O víkendu Slavia navýšila náskok v čele ligové tabulky a zadělává na čtvrtý titul v řadě. Podle průzkumu agentury Kantar CZ by z toho mělo mít radost největší množství lidí, kteří v tuzemsku sledují fotbal. Právě „sešívání“ mají v České republice aktuálně nejvíce fanoušků. Zajímavé je, že z nich procentuálně nejvýraznější část nebydlí v Praze ani Středočeském kraji, ale v jižních Čechách.
Před necelým rokem jsme se z často kritizovaného průzkumu Národní sportovní agentury dozvěděli, že Češi koukají raději na krasobruslení, atletiku nebo automobilové sporty než na fotbal.
Výsledky průzkumu agentury Kantar CZ říkají ale něco zcela jiného. Fotbal podle očekávání táhne lidi nejvíc, konkrétně se na něj aspoň občas podívá 53 % lidí starších 15 let. A spolu s hokejem je takzvaným top sportem. Následuje tenis a atletika.
Každopádně zpět k fotbalu, ve kterém nejvíce lidí přeje úspěch Slavii Praha. K týmu trénovanému Jindřichem Trpišovským se jako k hlavnímu klubu hlásí 14 % fanoušků a následují další silné fotbalové značky – Sparta (11 %), Baník Ostrava (10 %), čtvrtá je Viktoria Plzeň (8 %), páté místo patří Sigmě Olomouc (5 %), která se o pozici dělí se Zbrojovkou Brno. Ta tak má stále poměrně slušnou základnu fandů, ačkoliv hraje druhou ligu.
Sešívané jižní Čechy
Samozřejmě se najdou tací, kteří nemají jen jeden vyvolený tým a všem ostatním mančaftům nepřejí. Pokud tedy jde o pořadí, kdy si fanoušci vybírali hlavní klub a k tomu druhý, který jim je sympatický a chtějí jeho úspěch třeba v evropských pohárech, opět vyhrávají slávisté. Ve výzkumu se dostali na 24 %, což v přepočtu znamená zhruba 2,14 milionu lidí. Sparta je opět druhá, tentokrát s větší ztrátou šesti procent.
Největší dominanci – možná trochu překvapivě – nemá Slavia v Praze ani Středočeském kraji.
V metropoli červenobílé ochuzuje o fanoušky Sparta, mnoho jich „odsávají“ i Bohemians 1905. Jak konkrétně vypadá rozložení fanouškovských sil kolem Vltavy? Sparťané v Praze arcirivala válcují a mají na své straně 32 % příznivců, Slavia 19 %, „klokani“ 10.
S nadsázkou řečeno by se měla Slavia cítit nejvíce doma v Jihočeském kraji. Ačkoliv má tento region prvoligové Dynamo České Budějovice, v popularitě vede klub z Vršovic s 31 %. Za vítěze – byť s menším ziskem – lze Slavii vyhlásit také v Karlovarském kraji, Středočeském a na Vysočině.
„Dynamo České Budějovice není tak silný klub, aby k sobě dokázal přitáhnout tolik fanoušků. Navíc oblast kolem Táborska v severní části Jihočeského kraje nemá obecně k Českým Budějovicím silný vztah. Když se podíváme na Karlovarský kraj, je Slavia nejsilnější, což je dané tím, že tam není vůbec žádný konkurent,“ podotýká pro CNN Prima NEWS David Lukeš z agentury Kantar.
Plzeňská Viktoria zase vede pomyslnou tabulku fotbalově nejvíce patriotistických krajů. Domácí tým podporuje 67 % fanoušků žijících v západočeské oblasti. Moravskoslezský kraj je zase věrný Baníku Ostrava (60 %) a Olomoucký tamní Sigmě (54 %).
Další triumf pro Slavii spočívá v hledisku oblíbenosti. Dotazovaní měli ligové kluby ohodnotit na stupnici 1 až 100, přičemž nejvyšší hodnota znamená největší sympatie. „Sešívaní“ získali skóre 55,21, druhá je Bohemka s ohodnocením 54,71. Sparta v tomto ohledu dost propadla a řadí se až na deváté místo za Hradec Králové. „Letenští“ doplácejí na to, že polarizují fanoušky výrazněji než Slavia a další týmy na předních místech v žebříčku oblíbenosti.
MS ve fotbale 2022
Slavia táhne mladé, které jinak fotbal moc nezajímá
Jedním z problémů fotbalu je v poslední době fakt, že netáhne mladé. To byl ostatně jeden z důvodů, proč se letos na jaře na pár dní utrhlo „několik“ špičkových klubů s cílem založit vlastní ligu. Pravidelná střetnutí těch nejlepších s nejlepšími měla být magnetem pro teenagery, případně dvacátníky. Projekt krachl v zárodku, každopádně to, že se mladá generace nezajímá o fotbal, platí i v České republice.
41 % lidí ve věku 15 až 25 let nefandí nikomu, což je ve srovnání s 15 % ve skupině 70 plus žalostné číslo. Slavia je však v tuzemsku anomálií a mladí (oněch 15 až 25 let) tvoří 16 % její fanouškovské základny. Sparta má osm, ale i to je pořád republikový nadprůměr.
Do průzkumu Kantaru se zapojilo 1 004 respondentů, přičemž reprezentativní vzorek tvořili lidé starší 15 let a bral se ohled na pohlaví, věk, vzdělání, region a velikost místa bydliště. Data agentura posbírala mezi 13. až 18. říjnem.