Tradičně neutrální Rakousko není členem NATO, ale jeho představitelé se některých akcí Aliance účastní jako bývalý kancléř Werner Faymann v roce 2012 v Chicagu. Zdroj: Getty Images
Neutralita ano, či ne? Ruské napadení Ukrajiny zažehlo v sousedním Rakousku vášnivou debatu o tom, zda si má země udržet svůj tradiční neutrální status. Nebo kvůli vlastní bezpečnosti vstoupit do Severoatlantické aliance NATO.
Bývalý předseda rakouské Národní rady, jedné z komor tamního parlamentu, Andreas Khol se v rozhovoru pro deník Kleine Zeitung vyslovil pro vstup do NATO nebo účast v evropské armádě EU. „Neutrální nebo nezařazený stát zůstává sám, pokud je napaden,“ pravil lidovecký politik narozený v Německu. Jeho kolega a expert na obranné záležitosti Friedrich Ofenauer uvedl v rakouském listu Österreich, že je „třeba o neutralitě a její podobě vážně diskutovat“.
Podle Khola příklad Ukrajiny ukazuje, že chráněni jsou pouze členové Aliance. Proti tomu však stojí téměř tři čtvrtiny Rakušanů, kteří trvají na neutralitě. „Občané by museli být informováni o důsledcích ruského útoku a přesvědčeni o nových potřebách ochrany,“ vysvětlil Khol, jak změnit pohled lidí.
Rakouská lidová strana (ÖVP) v tiskovém prohlášení zdůraznila, „že neutralita může přispět k bezpečnosti země pouze tehdy, pokud budou nedotknutelnost a celistvost národního území akceptovány a respektovány všemi státy“. Příklad Ukrajiny však ukazuje, co se stane, když tato integrita není respektována a země je ponechána na vlastní obranu.
„Proto je třeba o rakouské neutralitě a její podobě vážně diskutovat, protože je to jen jedna strana mince,“ uvedl Ofenauer. Druhou stránkou je vojenská obrana státu v souladu s civilní, ekonomickou a duchovní obranou státu. „Zejména intelektuální národní obrana, v jejímž rámci jsou obyvatelstvu v rámci politického vzdělávání představovány demokratické struktury a zásady právního státu, musí být znovu vrácena do života,“ napsali lidovci.
Socialisté a svodní jsou proti
Günter Höfler, bývalý armádní velitel, názorově blízký ÖVP, nedávno varoval, že neutralita nikdy v historii neochránila zemi před agresorem. „Jedinou alternativou je silná ozbrojená neutralita, jakou má Švýcarsko, nebo vstup do NATO. To by obyvatelstvo podpořilo, kdyby se tím politici zabývali bez ideologie a vysvětlili to obyčejným lidem,“ poznamenal Höfler.
Válka na Ukrajině
Zcela na opačném pólu leží názory opozičních sociálních demokratů (SPÖ). Jejich předsedkyně Pamela Rendiová-Wagnerová v Kleine Zeitung vzkázala: „Neutralita jako základní kámen rakouské zahraniční politiky posiluje naši bezpečnost.“ A na pondělní tiskové konferenci ve Vídni ještě vystupňovala tlak: „O naší neutralitě nelze s SPÖ vyjednávat. Spolkový kancléř Karl Nehammer (ÖVP) se k tomu musí jasně zavázat.“
Místopředsedkyně Národní rady Doris Buresová (SPÖ) ve vysílání rakouské veřejnoprávní televize ORF trvala na zachování „aktivní politiky neutrality“ v tom smyslu, že se Rakousko aktivně neúčastní vojenských konfliktů, ale zároveň se zavazuje k solidaritě. „Rakousko je velmocí dialogu, proto jsme také sídlem OSN, proto zde probíhají mírová jednání a jednání o odzbrojení. To souvisí s neutralitou, která by neměla být ohrožena z důvodů bezpečnostní politiky,“ řekla Buresová.
Kancléř Karl Nehammer nedávno zdůraznil, že neutralita byla podmínkou Rusů, tehdy představitelů Sovětského svazu, pro získání svobody Rakouska v roce 1955. Ukázalo se však, že se jedná o „použitelný nástroj“.
Prezident podporuje neutralitu
Do debaty se zapojil též spolkový prezident Alexander Van der Bellen, který lidovcům adresoval jasná slova, že o trvalé neutralitě Rakouska se nediskutuje. „S neutralitou máme dobré zkušenosti,“ uvedl v pondělí Van der Bellen.
K neutralitě se hlásí i Svobodní (FPÖ), jejichž předseda Norbert Hofer v neděli na sociální síti Twitter zdůraznil, že neutralita Rakouska by měla být chráněna v rámci komplexní národní obrany vojenské, hospodářské, civilní a duchovní. „Buďme hrdí na svou neutralitu, místo abychom mluvili o vstupu do NATO,“ napsal Hofer. Bývalý ministr obrany a šéf štýrské FPÖ Mario Kunasek se v rozhovoru pro Kleine Zeitung rovněž vyslovil proti tomu, aby byla „rakouská věčná neutralita ve vztahu k Ukrajině hozena přes palubu. A kancléř Nehammer by měl raději opět aktivně podporovat neutralitu“.
Další opoziční strana NEOS (Nové Rakousko a liberální forum) vidí potřebu jednat. „Z právního hlediska se Rakousko stejně vzdalo své neutrality kvůli závazkům vyplývajícím z práva EU v rámci Maastrichtské, Niceské, Amsterdamské a Lisabonské smlouvy, i když to politici inzerují proti svému nejlepšímu svědomí,” napsal se svém komentáři pro deník Standard zakládající člen Veit V. Dengler a doplnil: „Nyní nastal čas odstranit zbytky neutrality. EU jako ochranné společenství nestačí. Jedinou fungující a historicky velmi úspěšnou obrannou aliancí bylo NATO a Rakousko do ní mělo vstoupit.“
Předsedkyně NEOS Beate Meinl-Reisingerová nedávno prosazovala společnou evropskou bezpečnostní politiku a společnou evropskou profesionální armádu.
