ZPRÁVY PLUS, Hynek Melichar, Lumír Němec - 22.9. v 10:31
Moskva nemá pro vedení invaze dostatek lidských zdrojů. Rusové si původně představovali, že konflikt budou pouze sledovat na televizních obrazovkách a blíže se jich nedotkne. Z této iluze se jich však řada musela probrat po vyhlášení částečné mobilizace Vladimirem Putinem. Podpora agresivní války na Ukrajině v Rusku klesá a motivace občanů k aktivnímu zapojení je velmi nízká. Shodli se na tom odborníci v pořadu Zprávy PLUS.
Podle bezpečnostního experta Lumíra Němce trpí Rusko velkým nedostatkem lidských zdrojů již od začátku války. Dříve se tato skutečnost projevovala například chybějící podporou pěchoty pro ruské tanky. Situace ale nyní došla tak daleko, že se Vladimir Putin musel uchýlit ke kroku, kterému se dlouho snažil vyhnout. „Spektrum lidí, kteří by šli do války za peníze, se vyčerpalo. Putin nemá moc možností po úspěšné protiofenzivě,“ zhodnotil situaci politolog Hynek Melichar. Částečnou mobilizací se tak šéf Kremlu snaží řešit problém s kapacitou vojáků.
Prezidentovo rozhodnutí provází celá řada komplikací. V první řadě jde o postoj veřejnosti. Ať jde o skupování letenek pro odchod ze země, či pořádání protiválečných demonstrací, ukazuje se, že Rusové bojovat nechtějí. Oba odborníci se shodují, že protesty v současné míře nicméně nemají moc šancí něco změnit. Vysílají ale signál, že řada mužů se bude snažit mobilizaci vyhnout a že myšlení Rusů se posunuje.
Oba hosté pořadu se zároveň shodují, že pro efektivitu Putinova kroku bude klíčové jeho provedení. „Logistika není silnou stránkou ruské armády. Je otázka, jak dlouho bude trvat přesouvání tolika lidí z různých částí Ruska na frontu a jak dlouho bude trvat jejich výcvik. Rusy tlačí čas,“ vysvětlil Melichar. Politolog také vyjádřil pochyby, zda se Kremlu vůbec podaří sehnat avizovaných 300 tisíc mužů i pod hrozbou vysokých trestů za nenastoupení do konfliktu.
Způsob nasazení mobilizovaných vojáků bude také hrát důležitou roli. „Kdyby je jenom vybavili a poslali na frontu, jejich bojová hodnota nebude moc velká,“ domnívá se Lumír Němec. Pro Rusko by podle něj bylo efektivnější alternativou vyslání zkušenějších vojáků, kteří jsou nyní zapojeni v logistice mimo boje, na frontu. Jejich pozice v logistice by pak měly být doplněny a nahrazeny novými, méně zkušenými záložníky.
Referenda, anexe a hrozba jaderné války
„Každý ví, že to bude fraška. O výsledku je předem rozhodnuto,“ prohlásil bezpečnostní expert o zamýšlených referendech k anektování částí Ukrajiny. „Nebyl by to první případ zinscenovaných referend. Víme, že nadpoloviční většina si nepřeje stát se součástí Ruska. Pokud referendum vyjde, je jasné, že nebude validní,“ souhlasil politolog Melichar.
Cíl Moskvy s vyvoláním referend pak podle odborníků může být mnohoznačný. Podle Němce se Putinovi válka hroutí pod rukama. Ruský prezident se tak bude snažit udělat vše pro to, aby mohl alespoň něco prezentovat jako vítězství.
Šéf Kremlu by zároveň mohl po anexi argumentovat tím, že Ukrajina útočí přímo na Ruskou federaci. Putin již nyní vyhrožoval, že útoky na ruské území budou mít nedozírné následky. Jeho zmínky o použití jaderných zbraní považují experti spíše za zastrašování, ke kterému se uchyluje již dlouhodobě. Hynek Melichar však zmiňuje, že „když to bude vypadat, že z Ukrajiny nemůže vyjít dobře, můžeme jenom spekulovat, zda by se neuchýlil k použití taktické jaderné zbraně či chemických zbraní“.
Dalším z důvodů pro snahu o anexi území je možné rozšíření počtů mužů nasazených do války o vojáky v základní službě. Ty nelze vyslat mimo území Ruské federace. „Referendy se Putinovi otevřou dveře k vyslání těchto vojáků na Ukrajinu,“ vysvětlil možnou dílčí motivaci referenda Lumír Němec.
