Josef Středula chce kandidovat na prezidenta
Hlavními favority prezidentských voleb 2023 dle květnového šetření agentury Median zůstávají předseda hnutí ANO Andrej Babiš a armádní generál ve výslužbě Petr Pavel. Vedle toho posilují preference odborového předáka Josefa Středuly, který oznámil svůj záměr kandidovat v minulém měsíci. Babiš si dle aktuálního šetření mírně polepšil na 28,5 procenta. Téměř stejný výsledek jako v předchozím modelu má Pavel, kterého by volilo 19,5 procenta lidí. Středula se v průzkum stal třetím nejčastěji uváděným kandidátem, a to se ziskem 7,5 procenta.
Nejvyšší volební potenciál, tedy zisk v případě podpory ode všech, kdo zvažují jeho volbu, má podle Medianu Babiš. Činí 34,5 procenta. Na druhém místě je s potenciálem 28,9 procenta Pavel. Třetí nejvyšší potenciál má senátor Pavel Fischer, dosahuje 20,2 procenta. Ačkoliv je v modelu znát nárůst preferencí Středuly, jeho volební potenciál je podle Medianu nízký. Činí asi 12 procent. Předstihli by ho i senátor Marek Hilšer a bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS).
Mírně na 44,5 procenta ubylo lidí, kteří plánují jít k volbám, ale zatím nemají vybraného kandidáta. Hlavu státu budou Češi v přímé volbě vybírat začátkem příštího roku. Babiš ani Pavel kandidaturu ale ještě oficiálně neoznámili.
Celkem se chtějí o prezidentskou funkci ucházet zatím dvě desítky lidí. Mezi nimi třeba podnikatel Karel Janeček, komik Miloš Knor, senátor Marek Hilšer, advokátka Klára Long Slámová, někdejší předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, šéf hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES Jakub Olbert, teolog a mediální expert Ivo Mareš, bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.
Podmínkou účasti ve volbách jsou podpisy minimálně 20 poslanců, deseti senátorů, nebo 50 000 občanů. Prezidentu Miloši Zemanovi skončí druhý pětiletý mandát začátkem března příštího roku, Znovu už podle ústavy kandidovat nemůže. Průzkumu, který se uskutečnil od 1. května do začátku června, se zúčastnilo 1 008 respondentů.
Průzkum agentury Median k prezidentským volbám. Zdroj: CNN Prima NEWS
Evropské volby
Vyšle svého kandidáta i vláda?
Babiš, Pavel či někteří z dalších zmiňovaných v průzkumu Medianu však zatím kandidaturu ani oficiálně nepotvrdili. Expremiér tvrdí, že se rozhodne až v září. Už nyní však vyrazil na cestu obytným vozem po českých městech, kde se setkává se svými příznivci. Komentátoři a experti se většinou shodují, že kandidatura Babiše je takřka jistá.
Ambici postavit svého kandidáta má vládní koalice. Na jménu se však strany zatím neshodly. Spekuluje se o jmenované Němcové či šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS). Odborníci odhadují, že pokud by proti Babišovi kandidoval současný premiér Petr Fiala (ODS), tak by ho dokázal porazit. Shodují se však, že předseda vlády nejspíš zůstane v čele kabinetu.
Svého kandidáta má v plánu nasadit i jiná část opozice mimo ANO. „Máme díky našim voličům dvacetičlenný poslanecký klub. Máme ambici nasadit vlastního kandidáta. Nesmí to být kandidatura pro kandidaturu, což je drtivá většina dosavadních jmen,“ řekl v Partii na CNN Prima NEWS předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Mezitím už kandidaturu na prezidenta ohlásil jeho europoslanec Hynek Blaško, k čemuž se však stranický šéf SPD zatím nevyjádřil.
Češi nejvíce věří Fialovi s Babišem
Během pátku svůj průzkum zveřejnilo také Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). To se zabývalo aktuální důvěryhodností vrcholných politiků.
Češi podle něj nejvíce věří právě zmiňovanému Babišovi a také současnému premiérovi Petru Fialovi. Oba mají důvěru 39 procent dotázaných. Babišovi ovšem zároveň nevěří 53 procent respondentů, Fialovi 48 procent.
Nedůvěra více či méně významně převažuje nad důvěrou u všech zkoumaných politických představitelů, uvedli sociologové. Největší nedůvěru zaznamenal ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš, kterému nyní nevěří 63 procent občanů.
CVVM v průzkumu zkoumalo důvěryhodnost předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, vybraných členů vlády a prezidenta republiky. Miloši Zemanovi aktuálně věří 35 procent občanů, zatímco 59 procent dotázaných mu nevěří – to je po Bartošovi druhý nejvyšší podíl nedůvěřujících.
Premiér zažil strmý nárůst důvěry
Proti posledním průzkumům z června a července loňského roku se zlepšilo hodnocení Fialy, Babiše, Okamury, Zemana, šéfa KDU-ČSL a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky a v menší míře i ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).
U Fialy, který se mezitím z lídra opozice stal na konci roku premiérem, se důvěra zvýšila o 19 procentních bodů, zatímco o čtyři procentní body mu ubylo nedůvěřujících. Babišovi, který naopak přešel ze Strakovy akademie do opozičních lavic, vzrostla důvěra o deset procentních bodů a nedůvěra klesla o 14 procentních bodů.
Nedůvěra od minulého průzkumu narostla u předsedkyně TOP 09 a současné šéfky Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, a to o osm procentních bodů na 56 procent, konstatovali autoři průzkumu. U ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) a u předsedy hnutí STAN a ministra vnitra Víta Rakušana se podle CVVM současně zvýšil podíl důvěřujících i nedůvěřujících.
