Každá koruna, dolar nebo euro vynaložené na prevenci se nakonec vrátí dvanáctinásobně. Investice do prevence jsou proto naprosto zásadním nástrojem nejen pro dlouhodobou finanční udržitelnost českého zdravotnictví, které bude v příštích letech čelit negativním důsledkům stárnutí populace. Shodli se na tom experti z mnoha evropských zemí, kteří vystoupili v rámci panelové diskuse na mezinárodní konferenci Ekonomika prevence, pořádané Zdravotnickým deníkem v pražském hotelu Corintiha Towers.
„V prevenci stále jen přešlapujeme na místě, přestože všichni stále říkáme, jak je prevence důležitá,“ řekl na úvod svého vystoupení Roman Kraus (ODS), předseda senátního výboru pro zdravotnictví a někdejší dlouholetý ředitel brněnské Fakultní nemocnice Bohunice.
Podle něho se ale snad blýská v Česku na lepší časy. „Proběhly první změny zákonů. Například v novele zákona o veřejném zdraví se podařilo prosadit sjednocená pravidla pro naplňování fondů prevence zdravotních pojišťoven. Každá bude moci na tento fond dávat až jedno procento z přijatého pojistného. Je to reálný krok, jak peníze na prevenci prostřednictvím zdravotních pojišťoven navýšit,“ dodal Kraus.
Senátor rovněž vyjádřil přesvědčení, že zdravotní pojišťovny tyto peníze využijí smysluplně. „Věřím, že zavedou nové preventivní programy, které má již většina z nich nachystané. Doufám, že to bude znamenat alespoň nějaký konkurenční boj mezi pojišťovnami. Očekávám, že také zavedou bonifikaci pro lékaře za pacienty, kteří do těchto programů vstoupí,“ řekl dále Roman Kraus.
Prevence, jistota dvanáctinásobku
Právě investice do prevence a opatření, která budou motivovat ke zdravějšímu životnímu stylu, včetně zkvalitnění stravy, zvýšení fyzické aktivity nebo odmítání kouření či pití alkoholu, jsou podle expertů zcela klíčové pro dosažení dlouhodobé udržitelnosti evropských zdravotnických systémů.
„Každý dolar, euro, koruna nebo zlotý investované do prevence se nakonec vrátí asi dvanáctinásobně,“ řekl na konferenci Andrzej Mariusz Fal, prezident Polské společnosti pro veřejné zdraví a přednosta kliniky alergologie, plicních nemocí a interní medicíny Ústřední klinické nemocnice ve Varšavě.
Podle něho je však velmi problematické například provádět účinnou politiku proti kouření. „Stát je zde ve střetu zájmů, protože omezením kouření by přišel o nemalé příjmy do rozpočtu. Jen v Polsku se na spotřebních daní a DPH takto vybere asi 23,5 miliardy zlotých ročně,“ dodal. To v přepočtu dělá přes 120 miliard korun.
Motivace ke zdravé životosprávě
Bývalý slovenský ministr zdravotnictví a současný poslanec Slovenské národní rady Marek Krajčí zdůraznil, že k prevenci je nutné, aby pacienti měli motivaci. Připomněl svůj plán, který ale nedošel plné realizaci, v podobě jakési zdravotní peněženky. Jejím základem měl být kalendář preventivních prohlídek. „Pokud by jednotlivec takový kalendář dodržoval, byl by mu za to vyplácen bonus. Některé zdravotní pojišťovny to zavedly a začaly tento model využívat marketingově. A některé díky tomu loni zaznamenaly nárůst počtu preventivních prohlídek či screeningů o více než 23 procent,“ řekl na konferenci Marek Krajčí.
Dánskou zkušenost s politikou prevence na konferenci prezentoval ředitel neziskové organizace Healthcare Denmark Jakob Skaarup Nielsen. „Dánské ministerstvo zdravotnictví vytvořilo 11 balíčků prevence. Jsou v nich doporučení, jak prevenci podporovat na úrovni municipalit. Ty jsou totiž u nás za provádění prevence odpovědné. Jde zejména o vytváření prostředí a podmínek pro zdravý životní styl. Zaměřujeme se na podporu prevence u dětí, ale i zaměstnanců v jejich práci. Spočítali jsme, že Dánsko takto ušetří kolem 2 500 eur ročně například na výdajích na léčbu diabetu,“ řekl Nielsen. Naučit právě děti zdravé životosprávě je podle něho jednou z důležitých dlouhodobých investic, které vedou k nižší finanční zátěži zdravotnického systému v budoucnosti.
