco podle oficiální verze měl zdravotní problémy, v médiích se spekuluje o velkých neshodách ministra s Putinem, které způsobila právě bezzubost ruské armády na Ukrajině.
I v současnosti se ministr „války“, který měl prodělat masivní infarkt, objevuje v televizi jen výjimečně. Na začátku týdne během svého projevu připustil, že „ruské ozbrojené síly zavedou nové způsoby boje, aby se lépe přizpůsobily moderním podmínkám vojenské konfrontace“.
Valerij Gerasimov
Náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov měl být ještě donedávna jedním ze tří Rusů, který „vlastnil jaderný kufřík“. Znamená to, že on, prezident Putin a generál Šojgu jako jediní disponovali právem rozhodovat o použití ruských jaderných zbraní.
Na konci března se objevily zprávy, že tuto výsadu už má jen Vladimir Putin. Valerij Gerasimov, jenž jako jeden z mála ruských představitelů o invazi přímo rozhodl, se měl dostat podobně jako Šojgu do prezidentovy nemilosti.
I on se od začátku ruské invaze postupně přestal objevovat v médiích. Nyní vystupuje v ruské televizi spíš výjimečně. Na konci února se dokonce ve veřejném prostoru začala šířit zpráva, že Putin Gerasimova zbavil funkce náčelníka generálního štábu. Tato informace však nikdy nebyla potvrzena.
Patrušev, Beseda, Surkov či Lukašenko?
Dalším mužem, který měl být s plány invaze na Ukrajinu obeznámen dopředu, je tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Naopak mnoho členů ruské elity, kteří o plánu útoku nevěděli, považují invazi za katastrofální chybu, uvedla agentura Bloomberg.
Těžko říct, kdo další byl o plánech Kremlu informován předem. Spekuluje se například o někdejším generálovi tajné služby FSB Sergeji Besedovi či o bývalém blízkém poradci Putina Vladislavu Surkovi.
Válka na Ukrajině
Oba zmíněné na přelomu března a dubna zatkla ruská policie. Beseda se měl provinit tím, že Putinovi podával nepřesné zpravodajské informace o možném ukrajinském odporu proti invazi. Před začátkem války měl přispívat k negativním postojům chovaným ukrajinskými obyvateli ke kyjevskému režimu.
Surkov je podezřelý ze pronevěry velké finanční částky. Muž, který si vysloužil přezdívku „šedý kardinál“, měl ještě před ruským útokem výrazně přispívat k proruským náladám v Doněcké a Luhanské oblasti.
Vzhledem k tomu, že ruská armáda na Ukrajinu útočí i z území Běloruska, kde měla před invazí pobývat na „vojenském cvičení“, je možné, že se Putin mohl svěřit se svými záměry i prezidentovi Běloruska Alexandru Lukašenkovi.
Nutno zmínit, že – i přes veškerou snahu Kremlu plány o ruské agresi utajit – americké tajné služby před ruskou invazí na Ukrajinu varovaly už v lednu tohoto roku.
Čtěte také
V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v roce 2020. Věnuje se převážně domácí politické scéně. Kromě zpravodajských textů a rozhovorů zpracovává také komentáře nebo glosy. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje například dění kolem války na Ukrajině. V případě odlehčenějších témat se věnuje videohrám či houbaření. (Marek.Vesely@iprima.cz)
