Překvapivá návštěva ze Západu? Chladný Macron, Scholz a Draghi jednali v Kyjevě
Výběr redakce
Zástupci Ukrajiny ve čtvrtek předali představitelům Francie, Německa, Itálie a Rumunska návrhy na další sankce proti Rusku. Čtveřice evropských lídrů jednala v Kyjevě s ukrajinskou hlavou státu, navštívila rovněž město Irpiň, v němž podle ukrajinských představitelů za dřívější ruské okupace zemřely stovky civilistů. Všichni podpořili návrh, aby Ukrajina získala postavení kandidáta na členství v EU. Pro leckoho jde o velmi překvapivou návštěvu. Německo s Francií a částečně i Itálií jsou často kritizovány za poměrně chladný přístup k otázce války na Ukrajině.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek dorazili do Kyjeva, kam se vydali společně zvláštním vlakem z Polska, aby vyjádřili solidaritu Ukrajině čelící už čtvrtým měsícem vojenské agresi Ruska. Trojici doprovází rumunský prezident Klaus Iohannis. Navštívili přitom právě také město Irpiň v Kyjevské oblasti a sešli se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Musíme zvýšit tlak na agresora, pracovat na sedmém balíčku sankcí, ve kterém bude embargo na plyn,“ napsal na sociální síti Telegram vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak, který zároveň oznámil, že schůzka státníků skončila. Podle agentury Interfax-Ukrajina rovněž sdělil, že jeho země má pevnou podporu mezinárodní koalice.
Macron po přesunu do Irpině podle agentury AFP řekl, že Ukrajina musí zvítězit. Scholz při návštěvě téhož místa označil na Twitteru Irpiň a nedaleké město Buča za symboly „nepředstavitelné krutosti ruské války a nesmyslného násilí“. „Tato válka musí skončit,“ napsal kancléř.
Válka na Ukrajině
Draghi podle stanice CNN po návštěvě zdevastované Irpině slíbil „všechno obnovit“. Iohannis, který přijel jiným vlakem, po návštěvě stejného místa na Twitteru vyzval, aby „všichni ruští pachatelé byli pohnáni k zodpovědnosti před mezinárodní justicí“.
„Všichni čtyři podporujeme okamžitý status kandidátské země do EU (pro Ukrajinu),“ řekl Macron na tiskové konferenci po jednání. Scholz prohlásil, že jeho vláda podporuje udělení oficiálního postavení kandidátské země pro Ukrajinu i Moldavsko. Zároveň však zdůraznil, že kandidáti musí k tomu, aby se skutečně stali členy unie, splnit jasná kritéria, píše Reuters. „Ukrajina patří do evropské rodiny,“ nechal se ale slyšet německý kancléř.
Zelenskyj podle agentury AFP na společné tiskové konferenci s evropskými státníky prohlásil, že Ukrajina je připravena pracovat na tom, aby se stala plnohodnotným členem Evropské unie. „Ukrajinci si už zasloužili právo vydat se touto cestou,“ dodal.
Nedlouho po příjezdu trojice státníků do Kyjeva byl v ukrajinské metropoli vyhlášen letecký poplach, napsala DPA. Výstraha trvala asi půl hodiny. Od začátku dubna žije Kyjev relativně pokojným životem, sporadicky ale čelí raketovým útokům. Podle ukrajinských zdrojů ruské síly hlavní město ostřelovaly mimo jiné na konci dubna v době, kdy zde jednal generální tajemník OSN António Guterres.
Do ukrajinské metropole přicestovali Macron, Scholz a Draghi zvláštním nočním vlakem, který jim poskytly ukrajinské úřady. Zvolili stejný způsob dopravy jako výprava Petra Fialy (ODS) v polovině března. Český premiér společně s polským předsedou vlády Mateuszem Morawieckým a slovinským premiérem Janezem Janšou Kyjev navštívili ještě v době, kdy byl obléhán ruskou armádou a prakticky denně na něj létaly rakety.
Čtěte také
Cesta západních představitelů do ukrajinského hlavního města leckoho překvapila. Německo bývá často podezíráno z toho, že Ukrajině pomáhá spíše na základě veřejného mínění než politického přesvědčení. Kritika vyplývá z toho, že ohledně vojenské pomoci Ukrajině či přijímání protiruských sankcí je Německo zemí, která se mezi západními státy většinou rozhoduje jako jedna z posledních.
Stejné kritice minimálně v prvních dnech ruské invaze čelila také Itálie. Emmanuel Macron se zase netají tím, že je často v telefonickém spojení s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Mnoho západních spojenců však něco takového považuje za zbytečné až nehorázné. Podle agentury Reuters kvůli zmíněné kritice trvalo naplánování cesty několik týdnů.
Scholz již jednou ukrajinskou pozvánku Kyjeva odmítl. Učinil tak poté, co Volodymyr Zelenskyj nechtěl na Ukrajině prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Ten totiž před vypuknutím invaze dlouhé roky razil smířlivou politiku vůči Rusku. Ukrajinský velvyslanec v Berlíně Andrij Melnyk Scholze kvůli odmítnutí pozvání nazval „trucující jitrnicí“.
Čtěte také
