Sněmovna ve čtvrtek završila úvodní kolo debaty o uzákonění možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Dolní komora schválila poslat návrh do druhého čtení. Následně se poslanci sešli z podnětu ANO k návrhu zákona tohoto hnutí o celostátním referendu a pak ještě rovněž z iniciativy ANO k předlohám šestice krajů ke změnám v rozpočtovém určení daní. Očekává se, že schválení návrhů programu těchto mimořádných schůzí koaliční většina neumožní.
Poslanci nejdříve hlasovali o návrhu opozičního hnutí SPD na zamítnutí předlohy a o návrhu opozičního ANO na vrácení předlohy k přepracování. Opozice ale neuspěla. Vládní poslanci totiž poslali korespondenční volbu k projednání do výborů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chybějící plenta? S korespondenční volbou nebude hlasování tajné, připustil člen pětikoalice
Dolní parlamentní komora jednala více než 53 hodin čistého času. K závěru prvního čtení se poslanci dostali šestý jednací den.
Exkluzivně: 37 opatření, kterými vláda může nastartovat ekonomiku. Dotknou se všech
Poté, co vláda loni prosadila konsolidační balíček, jí na stůl míří další zásadní dokument od poradní skupiny NERV. Redakce CNN Prima NEWS se podařilo materiál získat, a vy tak exkluzivně můžete nahlédnout do zákulisí vlády a podrobně se seznámit s cestou, kterou se kabinet vydá. Jedná se o 37 opatření, která mají za cíl zajistit dlouhodobě udržitelný ekonomický růst a stabilitu v oblastech vzdělávání, trhu práce, investic, bydlení a státní správy.
Již od středečního rána docházelo ve Sněmovně k ostré výměně názorů mezí pětikoalicí a opozicí. Poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) ve svém projevu vyzval opoziční zákonodárce, aby „už nefňukali“. „Jen připomínám, že řečnická doba se omezovala na trvání dvakrát deset minut již v roce 2016, když bylo ve vládě hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Sami jste to navrhovali a prosadili. A je irelevantní, jestli se to projednávalo v legislativní nouzi,“ upozornil.
Bývalý šéf lidovců zároveň uvedl, že současná poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) dokonce v roce 2014 prosazovala, aby se zmíněné omezení dostalo i do jednacího řádu Sněmovny. „Tak už nefňukejte. Je to fakt trapné, akorát se tu zesměšňujete,“ rozohnil se Bělobrádek. Jeho vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek.
Poslanci v úterý omezili vystupování zákonodárců na nejvýše dvakrát po deseti minutách. Na návrh koalice před tím také zrušili usnesení, kterým vztáhli omezení v počtu vystoupení i na krátké, maximálně dvouminutové, faktické poznámky. Původní rozhodnutí dolní parlamentní komory vyvolalo silné opoziční protesty.
„Pošlapáváte jednací řád nehorázným způsobem. Nikdy to tady nebylo. Posouváte hranice někam, odkud už není návratu. Co si odhlasujete příště? Že máme jít pryč ze sálu? Nebo že nesmíme nic říkat? Když si poslanec vyčerpá faktické poznámky, bude muset mlčet a nechat se tady urážet. To je vaše demokracie,“ vzkázala pětikoalici šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
Okamura ostře vyjel vůči koaličním poslancům
Ještě ostřeji se ohradil Tomio Okamura (SPD): „Vládní pětikoalice porušuje zákon o jednacím řádu Sněmovny, v němž jsou faktické poznámky jasně zmíněné. Já se tady perzekvovat a umlčovat od vládní koalice nenechám. Ohýbáte Ústavu.“
Poté zmínil, jak oslovovali někteří odpůrci ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) během debaty v Karviné. „Lidé volali, že je fašista. Přesně to tady dneska předvádíte – novodobí fašisté. Běžte už pryč, ukončete tuhle vládu a podejte demisi. Mějte nějakou sebereflexi,“ dodal šéf SPD.
Po úterním poledni se atmosféra v dolní komoře uklidnila. Zákonodárci se ale stále neshodnou na výkladu jednacího řádu Sněmovny.
Kritici poštovní volby často poukazují na absenci plenty. Člověk, který volí korespondenčně, tak při vkládání hlasovacího lístku do úřední obálky nemá zaručené soukromí, což by mohlo vést k nežádoucímu ovlivňování. Na toto riziko upozorňuje delší dobu opozice i někteří právní experti.
Korespondenční hlasování existuje v určité formě ve většině zemí Evropské unie. Výjimku společně s Českem tvoří Francie, Chorvatsko a Malta, z dalších evropských zemí také Island. Ve Francii však lze od roku 2020 volit ze zahraničí přes internet.
Češi v případě sněmovních a prezidentských voleb mají možnost volit z ciziny, a to přímo na velvyslanectvích i řadě konzulátů. Zastánci zavedení korespondenční volby poukazují na to, že současný systém je časově i finančně nákladný pro voliče, kteří žijí daleko od těchto míst.
