Po pár dnech války na Ukrajině zachvátila svět nervozita z jaderných zbraní. Rusko totiž připravilo atomové hlavice do stavu nejvyšší pohotovosti a ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že třetí světová válka bude bezesporu jaderná. Blafuje Moskva? Nebo je důvod se bát? Problematiku rozebírají experti po celém světě.
Válka na Ukrajině
Tři dny poté, co ruské tanky vjely na Ukrajinu, vyslovil Vladimir Putin hrozbu, která nezazněla od dob, kdy vrcholila Studená válka. Zvýšil stupeň pohotovosti největšího jaderného arzenálu na světě. Experti po celé planetě začali okamžitě rozebírat, jak moc vážně Rusko své výhrůžky myslí.
Jaderné zbraně vlastní pouze devět zemí na světě. Teoreticky by měly nukleární hlavice sloužit jen jako odstrašující a preventivní mechanismus, který reálně nebude v boji nikdy potřeba. Podle Asociace pro kontrolu zbrojení (Arms Control Association) má Rusko největší počet jaderných hlavic, a to přes 6000.
Spojené státy sice nezůstávají daleko pozadu, ale žádná jiná země, dokonce ani Izrael nebo Severní Korea, nemá zdaleka takový potenciál. Většina ruských jaderných hlavic se nyní ale nenachází na raketových základnách. V současné době je jich připravených k použití jen něco málo přes 1400. Tyto hlavice se nacházejí na mezikontinentálních balistických raketách či na zbraních, kterými disponují ruské ponorky nebo bombardéry.
Co si o ruské hrozbě myslí experti?
Otázkou je, zda by ruský prezident nukleární zbraně skutečně použil. Britský ministr obrany Ben Wallace si myslí, že Putin blafuje, aby v lidech vyvolal obavy a odvedl pozornost od ruských neúspěchů na Ukrajině.
Generální ředitel Královského institutu pro obranná a bezpečnostní studia (Royal United Services Institute), Malcolm Chalmers, potvrzuje, že je Putin v úzkých. Varuje však, že člověk se v tíživé situaci stává nebezpečnějším a je připraven více riskovat. „Pravděpodobnost, že k tomu dojde, je sice nízká, není však nulová,“ komentuje Chalmers hrozbu použití jaderných zbraní.
Ukrajinou se ozývají exploze Zdroj: Profimedia.cz
Ruský tank při invazi na Ukrajinu Zdroj: Profimedia.cz
Bytový komplex u ukrajinského Charkova byl zasažen náletem. Zdroj: Profimedia.cz
Kolona vojenské techniky Zdroj: Profimedia.cz
Kouř stoupající ze základny protivzdušné obrany po zjevném ruském úderu v Mariupolu Zdroj: AP
Následky útoku na vesnici nedaleko Charkova Zdroj: CNN Prima NEWS
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Obyvatelé Kyjeva prchají z města a snaží se dostat na západ. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci míří na frontu. Zdroj: AP
Obyvatelé Kyjeva se schovávají před bombardováním v metru. Zdroj: Profimedia.cz
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Hasiči kontrolují škody v budově po raketovém útoku na město Kyjev (sobota 26. února). Zdroj: AP
Žena na Ukrajině během demonstrace Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj ve vojenské výzbroji Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Reportérka CNN Prima NEWS natáčela přímo v bunkru. Zdroj: CNN Prima NEWS
Exprezident Ukrajiny Petro Porošenko chce bránit Kyjev. Zdroj: CNN
Ukrajinský voják v Charkově, 26. února Zdroj: Se svolením agentury Unian
Sídliště v Kyjevě, 26. únor Zdroj: AP
Ukrajina Zdroj: Illia Ponomarenko
Zničený ruský transportér MT-LB, 26 února, Charkov Zdroj: Getty Images
Pražská demonstrace na podporu Ukrajiny z 27. února Zdroj: Tomáš Kačmár
V Berlíně se na podporu Ukrajiny sešlo přes 100 tisíc lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská armáda svádí na Donbasu válku s Ruskem (24. 2. 2022). Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Útok v Ochtyrce (28. února) Zdroj: Dmytro Žyvyckyj
