Emotivní projev Zelenského před europoslanci
Je otázkou, zda si ruský prezident Vladimir Putin představoval, že invazí na Ukrajinu zaseje strach do srdcí svých soupeřů. Realitou je spíše opak. Svět s napětím sleduje srdnatou ukrajinskou obranu a ruské výhrůžky ženou jeho protivníky do područí Západu. Ukrajina již otevřeně usiluje o vstup do Evropské unie a podle europoslanců by jí měl být udělen status kandidátské země. Ruské hrozby zaznamenává také Finsko, které aktuálně zvažuje vstup do Severoatlantické aliance (NATO).
„Obracíme se na Evropskou unii kvůli bezodkladnému připojení Ukrajiny podle nové speciální procedury,“ prohlásil před pár dny ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho země od minulého týdne čelí ruské invazi.
Válka na Ukrajině
Ukrajina je podle něj vděčná svým partnerům za to, že solidárně stojí po jejím boku. „Ale naším cílem je být spolu se všemi Evropany a hlavně být rovnoprávní,“ řekl Zelenskyj. „Jsem přesvědčen, že jsme si to zasloužili. Jsem přesvědčen, že vše je možné,“ zdůraznila hlava státu.
Zelenskyj poslal žádost o členství v EU v pondělí a o den později vystoupil na dálku před europoslanci, aby za přijetí Ukrajiny orodoval. „Bojujeme za svá práva a přežití. To je naše nejvyšší motivace. Prokázali jsme, že jsme stejní jako vy. Teď vy dokažte, že jste s námi. Že nás nenecháte na holičkách. Prokažte, že jste Evropané,“ zakončil Zelenskyj svůj projev, po kterém následoval bouřlivý potlesk.
Skupina lídrů zemí východního křídla EU podpořila myšlenku rychlého přijetí Ukrajiny, západoevropští politici jsou však zdrženlivější. Europoslanci nicméně v usnesení schváleném 637 hlasy ze 676 hlasujících vyzvali k přiznání statusu kandidáta členství Ukrajině „na základě zásluh“ a unijních pravidel. Orgány EU by měly mezitím pokračovat v práci na integraci Ukrajiny do jednotného trhu, požadují poslanci.
Finové mění názor na NATO
Ukrajina přitom nemusí být jedinou zemí, kterou Rusko svou politikou dohnalo ke hledání spojenců na západě. Podobný krok totiž zvažuje i Finsko.
To reagovalo na ruskou invazi na Ukrajinu zájmem o členství v Severoatlantické alianci (NATO). „Je pochopitelné, že mnoho Finů změnilo nebo mění svůj názor poté, co Rusko zahájilo válku na Ukrajině,“ vysvětluje postoj země k možnému zapojení se do NATO premiérka Sanna Marinová.
„Země tisíců jezer“, jak se Finsku říká, doposud dlouhodobě zastávala neutralitu a nebyla členem NATO. Mohlo by však dojít ke změně. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu se totiž i běžní Finové přiklání k členství. Vyplývá to z průzkumu televizní stanice Yle. Podle něj by pro vstup bylo hned 53 % Finů. Zhruba 28 % občanů je proti a 19 si není ještě jisto. Finští zákonodárci tak mají v plánu projednat případné referendum o vstupu do aliance.
Švédsko od aliance zatím upouští
Oproti Finsku se nakonec k úvahám o vstupu do NATO nijak aktivně nerozhoupalo sousední Švédsko, kam ruské výhrůžky také zamířily. „Je důležité, aby švédská dlouhodobá bezpečnostní politika zůstala stejná. Díky tomu jsme jasní a předvídatelní,“ vysvětlila aktuální postoj švédské vlády premiérka Magdalena Anderssonová.
Ještě v neděli přitom ruská diplomacie Švédsku a Finsku hrozila. „Je zřejmé, že vstup Finska a Švédska do NATO, které, jak dobře chápete, je především vojenským blokem, by mělo vážné vojenské a politické důsledky, které by od naší země vyžadovaly reciproční kroky,“ řekla tehdy tisková mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.
