Schwarzenberg: Zeman byl zkušenej borec. Babiš nemá instinkt, ale zlem bych ho neoznačil

Je tomu přesně deset let od druhého kola prezidentských voleb v roce 2013, kde jste se utkal s Milošem Zemanem. Ten nyní podporuje Andreje Babiše. Oba jste zažil jako své politické soupeře, jak byste je jako prezidentské kandidáty porovnal?
Je to něco úplně jiného. Miloš Zeman je vysoce profesionální politik, který je velmi inteligentní, má politický instinkt a musím říci, že to byl soupeř, který člověka opravdu bavil. Byl a dodnes to je zajímavý člověk, zkušenej borec. Kdežto Babiš je v zásadě podnikatel, o jehož metodách nechci mluvit. Je docela šikovný v politice, ale chybí mu politický instinkt, co měl Zeman.

Řekl byste, že jste to proti Miloši Zemanovi měl těžší než dnes Petr Pavel proti Andreji Babišovi?
Já bych si netroufal toto říci, protože na druhou stranu voják (generál Pavel) to taky nemá lehké. Proti kandidátovi s neomezenými prostředky to není jednoduché. Ale myslím si, že zajímavější byl Miloš Zeman.

K TÉMATU: Odborník na řeč těla o kandidátech na Hrad.

Ten Andreje Babiše podpořil již dlouho dopředu. Co by naopak Pavel jako jeho soupeř měl dělat, aby Babiše porazil a přerušil tu zemanovskou linii?
Myslím, že to dělá docela dobře. Mnoho rad nepotřebuje, navíc má spoustu poradců. Snad vynechal tu chybu, kterou jsem udělal já, když jsem se příliš málo v poslední fázi kampaně soustředil na sever republiky, což bylo Zemanovo území. Měl jsem se tam víc snažit. Ale myslím, že generál to dělá dobře. Je také dobře, že se nenechá příliš vytočit jako při té poslední debatě, kdy byl krutě napadán Babišem, ale držel se. Vlastně jediná věc – on má generál Pavel docela slušnej humor, mohl by ho ukázat více.

Andrej Babiš v úterý oznámil, že končí kontaktní kampaň. Údajně kvůli výhrůžkám vůči sobě a své rodině. Je to pro něj velká chyba?
Já bych to neudělal, ale je to na něm. Asi dostal příliš vynadáno a nebyl tak úspěšný, že by chtěl pokračovat. Nerozumím tomu, proč přestal.

Jak Babiš, tak Pavel za sebou mají komunistickou minulost z dob před listopadem 1989. Co to o nás Češích vypovídá, když si do druhého kola prezidentských voleb 33 let po revoluci zvolíme bývalého komunistu? Vyrovnali jsme se s minulostí?
To úplně ne. Nesmíme ale zapomenout, že jsme tu minulost měli celkem 41 let. Je zatraceně málo lidí, kteří s tím neměli co do činění, nebyli tím dotčeni a zasaženi. Nechci to posuzovat, neboť jsem si žil jako prase v žitě venku. Výhrůžky nebo pokušení v tomto smyslu jsem nikdy necítil. Díval jsem se na to zvenčí, tudíž to nechci soudit, ale málokterým lidem, kteří tady žili a byli v denním kontaktu s komunismem, se podařilo být úplně čistými. To je naprosto jasné.

Kdybych komunistickou minulost vyčítal všem, měl bych zatraceně málo možností, koho volit.

V souvislosti s tématem – máte na druhou stranu pochopení pro lidi jako třeba Michael Kocáb, kteří nechtějí jít ve druhém kole vůbec volit, protože komunistická minulost je pro ně až příliš závažná?
Myslím, že je to chyba. Člověk má vždycky volit. A s odpuštěním, kdybych komunistickou minulost vyčítal všem, měl bych zatraceně málo možností, koho volit.

Letošní prezidentská kampaň je charakteristická strašením a střety mezi tábory obou finalistů. Myslíte, že se hranice agresivity či rozdělení ve společnosti opravdu posunuly, nebo to bylo během vaší kandidatury prakticky stejné?
Nemyslím si, že je to teď o mnoho horší. Podívejte se, v poslední fázi u mě se dělaly podivné věci. Vzpomeňme na inzerát v Blesku atd. Lhalo se a útočilo se ve všech kampaních.

Pamatuji si také na téma Benešových dekretů, které proti vám použil Miloš Zeman…
Právě. Například byla diskuze mezi Zemanem a mnou, on jeden můj citát vytrhl a úplně ho změnil. To byla působivá lež. Zkrátka využil můj citát a zfalšoval ho tak, aby ho mohl použít proti mně.

K nynějším volbám. Odpůrci Andreje Babiše často označují jako „zlo“. Označil byste ho tak i vy?
Já bych nerad jakéhokoliv člověka označil za zlo. Ale že by měl špatný vliv na českou politiku, o tom jsem přesvědčen.

