Podobných příběhů, který prožil malý chlapec Sohail Ahmadi, jsou podle médií desítky (ilustrační foto). Zdroj: Profimedia.cz
Příběh dvouměsíčního kojence, kterého chtěl v chaosu při americké evakuaci Afghánistánu zachránit jeho otec, ale od té doby ho neviděl, bude mít nejspíše dobrý konec. Malý Sohail Ahmadi byl zejména díky práci novinářů nalezen u afghánského taxikáře a v sobotu se po necelých pěti měsících opět shledal s částí své rodiny.
Když se 19. srpna během bouřlivé evakuace z Afghánistánu snažil chlapcův otec a bezpečnostní pracovník na americkém velvyslanectví Mirza Ali Ahmadi svému synovi zachránit život, netušil, že ho na dlouhé týdny vidí naposledy.
Během přesunu Američanů a jejich spolupracovníků k branám letiště v Kábulu na let zpět do Spojených států se Ahmadi a jeho žena Suraya obávali, že malý Sohail bude rozdrcen v namačkaném davu.
Otec začátkem listopadu agentuře Reuters popsal, že toho dne v zoufalství předal syna přes letištní zeď uniformovanému vojákovi, o němž se domníval, že je rovněž Američan. Ahmadi očekával, že zbývajících pár metrů ke vchodu zdolá rychle a syna si nejpozději za pár minut vyzvedne.
Právě v tu chvíli však jednotky Tálibánu zatlačily dav zpět a trvalo půl hodiny, než se Ahmadímu, jeho ženě a dalším čtyřem lidem podařilo dostat na území letiště. To už ale nebyl dvouměsíční Sohail k nalezení.
Ahmadi hledal po celém letišti. Úředníci mu řekli, že jeho syn byl pravděpodobně odvezen ze země odděleně a že se s nim setká později. Zbytek rodiny byl evakuován, všichni nakonec skončili na vojenské základně v Texasu. Několik měsíců netušili, kde se jejich syn nachází.
Taxikář našel plačícího chlapce na zemi
Vše se zlomilo právě po listopadovém článku agentury Reuters, která zveřejnila chlapcovy fotografie. Dítě bylo nalezeno přímo v Kábulu. Tehdy ho na letišti našel 29letý taxikář Hamid Safi, vzal si Sohaila domů a vychovával ho jako vlastního.
Safi tehdy proklouzl branami kábulského letiště poté, co tam vezl rodinu svého bratra. Jak píše americký web CNN, Sohaila našel na zemi – plačícího a zcela osamoceného. Poté, co se prý neúspěšně pokusil najít rodiče, rozhodl se vzít kojence domů ke své ženě a třem dcerám. „Největším přáním mé matky před její smrtí bylo, aby měla vnuka,“ uvedl Safi.
V tu chvíli se rozhodl. „Tohle dítě si nechám. Pokud se najde jeho rodina, samozřejmě jí ho vrátím. Pokud ne, budu ho vychovávat sám,“ prozradil několik měsíců poté. Po nalezení údajně vzal Sohaila na lékařskou prohlídku a rychle ho začlenil do své rodiny. Dal mu jméno Mohammad Abed a na Facebooku zveřejnil fotografie všech dětí pohromadě.
Jenže po článku od agentury Reuters někteří Safiho sousedé malého Sohaila poznali a v komentářích zveřejnili informace o místě, kde se nachází. Ahmadi požádal své příbuzné, kteří jsou stále v Afghánistánu, zejména pak 67letého tchána Mohammada Qasema Razawiho, aby Safiho vyhledali a požádali ho o vrácení syna zpět původní rodině.
Razawi cestoval dva dny a dvě noci do hlavního města s dary. Měl pro taxikáře a jeho rodinu dvě zabité ovce, několik kilogramů vlašských ořechů nebo desítky kusů oblečení.
Safi odmítal chlapce propustit, chtěl do USA
Safi však odmítal Sohaila propustit a trval na tom, že chce být z Afghánistánu evakuován s ním i s celou svou rodinou. Jenže nikdo z rodiny neměl vyřízené žádosti o vstup do USA. Ahmadiho rodina hledala pomoc u Červeného kříže, jehož posláním je pomáhat znovu spojit lidi rozdělené v důsledku mezinárodních krizí. Od organizace ale prý obdržela jen málo informací.
Nakonec, když měli všichni pocit, že jim došly možnosti, kontaktoval Razawi policii Tálibánu a nahlásil únos. Safi obvinění popřel a uvedl, že se o dítě staral, nikoliv ho unesl. Po více než sedmi týdnech vyjednávání, proseb a nakonec i po krátkém zadržení tálibánskou policií Safi nakonec předal Sohaila zpět jásajícímu dědečkovi a dalším příbuzným žijícím v Kábulu.
„Budeme usilovat o jeho opětovné shledání s rodiči a sourozenci, kteří byli před několika měsíci evakuováni do USA,“ ujistili příbuzní. Součástí předání dítěte byla dohoda, že pravá rodina vyplatí Safimu odškodné ve výši v přepočtu přes 20 tisíc korun za náklady, které mu vznikly při pětiměsíční péči.
Za přítomnosti policie a za velkého zájmu médii se v sobotu dopoledne opět Sohail shledal se svými příbuznými. Safi a jeho rodina byli zdrceni, že chlapce ztratili. „Všichni plakali. Oba jsou mladí a ujistil jsem je, že Alláh jim ještě dá mužské dítě. Ne jedno, ale hned několik. Poděkoval jsem jim oběma za záchranu,“ popsal Razawi.
Mirza Ali Ahmadi se hned spojil do Afgánistánu přes videochat. Byl štěstím bez sebe, že mohl na vlastní oči vidět svého ztraceného potomka. „Slavíme, tancujeme, zpíváme. Je to jako na svatbě,“ nastínil Razawi.
Případ Ahmadiho není po evakuaci jediným
Nyní Ahmadi s manželkou a dalšími dětmi, kteří se začátkem prosince mohli odstěhovat z vojenské základny a přesídlit do bytu v Michiganu, doufají, že Sohail se co nejdříve vrátí do Spojených států. „Potřebujeme ho dostat zpět k matce a otci. To je má jediná zodpovědnost,“ ujistil dědeček Razawi.
Tento příběh nakonec dopadl dobře, podle zahraničních médií jsou však ztracených dětí po nástupu Tálibánu a stažení amerických sil z Afghánistánu desítky.
