Covid může poškodit i plíce pacientů s mírnějším průběhem, varují vědci. Jak poznat riziko?

Postcovid může souviset se skrytým poškozením plic. Zdroj: ČTK
Pilotní studie ve Velké Británii naznačuje, že někteří lidé, kteří trpí takzvaným long covidem neboli postcovidovým syndromem, mohou mít skryté poškození plic. Vědci použili novou metodu skenování pomocí xenonového plynu, aby zachytili abnormality plic, které nebyly zjištěny při běžném rentgenu či CT vyšetření.
Studie se zaměřila na lidi, kteří při prvním onemocnění covidem nevyžadovali nemocniční péči, ale po infekci pociťovali dlouhotrvající dušnost. Účastníci studie vdechovali během vyšetření magnetickou rezonancí plynný xenon. Ten se chová velmi podobně jako kyslík, ale během skenování jej lze sledovat vizuálně, takže vědci mohli vidět, jak dobře se pohybuje z plic do krevního oběhu.
#NIHRfunded researchers have identified abnormalities in the lungs of #longCOVID patients with breathlessness but whose other tests are normal.
— National Institute for Health and Care Research (@NIHRresearch) January 29, 2022
Read more: https://t.co/mw7R1l7tfN@OxfordBRC pic.twitter.com/ZMex3MYI3Y
Tým vědců z Oxfordu, Sheffieldu, Cardiffu a Manchesteru porovnával snímky xenonových plynů a další testy plicních funkcí u tří skupin. Šlo o lidi s long covidem a dušností, kteří nebyli při infekci hospitalizováni, dále pak ty, kteří byli hospitalizováni s covidem, ale neměli postcovidový syndrom, a zdravé lidi jako kontrolní vzorek. Vědci zjistili, že u většiny nemocných s long covidem byl přenos plynu méně efektivní než u zdravých osob. U hospitalizovaných s covidem byly zjištěny podobné abnormality.
Vedoucí výzkumná pracovnice a plicní specialistka Emily Fraserová uvedla, že bylo frustrující, když lidé přicházeli na kliniku a lékaři jim nemohli přesně vysvětlit, proč trpí dušností. Rentgenové snímky a CT vyšetření totiž často nevykazují žádné abnormality. „Je to důležitý výzkum a já opravdu doufám, že se tím vše vyjasní,“ popsala Fraserová pro web BBC.
„Nyní je třeba zodpovědět důležité otázky, například kolik pacientů s long covidem bude mít abnormální snímky, jaký význam má námi zjištěná abnormalita, jaká je její příčina a jaké jsou její dlouhodobé důsledky,“ uvedl profesor Fergus Gleeson, jeden z hlavních řešitelů studie. „Jakmile pochopíme mechanismy, které jsou příčinou těchto příznaků, budeme moci vyvinout účinnější léčbu,“ dodal.
Čtěte také


Emoce ve studiu. Bývalý komunista mi nebude říkat práskač, rozzuřil se Jakob na Ševčíka

Původ koronaviru stále není jasný, připustila WHO. Čína dodnes nesdílela důležité informace

Trump baží po Nobelovce za mír: Chlubí se ukončením sedmi válek. Jaké má opravdu zásluhy?

KOMENTÁŘ: Vrchol pokrytectví Spolu. Covidové útoky na ANO a tisíce mrtvých jsou totálně mimo

Kdy skončí válka na Ukrajině? Vance naznačil konkrétní termíny, připustil však komplikace

KOMENTÁŘ: Netopýr je nevinen aneb Kdo se omluví „covidovým dezinformátorům“?

Jak jednat s Trumpem? Platí na něj mazanost, potřebuje si i „zapružit“, vysvětluje psycholog

„Nebuďte slušnej“, otevřená květinářství i šití roušek. Připomeňte si první měsíc covidu v zemi

Česko hledá premiéra: Sledujte volební servis CNN Prima NEWS. Vše, co potřebujete vědět