Nádhera! Prohlédněte si jedenáct železničních staveb roku 2020

Rekonstrukce přes 200 metrů dlouhého železničního mostu na trati mezi Pňovany a Bezdružicemi se týkala sanace spodní stavby a výměny nosné konstrukce. Kromě zesílení spodní stavby a výměny kolejového svršku (kolejnice, výhybky, upevňovadla, pražce a kolejové lože, pozn. red.) se součástí mostu stala také nová lávka pro pěší a cyklisty.

Přemostění nad vodní nádrží obdrželo i cenu Generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody. „Vybral jsem ji z pohledu inovace a výjimečnosti, kdy se na starou konstrukci vystavěla nová. Celý proces renovace se odehrával ve výšce několika desítek metrů. Bylo to velmi fascinující,“ vysvětlil Svoboda v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.

Zpevnění spodní stavby nebylo jednoduché. Most je totiž 120 let starý, a vznikl tak ještě před napuštěním hracholuské přehrady. Dva jeho pilíře tak stojí ve vodě a další dva včetně obou opěr byly postaveny  v horní části údolního svahu. Aby bylo vůbec možné postavit lešení pro opravu a zesílení kamenných opěr a pilířů, museli nejprve stavaři vyztužit nestabilní části svahu. Na zpevněném terénu následně stavaři smontovali podpěrnou ocelovou konstrukci, na níž se postupně prováděla předmontáž všech tří polí nosné konstrukce.

Největší oříšek ale představovala výměna nosné konstrukce. Nová konstrukce se kompletně smontovala na předpolí na montážní plošině, následně ji stavaři otočili břichem vzhůru a vysunuli nad místo plánovaného umístění. Tam došlo ke spojení nové konstrukce s tou starou.

Celé spojené „veledílo“ pak stavaři pomocí speciálních lisů otočili o 180 stupňů, takže se nová konstrukce ocitla dole a stará nahoře. Nakonec bylo potřeba obě konstrukce zase rozdělit a novou usadit do definitivní polohy. Tato operace probíhala postupně na všech třech příhradových polích nosné konstrukce.

Celá operace musela být velice detailně naplánována a precizně provedena. Při jakémkoliv pochybení totiž hrozilo nejen poškození nosné konstrukce, ale i kamenných pilířů.

Na návodní straně mostu pak vznikla nová pěší lávka, jejíž podlaha je z ocelových roštů, které nevyžadují žádnou zimní údržbu. „Rozhodně stojí za to stavbu navštívit a využít pěší lávku,“ dodal Svoboda. Stavba kopírující dolní pásy příhradových nosníků všech tří hlavních polí navazuje na obou stranách břehu na místní stezky pro pěší a cyklotrasy. Rekonstrukce stála Správu železniční dopravní cesty a Plzeňský kraj dohromady 123 milionů korun.

Přehled výherců ocenění Železniční stavba roku 2020

1. Železniční mosty a tunely - Rekonstrukce mostu v km 30,13 trati Liberec - Harrachov
2. Rekonstrukce a opravy budov - Rekonstrukce objektů přemístění HZS Č. Budějovic a provozní budova SŽDC

1. Modernizace železničních stanic a uzlů - Optimalizace Lysá n. Lab. - Praha Vysočany, 2. stavba - 1. část žst. Čelákovice
2. Technologické stavby - Rekonstrukce zabezpečovacího zařízení v žst. Brno hl. nádraží

1. Projektová příprava - Modernizace a dostavba ŽST Praha Masarykova nádraží
2. Liniové stavby - Optimalizace trati Český Těšín - Dětmarovice

1. Technická inovace roku - Nové designové provedení přejezdového zabezpečovacího zařízení
2. Bezpečná železnice - GSM-R III. koridor Beroun - Plzeň - Cheb

• Rekonstrukce a opravy železničních tratí - Sanace zemního tělesa v úseku Hájek - Dalovice
• Cena generálního ředitele - Rekonstrukce mostu v km 1,429 trati Pňovany - Bezdružice
• Rekonstrukce historických železničních staveb - Rekonstrukce Negrelliho viaduktu

V průběhu letošního roku plánuje Správa železnic zrekonstruovat také více než sto nádražních budov. Nejvýraznější přeměnou projde Hlavní nádraží v Praze – Fantova budova. „Dokončujeme exteriéry a už nyní je vidět, jak se budova proměnila. To bych rozhodně dal na první místo v rámci celé České republiky,“ uvedl Svoboda. Do roku 2030 má také Správa železnic v plánu rozpracovat vybudování vysokorychlostních tratí.