Výsledky jednání ve Sněmovně
Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Od roku 2024 bude zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Změny zavede vládní novela, kterou v sobotu opětovně schválila Sněmovna hlasy koaličních poslanců. Kromě toho souhlasila také se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO).
Dolní komora přehlasovala v souvislosti se státními platbami do zdravotnictví po šestihodinové debatě veto prezidenta Miloše Zemana, který se podobně jako opozice obává záporného dopadu snížení plateb na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Vládní představitelé takové důsledky odmítli. Předloha bude účinná den potom, co vyjde ve sbírce.
Zemanovo veto dolní komora přehlasovala hlasy 104 přítomných poslanců vládního tábora ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Potřeba bylo nejméně 101 hlasů. Před samotným rozhodnutím si ještě vyžádal půlhodinovou přestávku klub SPD. Pak ještě dolní komora hlasovala o návrhu předsedy poslanců ODS Marka Bendy na vyhlášení tříminutové pauzy proto, aby koalice zjistila, zda má v sálu dostatečný počet poslanců.
Zeman odmítl snížení plateb státu do zdravotnictví. Novelu vetoval, vláda zuří
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu, která má letos snížit platby státu do zdravotnictví a od roku 2024 je valorizovat jako důchody. V pondělí to oznámil Hrad. Sněmovna může veto zvrátit. Vláda chce normou ušetřit letos ve státním rozpočtu 14 miliard korun, což podle Zemana bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče.
Sněmovní diskusi provázela kritika snížení plateb od poslanců ANO a SPD. „Na zdraví občanů se nešetří ani v dobách dobrých, ani v dobách zlých,“ zdůraznila předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Podle ní „extrémně nezodpovědná“ předloha může spolu s inflací způsobit chudobu českého zdravotnictví. „Je to proti udržitelnosti českého zdravotnictví,“ prohlásil lídr SPD Tomio Okamura. Kabinet se podle ní zaštiťuje západními zeměmi, ve skutečnosti ale směruje Česko k méně rozvinutým státům. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který zastupoval omluveného předkladatele, ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), možnost uvedení zákona a závěrečného slova nevyužil.
„Polechtali jste ego panu ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi,“ vzkázala koalici po hlasování Schillerová. Podle Okamury vzala vládní koalice občanům 14 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění. Jde o částku, kterou má stát ušetřit ve svém letošním rozpočtu. Vláda podle lídra SPD bude odpovědna za veškeré průtahy a nedostupnost zdravotní péče.
Dlouhé jednání Sněmovny
Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely platby klesnou do konce roku na 1487 korun. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. „Přijatá zákonná úprava ohrožuje zachování kvality a dostupnosti zdravotní péče a vůbec neřeší jejich nezbytné zlepšování,“ napsal prezident ve zdůvodnění svého veta.
Sporným snížením zdravotních plateb státu se Sněmovna začala zabývat po 12,5 hodinách od zahájení jednání v pátek ráno. Ke schválení programu schůze se Sněmovna dostala po 11 hodinách debaty o návrzích změn programu schůze, které předkládali poslanci ANO a SPD. Z řad koalice zněla obvinění z obstrukcí a dokonce destrukce schůze.
Vstup Švédska a Finska do NATO
Finské členství podpořila Sněmovna hlasy 134 ze 152 přítomných členů, proti byli čtyři. Pro členství Švédska hlasovalo 135 ze 151 přítomných poslanců, i v tomto případě byli čtyři proti.
Nikdy jsem si nemyslela, že to vyslovím: Díky Vladimir Vladimirovič 👹 jsme v @NATO zase o moc silnější a brzy se rozšíříme na 32 zemí.
— Jana Černochová (@jana_cernochova) August 27, 2022
Finsko🇫🇮 a Švédsko🇸🇪 mají ratifikace z 🇨🇿@snemovna 🙏🏻
Congratulations and thanks for making us stronger together.✌🏻
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že přistoupení Finska a Švédska bude pro NATO i Českou republiku jednoznačně přínosem. „Je v zájmu ČR a bezpečnosti ČR, abychom rozšířili Severoatlantickou alianci o tyto dva státy,“ poznamenal. Podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara z opozičního klubu ANO je vstup Finska a Švédska do aliance významným krokem pro českou bezpečnost. „Vstup obou zemí do NATO bude kromě ukotvení záruky vlastní bezpečnosti představovat bezprecedentní rozšíření plné alianční síly,“ uvedl.
