Z popisu ruských útoků na Ukrajině z posledních týdnů vyplývá, že armádě Moskvy dost možná dochází přesně naváděná munice. Upozornil na to nezávislý web The Moscow Times. Podle expertů tak paradoxně hrozí, že počet civilních obětí bude narůstat. Rusové totiž zřejmě začnou ve velkém používat konvenční zbraně.
Rusové používají přesně naváděné střely od prvního dne invaze. Takzvaná chytrá munice dokáže změnit trajektorii letu i po vystřelení ze země, což umožňuje navést raketu co nejpřesněji na cíl. Mezi nejznámější raketový naváděcí systém Ruska patří Iskander, který dokáže zasáhnout cíl s odchylkou maximálně pěti metrů. Dostřel takové střely je zhruba 500 kilometrů. Mimo Iskanderu využívá Moskva například sovětský raketový systém Točka.
Podle údajů ukrajinské strany z minulého týdne vypálilo Rusko na Ukrajinu od začátku invaze 2 154 raket. Naváděné střely v minulosti strefily například město Oděsa nebo nádraží v Kramatorsku. Poslední dobou ale podobně cílených útoků ubývá. Objevují se proto spekulace, že Rusům chytrá munice dochází.
Rusové u Lymanu pálí na ukrajinské pozice z raketometu BM-21 Grad Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský pilot stíhačky Suchoj Su-25 Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Ruští vojáci u Lymanu ostřelují ukrajinské pozice pomocí houfnice 2A65 Msta-B Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják z 80. brigády ostřeluje ruské pozice u Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci ostřelují ruské pozice na frontové linii u Avdijivky Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják pálí pálí z houfnice typu D-20 na ruské pozice u Kupjansku v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci střílejí na ruské pozice u Kreminny z ukořistěného raketometu TOS-1A Solntsepyok. Na zbrani je napsáno jméno jednotky Da Vinci Zdroj: AP
Ukrajinci zničili obávaný ruský raketomet Solncepjok. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Český tank T-72 ve službách 128. zakarpatské tankové brigády Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Ukrajinský raketomet MSLR BM-21 Grad v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinský dron Marička Zdroj: Se svolením AMMO Ukraine
Ukrajinský tank během cvičení u Kyjeva (27. 9. 2023) Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruská stíhačka Su-25 Zdroj: AP
Ukrajinci pokračují ve své protiofenzivě. Zdroj: AP
Ukrajinci s protiletadlovým tankem Gepard Zdroj: CNN, Vasco Cotovio
Průzkumný dron estonské výroby stojí s veškerým vybavením přibližně půl milionu dolarů Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády drží zbraň na sestřelení dronů. Fotka vznikla poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská protivzdušná obrana likvidující dron íránské výroby Šáhed během ruského útoku na Kyjev Zdroj: AP
Ukrajinská stíhačka Flanker Suchoi Su-27 při mezinárodním vojenském cvičení Zdroj: Getty Images
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják pálí pálí z houfnice typu D-20 na ruské pozice u Kupjansku v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci střílejí na ruské pozice u Kreminny z ukořistěného raketometu TOS-1A Solntsepyok. Na zbrani je napsáno jméno jednotky Da Vinci Zdroj: AP
Český tank T-72 ve službách 128. zakarpatské tankové brigády Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Průzkumný dron estonské výroby stojí s veškerým vybavením přibližně půl milionu dolarů Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády drží zbraň na sestřelení dronů. Fotka vznikla poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
„Nedochází už k žádným salvám raket dlouhého doletu a téměř k žádným úderům Iskanderu,“ sdělil vojenský analytik Pavel Lužin pro nezávislý list The Moscow Times.
Obnovit zásoby raket totiž není kvůli západním sankcím tak jednoduché, jak se může zdát. Naváděcí systém vyžaduje polovodiče a tranzistory, které se údajně v Rusku nevyrábějí a nejsou dostupné ani v Číně.
Válka na Ukrajině
Proč bude více civilních obětí?
V moderním válečnictví přitom naváděné rakety patří k páteři armádního arzenálu. Rakety dokáží zasáhnout vojenský cíl a svou přesností eliminovat civilní ztráty, které by způsobil nepřímý zásah. „Pomocí chytré munice můžete poslat dvě letadla, aby se postarala o určený cíl. V druhé světové válce byste museli takových letadel vyslat sto,“ sdělil analytik James Lewis pro The Moscow Times.
Jelikož Rusům zřejmě naváděná munice dochází, budou hledat alternativy. Už teď si odborníci všímají, že Rusové přidali v leteckých útocích, při kterých se nepoužívají naváděné systémy. V tomto ohledu se tak válka začne technologicky vracet o dekády zpět.
„Začnou používat letectvo k tomu, aby zasáhli pozemní cíle. A budou používat neřízenou munici, což způsobí další vedlejší škody,“ obává se Dara Masicottová, vedoucí výzkumnice v americké neziskové organizaci Rand Corporation.