Už od přijetí přímé volby se často říká, že prezident má občany spojovat. Je to ale vlastně vůbec možné, když v přímém hlasování necelá polovina republiky jednoduše prohraje, protože jejich kandidát neuspěje?
Má potom pět let času to napravit. Musí jít vstříc i nevoličům nebo lidem, kteří hlasovali proti němu, začít s nimi dialog a překlenout příkopy z minulosti. To je opravdu veliký a důležitý prezidentský úkol.

Lidé si ale dnes a i třeba během vaší kandidatury s prezidentem spojovali, že má obrovskou moc, kdežto v reálu jeho nástroje nejsou tak silné. Často to vidíme i na billboardech kandidátů s jejich sliby…
Postavení českého prezidenta je zvláštní, protože podle Ústavy velké pravomoci nemá, ale tradičně od dob Tomáše Garrigua Masaryka prezident požívá velké úcty. Vlastně všichni prezidenti, dokonce i komunističtí, požívali úcty. Zeman toto, jak teď někdo správně napsal, dost poškodil, ale i nadále má muž na Pražském hradě velikou úctu. Připomněl bych krásnou historku z roku 1989, když byla velká demonstrace na Letné, na kterou přišlo až skoro milion lidí. Moderoval ji tehdy nynější biskup Václav Malý, jenž během demonstrace zvolal jednu smělou větu: „Gusto, je tu husto,“ (vzkaz tehdejšímu prezidentovi Gustávu Husákovi, pozn. red.) načež mu katolíci, kteří k němu chodili na mše, vyčítali, že neprojevil úctu prezidentovi republiky. To je český postoj k úřadu prezidenta, který mu tak dává velkou sílu.

Mimo úcty má prezident i jisté pravomoci, přičemž je obecně známo, že prezident Miloš Zeman s nimi často chodil až na samotnou hranu. Využíval toho, že Ústava některé věci nespecifikovala jasně. Myslíte, že budoucí prezident by se měl v tomto směru umírnit?
Prezident by se měl úzkostlivě a přesně držet Ústavy. Ne ji používat jako gumičku a natahovat, jak je to jen možné. Opravdu je třeba dbát o Ústavu. Myslím tím i ostatní politiky a je to jeden z nejdůležitějších úkolů prezidenta.

A myslíte, že na to právě teď Petr Pavel nebo Andrej Babiš mají to správné nastavení?
Doufejme, že ano. Ale spíše to očekávám u generála Pavla, který je jako voják zvyklý držet disciplínu a držet se předpisů, než u člověka, který ve své byznysové kariéře vždycky něčeho dosáhl tím, že překročil meze. Očekávám to tedy spíše od Pavla než od Babiše.

Jedním z témat těchto prezidentských voleb je samozřejmě i válka na Ukrajině. Určitě jste zaregistroval slova Andreje Babiše, že zajistí mír a uspořádá velký summit v Praze. Je ale v tuto chvíli vůbec možné jednat o míru mezi Ukrajinou a Ruskem, navíc z pozice českého prezidenta?
Myslím, že je to pouhá iluze a on to docela dobře ví. Jenom to vytahuje ve volební kampani. Pokud v tom bude někdo užitečný, půjde o někoho, kdo má silné postavení ve světě a u obou velmocí, tedy jak u Rusů, tak na Západě. Například turecký prezident (Recep Tayyip Erdogan) nebo někdo takový. Ale čerstvě zvolený prezident v maličké zemi takovou autoritu nemá.

Vy jste byl zároveň i ministr zahraničí. Co tedy podle vás musí nastat, aby se vůbec mohlo zahájit nějaké jednání o míru?
Až budou obě strany tak vyčerpané, že už nebudou chtít dál bojovat. Pokavaď je jedna strana bojechtivá a myslí si, že vyhraje, tak to nepůjde.

A pak by do toho mohl vstoupit nějaký cizí respektovaný politik?
Ano a hlavně musí být už předtím v kontaktu s oběma stranami. Je spousta státníků ve světě, kteří se o to snaží. Od Francie přes Turecko, snad i Čína, byť se do toho zapletla. Tady jsou různé zájmy, které se potkávají, ale nevidím možnost, aby právě český prezident sehrál větší roli. Menší země to tak mají jen výjimečně. Svého času to mělo Rakousko mezi Západem a Východem, když jako neutrální země nikomu nevadila a lidé se tam setkávali. Ale my máme svou pozici a jasné stanovisko. Myslím, že nejsme ideální kandidáti.

Jak si myslíte, že ta válka vůbec skončí?
Vyčerpáním obou stran. Není to dobré, ale vidím to jako jedinou opravdovou možnost. Tedy mimo to, kdyby v jedné zemi přišel politický převrat. Pak by to mohlo skončit dřív. Ale bez převratu jenom vyčerpanost.