rozdělení

Válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás rozděluje i české rodiny. Česko-izraelská lékařka z Tel Avivu poslala kvůli obavě z útoků do České republiky své dvě malé dcery a netuší, kdy se s nimi opět setká. Izrael podle ní dnes není pro děti bezpečný a sama ho opustit nemůže.

„Syn mi sdělil, že ubytovává Ukrajince a uznává Petra Fialu. Od té doby nemám syna,“ pravil redakci CNN Prima NEWS účastník protivládní akce na 1. máje. Ačkoliv se jedná o velice emotivní sdělení, nejde podle sociologa a ředitele agentury STEM Martina Buchtíka o nic nového. Podobné příběhy se podle něj objevují pravidelně s většími událostmi. „Navzdory těmto postojům však společnost není rozdělena na dvě barikády,“ zdůraznil sociolog.

Za prezidentku Zuzanu Čaputovou ze Slovenska a k tomu vládu premiéra Petra Fialy (ODS) z Česka. Tak by si ideální složení nejvyšších ústavních činitelů představovala bývalá předsedkyně slovenské vlády Iveta Radičová. Ta v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popsala své vnímání rozdělení Československa před 30 lety a zároveň zhodnotila cesty, kterými se samostatné Česko a Slovensko vydaly.

Česká republika 1. ledna 2023 slaví své 30. narozeniny. Stejně tak i Slovensko, se kterým dlouhá léta tvořila společný stát. I přes rozdělení však Češi a Slováci zůstali blízkými přáteli, řekl ve svém novoročním projevu premiér Petr Fiala (ODS).

Od rozdělení Československa uplynulo již 30 let. Česko a Slovensko 1. ledna 1993 opustily společnou federaci a vydaly se vlastní cestou. Obě země a jejich národy si však zůstaly mimořádně blízké. Jak se nyní Češi a Slováci staví k tehdejšímu rozdělení? A je v pořádku, že o něm rozhodly politické špičky, nebo mělo proběhnout referendum?

Před 30 lety došlo k rozdělení Československa na dva státy. Na samostatnost si museli zvykat Češi i Slováci. Jedním z nejdůležitějších aktérů této události byl i pozdější místopředseda slovenské vlády, ministr či prezidentský kandidát, jinak také ikonický herec, Milan Kňažko. Ten v rozhovoru pro CNN Prima NEWS shrnuje své pocity z rozdělení federace a zamýšlí se nad tím, jakou cestu samostatné Česko a Slovensko za těch 30 let ušly.

Češi a Slováci by nemohli žít v jednom státě. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl historik a etnolog Jan Rychlík mladší. Na otázku, zda nelituje toho, že se dříve pospolitý stát rozpadl, odpověděl, že ho to jako člověka mrzelo, z pohledu historie to však označil za nevyhnutelné.

Československo se nám podařilo rozdělit férově a hlavně bez konfliktu, protože ten opravdu reálně hrozil. Mohlo dojít i na střelbu. Ve speciálním vysílání slovenské RTVS se na tom shodl český expremiér a později i prezident Václav Klaus společně se svým bývalým slovenským protějškem Vladimírem Mečiarem. Právě tato dvojice se před 30 lety na rozdělení federace dohodla. Podle Klause byl navíc český a slovenský národ už dávno rozdělen sérií historických událostí.

Velké pozdvižení vyvolaly pokyny ministerstva zdravotnictví amerického státu New York ohledně priorit pro přidělování léků proti covidu. Těch je totiž nedostatek a nárok na ně mají přednostně pacienti s vysokým rizikem závažného průběhu a úmrtí. Vášnivé debaty ale vzbudila poznámka, která doporučuje považovat za rizikový faktor i to, že člověk není bílé barvy pleti. Někteří odborníci to považují za diskriminaci a rasismus, jiní na tom naopak nevidí nic špatného.

Výzkumníci univerzity ve Virginii zjistili, že většině příznivců Donalda Trumpa by nevadilo, kdyby se republikánské státy oddělily od zbytku USA, čímž by vznikla nová země. S touto vizí překvapivě souhlasí také někteří podporovatelé současného prezidenta Joea Bidena.

Expremiér Vladimír Mečiar je i přes řadu kontroverzí považován za zásadní osobnost slovenských dějin. Po sametové revoluci se zasadil o rozdělení Československa a v čele Slovenska následně po léta stál coby předseda vlády. V politice však už nepůsobí. Dnes jej lidé mohou vidět, jak coby téměř 80letý pán vykládá přepravky s ovocem. Vlastní totiž velké sady a podniká.

Jeden z nejznámějších symbolů studené války, u kterého mnoho lidí při útěku za svobodou přišlo o život. 13. srpna 1961 se život obyvatel Berlína přetočil vzhůru nohama – začala výstavba Berlínské zdi.