Zatímco v evropských zemích probíhají bouřlivé debaty, zda nezkrátit pracovní týden na čtyři dny, Řecko půjde opačným směrem. Od června totiž začne platit kontroverzní zákon, který dává zelenou šestidennímu pracovnímu týdnu. Odboráři se ale obávají, že původně volitelný šestidenní pracovní týden budou někteří zaměstnavatelé zneužívat – jako v Číně, kde se „systém 996“ stal synonymem pro moderní otrokářství. Ve Velké Británii či Itálii pracovní týden spíše zkracují, v Česku tak učinily některé soukromé firmy.
Zaměstnanci v Řecku budou moci mít díky přelomové legislativě legálně druhou práci, celkem mohou svému živobytí věnovat až 13 hodin denně. Šestidenní pracovní týden je podle webu Greek Reporter na bázi volitelnosti a po (ideálně smluvní) domluvě se zaměstnavatelem.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zavedeme EET druhé generace, tvrdí Schillerová. Je to šikanózní nástroj, řekl Stanjura
V praxi to znamená, že si někteří Řekové oficiálně odpočinou vesměs až v neděli. Za šestý den věnovaný práci ale dostanou finanční kompenzaci. Zaručený příplatek by se měl pohybovat ve výši 40 procent. Zákon též upravuje další vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – pracovník bude například povinen přijít na směnu i mimo plán, pokud to přikáže nadřízený alespoň 24 hodin před jejím začátkem.
Přelomová legislativa vejde v platnost 1. června, už od loňského roku ji ale doprovází kontroverze. Prošla totiž velice těsně – pro bylo 158 řeckých zákonodárců z 300. Nejednoznačná podpora novely pak vedla k několika větším i menším vlnám odporu.
Největší kritiku schytávají zákonodárci a vláda od odborářů. Ti se obávají, že novela omezí práva zaměstnanců a v některých firmách by mohli být nuceni do šestidenního pracovního schématu, třebaže má jít o zcela dobrovolnou záležitost. Stejně tak se diskutuje o tom, jak jednoduché bude vymáhat příplatek za den práce navíc.
V rámci Evropské unie patří Řekové mezi národy, které stráví v práci nejvíce času. Ostatní členské státy naopak spíše experimentují s úplně opačným trendem. Také některé soukromé společnosti v České republice testovaly, nakolik by čtyřdenní pracovní týden ovlivnil na jedné straně jejich chod a zisky, a na druhé výkonnost zaměstnanců.
Maláčová byla pro, Jurečka vidí cestu jinde
O jeden den méně se pracuje každý týden například ve firmě Sherpas, specializující se na digitální marketing a návrhy webových stránek. Čtyřdenní pracovní týden už mají déle. „Když jsme to zaváděli, byla to novinka, kterou jsme pouze zkoušeli. Byla tu obava, že se vrátíme zpátky k původnímu režimu, ale vzhledem k tomu, že už jsme v tom čtyři roky, obava úplně zmizela,“ řekl pro CNN Prima NEWS ředitel společnosti Luboš Plotěný.
Podle Jaroslavy Rezlerové ze společnosti ManpowerGroup bude společností s kratším pracovním týdnem přibývat. „Je to požadavek, který se objevil po covidu. Lidé si začali v posledních letech vážit volného času,“ uvedla pro CNN Prima NEWS s tím, že především s nastupující mladou generací bude poptávka po pátečním volnu stoupat.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Vidle do reformy důchodů neházíme, vláda lže, tvrdí Havlíček. Pojďme jednat, řekl Jurečka
Kratší týden při stejné mzdě prosazovala už někdejší ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). „Jinak hrozí, že kvůli nastupující digitalizaci a robotizaci budou lidé přicházet o pracovní místa,“ řekla během svého působení v čele resortu. Po kratších pracovních týdnech volaly také české odbory. Její nástupce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale zkracovat nechce, trh práce hodlá provětrat jinak. „Abychom měli větší flexibilitu a lidé mohli lépe sladit svůj pracovní a rodinný život,“ uvedl již loni. Hlavním nástrojem mají být zkrácené úvazky a více možností pro využívání home office.
Polská ministryně pro rodinu, práci a sociální věci Agnieszka Dziemianowiczová-Bonková v březnu uvedla, že by chtěla ještě v tomto volebním období zkrátit pracovní dobu i týden. Lidé podle ní nemají dost času na život, rodinu, přátele a na lásku. Politička ze strany Nová levice, která je součástí vládní koalice premiéra Donalda Tuska ustavené loni v prosinci, proto zadala polskému Ústřednímu institutu ochrany práce provést analýzu pracovního týdne.
Velké úspěchy slaví zkrácený pracovní týden ve Spojeném království. Většina britských firem, které se zapojily do projektu čtyřdenního schématu, v tomto režimu dobrovolně dál funguje i rok po skončení testu.
Polovina z 61 firem se rozhodla si ponechat zkrácený pracovní týden natrvalo. Firmy si pochvalují vyšší produktivitu, spokojenost zaměstnanců, ale také atraktivitu při náboru pracovníků, napsal na jaře The Guardian.
Loni v prosinci pak italská automobilka Lamborghini došla k dohodě s odbory, že zavede pro zaměstnance ve výrobě čtyřdenní pracovní týden, který se bude během roku pravidelně střídat s tradičními pětidenními pracovními týdny. Podobný přístup zvolil největší výrobce luxusních brýlí na světě – EssilorLuxottica, třebaže ne v plné míře. Pracovat od pondělí do čtvrtka je v této italské firmě možné zatím 20 týdnů v roce.
Kruté čínské „požehnání“
Spíše odstrašující případy šestidenních pracovních týdnů řešili hojně v Číně. Nechvalně proslulý systém 996 (práce od devíti hodin dopoledne do devíti hodin večer a šest dní v týdnu) poslal podle lidskoprávních iniciativ a expertů nejednoho zaměstnance do deprese nebo stavu úplného vyčerpání. V extrémních případech skončili pracovníci v nemocnici, nebo hůře – sáhli si na život.
Zakladatel čínského korporátu Alibaba a miliardář Jack Ma v minulosti prohlásil, že bez urputného nasazení zaměstnanců, které stojí na systému 996, by čínská ekonomika nikdy nedosáhla tak obřích rozměrů, proto dvanáctihodinové směny v šestidenním pracovním týdnu označil za „požehnání“. V opačném případě by čínský ekonomický drak velice rychle ztratil vitalitu a impuls.
Nakonec se ale za pracovníky překvapivě postavil čínský nejvyšší soud, který označil nelítostné přesčasy v rámci systému 996 za nezákonné. V praxi jej ale velké technologické firmy nadále uplatňují.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Osm korun za kilo vyvolalo cibulové šílenství. Farmář se rozhodl pro netradiční prodej.
