Se zvýšenými zálohami na plyn se musí vypořádat většina českých domácností. Mezi nimi je také divák CNN Prima NEWS Jaromír Mátl. Po úmrtí jeho maminky poskytovatel původní smlouvu zrušil. Pozůstalému teď nabízí smlouvu novou, ale s jinými podmínkami. Přestože podle odborníků jde o postup daný zákonem, dlouholetému klientovi se to nelíbí.
Jaromír Mátl bydlí v obci Diváky na Břeclavsku. Poté, co mu zemřela maminka, se rozhodl převzít její smlouvu za plyn. Poskytovatel mu ale původní zálohy zvýšil s tím, že ho považuje za nového zákazníka. „Původně jsem platil necelých 3 000 korun a nově po mně chtěli 4 000 korun. Co na to můžu říct, nemyslím si, že by to bylo správné,“ řekl Mátl.
Dodavatel plynu se však hájí tím, že postupuje podle zákona. „Pokud majitel smlouvy zemře, smlouva se automaticky ukončuje a vstupuje do dědického řízení. Právě proto, aby byly vypořádány případné přeplatky a nedoplatky. Nový zákazník, i když je v přímé dědické linii, například matka–syn, musí uzavřít novou smlouvu,“ vysvětlila mluvčí Innogy Linda Filuszová.
S tím ale Mátl nesouhlasí. Podle něj je takové vysvětlení manipulativní. „Náš dům tam stojí celou dobu, neměnili jsme poskytovatele. Plyn nakoupili pro ten dům, daný objekt a teď najednou řeknou, že je dražší?“ podivil se Mátl.
V případě úmrtí prý lze podle odborníků přepsat původní smlouvu pouze na manžela či manželku a za předpokladu, že ji dvojice podepsala v době trvání manželství. „To, že to jde podle práva, samozřejmě neznamená, že je to morální. Pro někoho to představuje stoprocentně perfektní obchodní příležitost, jak hnout s cenou. Pro druhou skupinu lidí to zas bude něco, z čeho se jim zvedá žaludek,“ komentoval právník spotřebitelské organizace dTest Jiří Zelenka.
Jaromír Mátl tak má dvě možnosti. Buď přijme novou nabídku, nebo může změnit dodavatele.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz