Brífink UK k výročí střelby na fakultě
Téma bezpečnosti na školách nabralo po loňské tragické střelbě na Filozofické fakultě UK (FF UK) v Praze na důležitosti. Bezprecedentní situace nutila nejen společnost zamyslet se nad tím, zda je ochrana žáků v budovách dostačující. Některé vzdělávací instituce rázně zareagovaly: přijaly nové přístupové či krizové systémy i další druhy ochrany. Nejlépe si v oblasti bezpečnosti podle expertů z Institutu mikroelektronických aplikací (IMA) vedou vysoké školy, bohužel až 75 procent základních a středních škol nedisponuje odpovídající ochranou.
Dlouhou dobu byla dle odborníků bezpečnostní situace v českých školách na slušné úrovni – k útokům ve vzdělávacích institucích docházelo ojediněle a s nižší intenzitou. Loňská střelba na FF UK, která si vyžádala 14 obětí a více než dvě desítky zraněných, však vše změnila.
Jednalo se o první překročení hranice hromadného útoku střelnou zbraní na půdě školy. Česká republika zažila něco, co zná především z televize a něco, s čím se ve větším měřítku potýkají například ve Spojených státech.
ČTĚTE TAKÉ: Přes 88 milionů pro oběti střelce na FF UK a emotivní vzkaz. Kde solidarita dosud pomohla?
Bezprostředně po útoku v Praze se proto začalo řešit, jak bezpečnost na školách posílit a zajistit, aby se nic podobného v budoucnu již neopakovalo. Univerzita Karlova postupně zavádí řadu opatření na fakultách, kolejích a v menzách. Vzniká například krizový a svolávací systém.
„Má být připraven tak, aby v případě bezpečnostních incidentů poskytoval buď akutně potřebnou informaci, nebo informaci s nějakým odstupem, která se má dostat k co největší skupině studujících a zaměstnanců,“ vysvětlila rektorka Milena Králíčková na tiskové konferenci. Přímo na FF UK se podle děkanky Evy Lehečkové chystají úpravy vrátnice – důvodem je zejména stáří objektu, kde například turnikety být nemohou.
Začátkem prosince o spuštění nové informační aplikace – která má přispět ke zvýšení bezpečnosti studentů a zaměstnanců – informovalo České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). Varovný SMS systém připravuje například i Vysoká škola chemicko-technologická.
Systém, který umožňuje přehled
Obecně se k zavádění obdobných informačních krizových systémů přiklání stále více vysokých škol v Česku. Stejně tak se více zaměřují na školení zaměstnanců a studentů.
Že právě vysoké školy se více zaměřují na vhodné zabezpečení, vyplývá z odhadů odborníků i IMA. Z 58 těchto institucí by zhruba tři čtvrtiny měly disponovat přístupovým identifikačním systémem, který experti považují za základní prvek zabezpečení.
„V případě nutnosti provozovatelům i policii umožňuje poskytnout přehled o tom, kdo při krizové události do budovy vstoupil. Bez takového systému je práce policie značně ztížena,“ sdělil pro CNN Prima NEWS Jan Orlický z IMA.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Sněmovní komise dokončila zprávu k tragické střelbě na filozofické fakultě. Kdy ji zveřejní?
Z vysokých škol přístupový systém využívají například na České zemědělské univerzitě (ČZU). „Stávající systém na ČZU je výsledkem dlouholeté spolupráce s vedením školy, v první řadě s odborem bezpečnosti a IT. Protože systém provozujeme i na jiných školách, můžeme sdílet zkušenosti mezi vzdělávacími institucemi, od univerzit po základní školy,“ vysvětlil již dříve Libor Donth, vedoucí úseku realizace zakázek společnosti IMA.
„Přístupový systém má několik výhod, například si můžeme rozhodnout, koho a kdy pustíme do našich budov. Dále hraje velkou roli při mimořádných událostech, kdy jsme na dálku schopni otevřít či uzavřít danou část areálu,“ doplnil Vít Kluger, dříve vedoucí Oddělení ochrany osob a majetku ČZU, nyní pověřený vedoucí Bezpečnostního odboru Rektorátu Univerzity Karlovy.
Ačkoliv se pro mnohé může zdát nereálné vysoké školy zabezpečit dostatečně, dle Orlického to možné je. „Pozorujeme, že v tomto ohledu bývají o něco dále soukromé školy, kde je přímočarejší rozhodování o bezpečnosti a v některých případech i větší vůle investovat. Vysoké školy jsou z řady důvodů specifické, bezpečnost by ale měla v hierarchii priorit stát na vrcholu – a tomu by se měly školy být ochotné přizpůsobit i za cenu některých dílčích omezení,“ sdělil.
Zájem roste, ale pomalu
Výrazně horší situaci odborníci zaznamenávají u základních a středních škol v Česku – až v 75 procentech případů těmto institucím chybí vhodné zabezpečení.
„Situaci nepomáhá ani fakt, že další systémy používané školou – například stravovací, družinové, parkovací, požární či chytré osobní skříňky – často fungují autonomně a neposkytují požadovanou úroveň zabezpečení jako ty vzájemně integrované,“ zní z IMA.
ČTĚTE TAKÉ: Střelba jako na FF UK. Rány i zlověstné ticho, experiment dokazoval roli tlumičů
Jak ČTK v polovině října sdělil předseda Unie školských asociací – CZESHA a ředitel Masarykovy střední školy chemické v Praze Jiří Zajíček, školy se v posledních letech na posílení bezpečnosti zaměřují více než dříve. Jedná se zejména o zavedení vstupu na čipové karty, turniketů nebo kamer.
Vyšší zájem škol o zavedení identifikačních systémů po tragické střelbě na FF UK například odborníci v IMA zaznamenali. „Byť se nejedná o nárůst strmý, ale spíše pozvolný. Školy se začaly více zajímat o řešení, která povedou k vyšší bezpečnosti žáků. Tento trend je ale podle nás stále poměrně nevýrazný a relativně pomalý. Bezpečnost škol by skutečně měla být prioritní,“ zdůraznil Orlický.
Zabránit všem útokům nelze
Navzdory nejrůznějším přijatým bezpečnostním opatřením ve školách se podle Zajíčka a dalších odborníků však případnému útoku zabránit zcela nedá. „Nedovedu si představit, že by tomu šlo úplně zabránit. Vždycky se může stát něco, s čím se nemohlo počítat, protože to nikoho nenapadlo. Anebo – že i ty systémy někdo obejde,“ podotkl předseda unie.
Školy podle něj logicky nedokážou zajistit stoprocentní bezpečnost. „Ale dělají pro to maximum,“ zdůraznil. Obdobný názor má předsedkyně organizace SOFA Lenka Felcmanová. Domnívá se, že sebelepší bezpečnostní systémy nedokážou problémy s útoky ve školách vyřešit.
Důvodem je dle Felcmanové to, že systémy neřeší příčiny útoků, ale případné následky. „Měli bychom se snažit všem dětem, a škola je pro to ideální prostor, dát najevo, že jsou ve společnosti vítány, že jsou součástí celku. To je asi ta nejlepší obrana ve formě prevence,“ uvedla.
Na prevenci poukazuje i Orlický, ale z pohledu připravenosti. „Ačkoli jsme zaznamenali takový útok jako na FF UK ojediněle, je nutné tlačit na zřizovatele i na zákonodárce, abychom byli připraveni. V momentě, kdy útok probíhá, je už pozdě. Základem předcházení těchto problémů je vždy prevence a připravenost. Máme za to, že by se politická reprezentace měla tímto problémem zabývat hlouběji,“ vzkázal.
Česku chybí legislativní jednota
„O otázce bezpečnosti českých škol se toho za dobu od útoku hodně namluvilo, reálně výsledky ale zatím nejsou. Jednotlivé školy si řeší bezpečnost samy a v kontextu toho, s kým jako bezpečnostním specialistou spolupracují. Z mého pohledu je to mimo jiné tím, že chybí legislativní rámec, ve kterém by se tyto snahy mohly pohybovat,“ vzkázal dříve k tématu Libor Sladký, prezident Asociace Bezpečná škola.
Řešením by podle něj v první řadě mělo být přijetí jednotné metodiky, ideálně například prováděcí vyhláškou k § 29 Školského zákona, který by zabezpečení škol řešil obdobně, jako zákon o požární ochraně a určoval by, jaká konkrétní opatření musí školy dodržet.
ČTĚTE TAKÉ: Co stálo za tím, že dívka ve škole na jihu Moravy chtěla zabíjet? Do útoku prý chyběly hodiny
To kvitují i odborníci z IMA. „Myslíme si, že by stát měl k bezpečnosti všech typů škol přistupovat jako například k požární bezpečnosti, tedy že by měl existovat jednotný rámec s požadavky na bezpečnost stanovený zákonem. Tedy, aby bezpečnost byla zakotvena legislativně,“ uvedl Orlický.
Dodal, že v současnosti neexistuje jednotný rámec, ve kterém by se bezpečnost řešila, což celou věc znepřehledňuje. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v reakci na útok na FF UK v lednu informoval, že vysoké školy upraví svá bezpečnostní pravidla, která se například mohou týkat nošení zavazadel. Dále uvedl, že pracovníci a studenti budou mít intenzivní školení o bezpečnosti.
Na začátku září ministerstvo školství (MŠMT) informovalo, že pracuje na aktualizaci Metodického doporučení – Minimálního standardu bezpečnosti z roku 2015 tak, aby materiál reflektoval současnou situaci, byl konkrétnější, lépe popisoval, jak předcházet různým (bezpečnostním) událostem a jak zmírnit jejich následky. Aktualizovaný materiál vzniká ve spolupráci s ministerstvem vnitra, Policií ČR a dalšími orgány.
MŠMT také představilo portál Bezpečnost ve školách, na kterém shromažďuje svá metodická doporučení a metodickou podporu školám. Ministerstvo vnitra na bezprostřední incident v prosinci minulého roku také zareagovalo – k problematice ochrany měkkých cílů, kam spadají i školy a školská zařízení, zřizuje tyto stránky.
