Co na to vaše peněženka, Jan Zahradil, Mikuláš Peksa - 16.5. v 18:00
Válka na Ukrajině odsunula téma Green Dealu na druhou kolej, byť možná okrajově. Evropská unie ale nadále řeší, jak dál s fosilními palivy, například zemním plynem, a to zejména v souvislosti s dodávkami z Ruska. Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) ve vysílání CNN Prima NEWS podotkl, že většina EU se chce od těchto paliv z Ruska odstřihnout, problém však představuje Maďarsko. Europoslanec Jan Zahradil (ODS) jeho slova kritizoval.
Zahradil v pořadu Co na to vaše peněženka řekl, že vše špatné je k něčemu dobré. „Tragédie ruské invaze na Ukrajinu by mohla přispět k reálnějšímu pohledu na zelenou transformaci, která se v řadě predikcí pohybovala mimo energetickou i ekologickou realitu. Budeme svědky změny a korekcí, byť to dnes nikdo neříká nahlas,“ míní europoslanec.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Peksa však připomněl, že tzv. Zelená dohoda pro Evropu je postavena na balíku zákonů, z nichž je velká část už rozjednaná. „Někteří na to měli pohled, že by se mělo vymezit jen něco, jenže bychom se měli zbavit všech fosilních paliv. ‚Jen něco‘ není cesta,“ zdůraznil. Podle průzkumu hnutí Duha je však více něž 50 procent Čechů proti Green Dealu. Podle Zahradila lidé potřebují slyšet, že bude zajištěna energetická bezpečnost.
Ministerstvo průmyslu chce založit státního obchodníka s energiemi. Má zvýšit bezpečnost
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje vytvoření státního obchodníka s energiemi. Má sloužit především pro nákup plynu, do budoucna možná i dalších energií. Cílem je mimo jiné zvýšení energetické bezpečnosti, ale i vlivu státu na zásobách plynu v Česku. Novinářům to řekl v pondělí šéf resortu průmyslu Jozef Síkela (za STAN).
„Že se dokážeme odstřihnout od dodávek fosilních paliv, zejména z Ruska, aniž by to ohrozilo ekonomiku a vytápění domácností. Na tom usilovně pracuje nejen Česko, ale i jednotlivé země EU. Ministři členských zemí nyní jezdí do zemí, včetně Kataru, které mají zásoby zemního plynu a snaží se vyjednat dodávky nebo vybudování plynového potrubí,“ pokračoval europoslanec ODS.
Musíme řešit nové dodavatele
Následně ale zdůraznil, že myšlenka, že bychom se zbavili zemního plynu do několika let, je nereálná. „Musíme řešit jiné dodavatele,“ řekl s odkazem na dodávky z Ruska. Peksa doplnil, že postoj „zbavit se“ fosilních paliv z Ruska v EU převažuje. „Bohužel je unie nastavena tak, že musí souhlasit Evropský parlament i rada ministrů členských států. Ti ale musí rozhodovat jednomyslně. Pokud tedy jeden ministr řekne ne, celý proces se zastaví a musíme ho přesvědčit,“ vysvětlil.
Válka na Ukrajině
Jeden ze států právě rozhodnutí o stopce dodávek plynu z Ruska brzdí. „V sankčních opatření narážíme na jeden stát, který je proruský a situaci Rusku usnadňuje. Jde o Maďarsko, které se vždy – konkrétně Orbán – nechalo přesvědčit nebo uplatit. Bohužel se tento problém opakuje a opakovat bude. Režim má silné propojení do Ruska a chová se jako jeho agent uvnitř EU,“ kritizoval.
Na dotaz, zda Maďarsko Evropu zablokuje, nechtěl Zahradil odpovědět. „Od pana Peksy jde o úhybný manévr od tématu Green Dealu. Jednotlivé země EU, ať už Německo, Rakousko nebo Česko, individuálně hledají cestu, jak se zbavit závislosti na ruském plynu, od něhož se nemůžeme odstřihnout jako od energetického zdroje ze dne na den. Proto hledají náhradní zdroje,“ poznamenal.