Švédsko a Finsko jsou jednou nohou v NATO. Státy podepsaly protokol o jejich přijetí
Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož budou obě země přínosem pro bezpečnost této obranné organizace. Helsinky a Stockholm se rozhodly pro vstup v obavách z dopadů ruské invaze na Ukrajinu, Moskva jejich rozhodnutí nese nelibě.
Souhlas s přístupovými protokoly obou zemí podpořil za frakci SPD její poslanec a někdejší ministr Jaroslav Bašta. Navzdory tomu čtveřice poslanců tohoto hnutí hlasovala proti.
Válka na Ukrajině
Přístupové protokoly jsou v Česku formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta.
V červenci zástupci 30 členských zemí NATO podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všechny alianční státy. Ratifikován byl vstup obou zemí do NATO dosud v 23 zemích z 30 členských států. V dalších zemích, jako například v USA, se již čeká jen na podpis prezidenta. Nejpomaleji probíhá ratifikace ve Španělsku, Portugalsku, Slovensku, Řecku, Maďarsku a Česku.
Turecko si vymínilo pro ratifikaci splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické. Od toho si turečtí představitelé mimo jiné slibovali vydání 33 lidí, mezi kterými jsou i příslušníci údajných teroristických organizací. Ankara mezi ně řadí například kurdské oddíly YPG v Sýrii, organizaci duchovního Fethullaha Gülena či Stranu kurdských pracujících (PKK), která je rovněž na seznamu teroristických skupin v USA a EU.
Vláda Petra Fialy během představování úsporného balíčku Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Viet Tran
Tisková konference, na které vláda představila konsolidační balíček a návrh reformních změn penzí. Zdroj: ČTK
Ministr financí Stanjura (ODS), premiér Petr Fiala (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Jurečka (KDU-ČSL) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (vlevo) a premiér a předseda ODS Petr Fiala na zasedání celostátního fóra České pirátské strany Zdroj: Profimedia.cz
Jednání vlády Petra Fialy (ODS) Zdroj: Úřad vlády ČR
Vláda se sešla řešit změny v DPH Zdroj: CNN Prima NEWS
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a Petr Fiala (ODS) na jednání vlády Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministři Zbyněk Stanjura (ODS) a Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve Sněmovně Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), premiér Petr Fiala a šéf státní kasy Zbyněk Stanjura na jednání vlády. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Tisková konference po jednání vlády Petra Fialy Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) Zdroj: Profimedia.cz
Česko-ukrajinské mezivládní konzultace, 31. října 2022 v Kyjevě. Zleva vicepremiér Vít Rakušan, český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula, premiér Petr Fialaa předseda ukrajinské vlády Denys Šmyhal. Zdroj: profimedia/ČTK
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) Zdroj: Viet Tran
Zleva: ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Úřad vlády ČR
Vláda Petra Fialy během představování úsporného balíčku Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Viet Tran
Tisková konference, na které vláda představila konsolidační balíček a návrh reformních změn penzí. Zdroj: ČTK
Ministr financí Stanjura (ODS), premiér Petr Fiala (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Jurečka (KDU-ČSL) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (vlevo) a premiér a předseda ODS Petr Fiala na zasedání celostátního fóra České pirátské strany Zdroj: Profimedia.cz
Jednání vlády Petra Fialy (ODS) Zdroj: Úřad vlády ČR
Vláda se sešla řešit změny v DPH Zdroj: CNN Prima NEWS
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a Petr Fiala (ODS) na jednání vlády Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministři Zbyněk Stanjura (ODS) a Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve Sněmovně Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), premiér Petr Fiala a šéf státní kasy Zbyněk Stanjura na jednání vlády. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Tisková konference po jednání vlády Petra Fialy Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) Zdroj: Profimedia.cz
Česko-ukrajinské mezivládní konzultace, 31. října 2022 v Kyjevě. Zleva vicepremiér Vít Rakušan, český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula, premiér Petr Fialaa předseda ukrajinské vlády Denys Šmyhal. Zdroj: profimedia/ČTK
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) Zdroj: Viet Tran
Zleva: ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Úřad vlády ČR
Švédsko ale podle tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga dosud vydalo jen „běžné zločince“. Na konci července i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vytkl Stockholmu, že se dostatečně nepodílí na boji proti terorismu.
