Karel Kovanda odsuzuje útok na porodnici
Podle bývalého velvyslance České republiky při NATO Karla Kovandy není vyloučeno, že ruský prezident Vladimir Putin nakonec použije při válce na Ukrajině jaderné zbraně. Kovanda ve vysílání CNN Prima NEWS dále varoval před zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou, jak požaduje její prezident Volodymyr Zelenskyj. Naznačil, že by se mohlo jednat o začátek 3. světové války.
Válka na Ukrajině
„Člověk rozumí frustraci pana Zelenského, člověk v jeho situaci si ale nemůže nemyslet, že bezletová zóna by měla význam. Neznamená to jen, že by spojenecké síly útočily na ruská letadla, ale také na protileteckou obranu, kterou má Rusko. Tedy nejen ve vzduchu, ale i na zemi. To je přesně moment, kdy se alianční síly domnívají, že útoky na letadla se neobjedou bez vyvolání konfliktu,“ popsal Kovanda.
Zavedení bezletové zóny a další útoky by prý válku podstatně dále rozšířily na alianční území. „Nechci hovořit o 3. světové válce, ale byla by to spoušť takové války,“ dodal bývalý velvyslanec při NATO. Bezletovou zónu nad Ukrajinou prakticky od začátku války požaduje prezident Volodymyr Zelenskyj. NATO, USA a Velká Británie to ale odmítají.
Nad oblastí, kde je bezletová zóna vyhlášená, nesmí létat vůbec žádná letadla ani další objekty, které se pohybují vzduchem. Tedy i například vojenské rakety. V tomto případě by se zákaz musel vymáhat na Moskvě, a to nejspíše právě ze strany NATO nebo Spojených států. Pokud by Rusko na bezletovou zónu pokojně nepřistoupilo, musely by spojenci po schválení vzdušný prostor nad Ukrajinu chránit, a to i násilím.
Není vyloučeno, že Putin neblafuje
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden nařídil uvést do vysoké pohotovosti jaderné síly. I když se mnozí experti domnívají, že jde pouze o zastrašení a snahu ukázat, že Rusko je jadernou velmocí, není vyloučeno, že Rusko k použití těchto zbraní sáhne.
„Nestojí proti nám Irák nebo Jugoslávie, ale jaderná mocnost. Putin už vyhlásil pohotovost a není vyloučeno, že neblafuje. Není vyloučeno, že je schopný použít nukleární nebo termobarické zbraně,“ okomentoval Kovanda.
Útok na nemocnici? Neslýchané
Ve středu byla při náletu zasažena dětská nemocnice a porodnice v Mariupolu a podle místních úřadů bylo nejméně 17 lidí zraněno, některé ukrajinské zdroje dokonce informují o smrti „mnoha žen“. V Žitomiru západně od Kyjeva pak v noci na čtvrtek bomby zasáhly dvě nemocnice, jedna z nich je dětská, uvedlo vedení města. Nikdo neutrpěl zranění.
„Útok na Mariupol a na porodnici je něco neslýchaného. Zdravotnická zařízení, nemocnice a ošetřovny jsou cílem, na který se nesmí během války útočit,“ podotkl Kovanda. Zda to je moment, kdy by se měl změnit charakter pomoci Ukrajině, si není jistý. Varuje, že pokud by se pomoc Ukrajině měla dostat přes určitou hranici, je velké nebezpečí vyvolání protiútoku Ruska, což by podle něj mělo nedozírné následky.
Další možnosti jsou vyzbrojování ukrajinské armády. „Zkoumá se, jak to udělat, aby se Putin nevyprovokoval k nějaké další akci. Alternativou bezletové je posilovat ukrajinské možnosti přímo v zemi,“ zhodnotil Kovanda.
Například Polsko v úterý oznámilo, že je ochotné všechny své letouny MiG-29 dodat na americkou základnu v Německu, načež by byla předána ukrajinské armádě. USA nicméně návrh zjevně zaskočil a Pentagon jej odmítl s tím, že vzbuzuje značné obavy celé Severoatlantické aliance.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva ve středu uvedl, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu zdokumentoval smrt 516 civilistů, z toho 37 dětí. Zraněno bylo 908 civilních osob. Skutečný počet obětí bude podle něj patrně mnohem vyšší. Ukrajinci tvrdí, že bylo zabito, zajato nebo zraněno dohromady 12 tisíc ruských vojáků. Rusové uvádějí počty mnohonásobně nižší. Tvrzení obou stran lze ale jen těžko ověřit.
