Ruský prezident Vladimir Putin v pátečním telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem uvedl, že ostřelování území, kde se nachází ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna, vytváří riziko rozsáhlé katastrofy. Podle tiskových agentur to oznámil Kreml. Státníci se podle něj shodli na důležitosti brzkého vyslání mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) do zařízení. Francouzský prezident Putinovi sdělil, že je znepokojen bezpečnostními riziky v jaderném zařízení. Elysejský palác následně potvrdil, že šéf Kremlu s vysláním expertů MAAE do elektrárny souhlasil.
„Ruská strana potvrdila svou připravenost poskytnout inspektorům agentury (MAAE) nezbytnou podporu,“ uvedlo tiskové oddělení Kremlu. Putin z ostřelování největší atomové elektrárny v Evropě obvinil ukrajinské ozbrojené síly a hovořil o riziku „velké katastrofy, která by mohla vést k radiační kontaminaci rozsáhlých oblastí.“
Kyjev zatím nereagoval, nicméně Rusko a Ukrajina se v posledních dnech navzájem opakovaně vinily z ostřelování bezprostředního okolí jaderného závodu, který od března okupují ruské invazní jednotky, ale který podle dostupných informací stále řídí ukrajinští technici.
Válka na Ukrajině
Ukrajinská státní společnost Enerhoatom v pátek uvedla, že se Rusové chystají odpojit Záporožskou jadernou elektrárnu od ukrajinské sítě, a opět vyzvala mezinárodní společenství, aby co nejdříve přijalo všechna nezbytná opatření k ukončení okupace elektrárny.
Ukrajina i Rusko podle Reuters už dříve daly najevo, že chtějí, aby Záporožskou jadernou elektrárnu navštívili inspektoři MAAE, jejíž šéf Rafael Grossi prohlásil, že je připraven takovou misi vést. OSN uvedla, že může poskytnout logistickou a bezpečnostní podporu delegaci MAAE.
Prezidenti Francie a Ruska se podle Elysejského paláce dohodli, že v příštích dnech budou v hovorech pokračovat. Státníci dnes spolu podle Kremlu telefonicky hovořili z iniciativy Paříže. Byl to jejich první rozhovor po téměř třech měsících, poznamenala agentura TASS. Podle Reuters si dnes šéf Kremlu stěžoval šéfovi Elysejského paláce na pokračující překážky v dodávkách ruských potravin a hnojiv na světové trhy.
Vyděračský potenciál
Bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity ve vysílání CNN Prima NEWS již dříve uvedl, že v momentě, kdy se kolem jaderné elektrárny střílí a existují informace, že je podminovaná, tu určité riziko je. „Není ale potřeba vyvolávat paniku. Ani jedna ze stran nemá potřebu vytvářet katastrofu, která by postihla celý kontinent,“ řekl s tím, že jde o zajímavý vyděračský potenciál, který lze využít jak vůči protivníkovi, tak vůči Evropě.
Vedle toho se po sociálních sítích začínají šířit simulace, které znázorňují, do jaké míry by mohl únik radiace z elektrárny zasáhnout Evropu. Ředitel odboru výzkumu jaderné bezpečnosti v SÚRO Marek Ruščák a také Státní úřad pro jadernou bezpečnost však na Twitteru konstatovali, že podobné simulace nemá cenu brát příliš vážně. „V hypotetických modelech je mnoho neznámých. Platí, že ČR od ukrajinských jaderných elektráren chrání vzdálenost. I kdybychom tu naměřili zvýšenou aktivitu, nepředstavovala by pro nás ohrožení,“ shodují se.
This map shows the potential radiation fallout from a Zaporizhzhia nuclear plant disaster pic.twitter.com/ZBzwIjlzjP
— Samuel Ramani (@SamRamani2) August 18, 2022
Rusko rozpoutalo otevřenou válku s Ukrajinou v noci z 23. na 24. února. Prezident Vladimir Putin šokoval celý svět, když zahájil útok hned z několika stran – z Ruska, Běloruska i od Krymu. Z aktuálních informací ohledně vývoje války je zřejmé, že Ruskem okupovaný poloostrov Krym je opět pod tlakem. Jsou hlášeny exploze u ruského vojenského letiště v Belbeku. V ruské Belgorodské oblasti hraničící s Ukrajinou pak vypukl požár v muničním skladu. Ukrajinská firma Enerhoatom hlásí, že Rusové měli odpojit Záporožskou jadernou elektrárnu od ukrajinské sítě a omezit přístup místnímu personálu.