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při úterním projevu k bezpečnostní radě vystupoval před tabulí, která vypadala jako válečný plán Ukrajiny. A to včetně útoku na Moldavsko. Zdroj: Profimedia.cz
Požár univerzity v Charkově, 2. března Zdroj: AP
Obyvatelé na předměstí Kyjeva žijí ve strachu z ruského útoku (2. 3. 2022) Zdroj: AP
Zničené předměstí Kyjeva (2. 3.) Zdroj: AP
Ukrajinou se ozývají exploze Zdroj: Profimedia.cz
Ruský tank při invazi na Ukrajinu Zdroj: Profimedia.cz
Bytový komplex u ukrajinského Charkova byl zasažen náletem. Zdroj: Profimedia.cz
Kolona vojenské techniky Zdroj: Profimedia.cz
Kouř stoupající ze základny protivzdušné obrany po zjevném ruském úderu v Mariupolu Zdroj: AP
Následky útoku na vesnici nedaleko Charkova Zdroj: CNN Prima NEWS
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Obyvatelé Kyjeva prchají z města a snaží se dostat na západ. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci míří na frontu. Zdroj: AP
Obyvatelé Kyjeva se schovávají před bombardováním v metru. Zdroj: Profimedia.cz
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Hasiči kontrolují škody v budově po raketovém útoku na město Kyjev (sobota 26. února). Zdroj: AP
Žena na Ukrajině během demonstrace Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj ve vojenské výzbroji Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Reportérka CNN Prima NEWS natáčela přímo v bunkru. Zdroj: CNN Prima NEWS
Exprezident Ukrajiny Petro Porošenko chce bránit Kyjev. Zdroj: CNN
Ukrajinský voják v Charkově, 26. února Zdroj: Se svolením agentury Unian
Sídliště v Kyjevě, 26. únor Zdroj: AP
Ukrajina Zdroj: Illia Ponomarenko
Zničený ruský transportér MT-LB, 26 února, Charkov Zdroj: Getty Images
Pražská demonstrace na podporu Ukrajiny z 27. února Zdroj: Tomáš Kačmár
V Berlíně se na podporu Ukrajiny sešlo přes 100 tisíc lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská armáda svádí na Donbasu válku s Ruskem (24. 2. 2022). Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Útok v Ochtyrce (28. února) Zdroj: Dmytro Žyvyckyj
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při úterním projevu k bezpečnostní radě vystupoval před tabulí, která vypadala jako válečný plán Ukrajiny. A to včetně útoku na Moldavsko. Zdroj: Profimedia.cz
Požár univerzity v Charkově, 2. března Zdroj: AP
Obyvatelé na předměstí Kyjeva žijí ve strachu z ruského útoku (2. 3. 2022) Zdroj: AP
Zničené předměstí Kyjeva (2. 3.) Zdroj: AP
Jaderné zbraně byly naposledy použity Spojenými státy v Hirošimě a Nagasaki v roce 1945. Zemřelo tehdy více než 100 tisíc lidí. Japonsko na konferenci OSN o odzbrojení vyjádřilo vážné obavy z Ruska. „Japonsko si jako jediná země, která za války utrpěla atomové bombardování, plně uvědomuje katastrofální humanitární důsledky použití jaderných zbraní. Znovu zdůrazňujeme, že taková tragédie se již nikdy nesmí opakovat,“ řekl japonský velvyslanec Ichiro Ogasawara.
Moskva ale odmítá, že by chtěla jaderné zbraně použít jakkoli agresivně. „Jaderná válka se odehrává v hlavách západních politiků, nikoliv v hlavách Rusů,“ tvrdí Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí. Rusko prohlašuje, že jsou jeho jaderné záměry čistě obranné. Takové ujištění však hořkne v ústech, když se vezme v potaz jeho dřívější tvrzení, že nemá v úmyslu napadnout Ukrajinu, hodnotí americká CNN. Nikdo neví, jak daleko je prezident Putin schopen zajít. Jaderná válka však představuje riziko, které si Západ nemůže dovolit podstoupit.
