Rok 2020 se nese ve znamení prezidentských voleb v USA, kdy za Republikánskou stranu bude obhajovat svůj mandát aktuální prezident Donald Trump a za demokraty se popere vítězný kandidát Joe Biden. Hraje se o jednu z nejvýznamnějších rolí ve světové politice. Pravomoci prezidenta USA jsou totiž oproti jiným zemím celkem široké.
Nový prezident USA se ujímá svých povinností slavnostním uvedením do úřadu — inaugurací, která se již tradičně skládá na schodišti Kapitolu ve Washingtonu, D. C. Zvolený vítězný kandidát se své funkce ujímá složením přísahy, která zní: „Slavnostně přísahám, že budu čestně vykonávat funkci prezidenta Spojených států a podle svých sil budu zachovávat, střežit a bránit Ústavu Spojených států amerických.“
Přísahu nová hlava státu skládá veřejně do rukou předsedy Nejvyššího soudu a často při ní má nastupující prezident položenou levou ruku na bibli, nicméně tato formalita není vyžadována. Po složení slibu následuje inaugurační projev, ve kterém nový prezident nastíní plány a novou politiku své vlády.
Přísaha a uvedení do úřadu se již tradičně odehrává 20. ledna po listopadových volbách. Dříve se slib skládal až 4. března, ale XX. dodatek ústavy pravidlo změnil z důvodu zkrácení přechodné doby od listopadového zvolení nového prezidenta a časem jeho nástupu do úřadu. Prvním prezidentem, který skládal přísahu v lednu, byl v roce 1937 Franklin Delano Roosevelt.
Ústava také jasně říká, kdo se může stát hlavou USA: „Volitelnou na úřad prezidenta může být jen osoba, která získala občanství Spojených států narozením na území USA, či měla toto občanství v době přijetí ústavy, dosáhla věku třiceti pěti let a žije alespoň čtrnáct let ve Spojených státech.“
Tradiční souboj mezi demokraty a republikány
Volby se konají každé čtyři roky v letech, která jsou dělitelná čtyřmi. Volební den probíhá vždy v úterý po prvním pondělí v listopadu. Politici vybírají své stranické kandidáty již několik měsíců před volbami, ti se pak utkají mezi sebou v primárkách. Vítěz se pak utká v souboji s výhercem z konkurenční strany. Tradičně mezi sebou bojují republikáni a demokraté. V USA bychom však našli i další menší politické strany, které však nejsou tak silné a nedosahují na prezidentské souboje.
USA nemá premiéra, tak jako jsme zvyklí v Evropě. Tuto funkci zastává teoreticky prezident – stojí tak v čele federální vlády. Jeden z jeho hlavních úkolů je chránit ústavu a prosazovat zákony schválené Kongresem. Mimo jiné má právo vydávat různé vyhlášky a nařízení, navíc jmenuje všechny ministry a další vysoko postavené úředníky. Zákony schválené Kongresem může kdykoliv vetovat. Pokud proti vetu nehlasují dvě třetiny v obou komorách parlamentu, zákon se stane neplatným, tak jak si přál prezident. Pokud chce navíc hlava státu prosadit zákon, který Kongres odložil, má právo svolat zvláštní zasedání, který návrh projedná předčasně.
Může kdykoliv povolat Národní gardu
Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil může do služby kdykoliv povolat Národní gardu. V době války nebo výjimečného stavu mu může Kongres udělit ještě širší pravomoci k řízení národního hospodářství a k ochraně bezpečnosti USA.
Prezident je důležitou postavou v zahraničních vztazích. Jmenuje velvyslance, které pak schvaluje Senát. V USA navíc přijímá velvyslance a jiné veřejné činitele dalších států. Má právo se účastnit porad nejvyšších představitelů světových vlád na oficiálních konferencích, kde se jedná o hospodářských a politických problémech, o bilaterálních a multilaterálních dohodách a vyjednává s jinými státy různé smlouvy. Spolu s ministrem zahraničí také řídí oficiální styky se zahraničními vládami a prostřednictvím ministra má zodpovědnost za ochranu Američanů ve světě a naopak i za cizí státní příslušníky v USA.
Prezident má v neposlední řadě za úkol jmenovat federální soudce, které musí schválit Senát. Může udělit i milost, snížit peněžitý trest nebo zkrátit dobu odnětí svobody odsouzenému s výjimkou vlastizrady.
Jaká práva má zákonodárná moc?
- Legislativa určuje vítěze prezidentských voleb, pokud žádný z kandidátů nezískal potřebnou většinu hlasů.
- Legislativa určuje rozpočet na válku v případě vyhlášení.
- Legislativa schvaluje smlouvy.
- Prezident pravidelně vystupuje před Kongresem se zprávou o stavu Unie.
- Legislativa může přehlasovat prezidentské veto a využít práva impeachmentu za účelem zbavení prezidenta jeho úřadu.
- Legislativa může přehlasovat přijetí zákona navrženého prezidentem.
- Při odvolávání prezidenta z úřadu stojí v čele Senátu nejvyšší soudce.
- Soudní moc může prohlásit některá nařízení prezidenta za protiústavní.
