Sci-fi blíže realitě? Rychlovlaky budou v Česku do sedmi let, podívejte se, kudy pojedou

Vysokorychlostní tratě jsou v Česku předmětem debat již dlouhé dekády, přesto zatím na českém území nestojí ani kilometr moderních tratí. Nový ministr dopravy Martin Kupka (ODS) označil výstavbu rychlostních tratí za jednu z hlavních priorit nové vlády. Rychlovlaky by v Česku měly jezdit od roku 2028, a to i s pomocí evropských fondů. Kudy tratě povedou?

Stavba prvních rychlotratí by měla začít v roce 2025, první úsek by měl být zprovozněn o tři roky později. Stát připravuje jednotlivé tratě ve čtyřech základních verzích. Nejrychlejší trasy s maximální rychlostí 320 km/h by měly propojovat zemi s hlavními evropskými metropolemi v okolí. Jedna taková by měla vést například z Prahy přes Ústí nad Labem směrem na Drážďany a Berlín nebo z Brna přes Ostravu směrem na polské Katowice.

Další verze rychlotratí budou pro dálkové spoje napříč republikou. Nejnižší maximální rychlost na nich by měla být kolem 200 km/h.

Výstavba vysokorychlostních tratí by podle současných plánů, které počítají s vybudováním zhruba 750 kilometrů tratí, měla vyjít přibližně na 600 miliard korun. V příštím roce stát do přípravy rychlodrah investuje 800 milionů Kč, od roku 2025 to pak budou desítky miliard ročně.

EU zařadila české rychlodráhy do hlavní evropské sítě

Připravovaná vysokorychlostní trať mezi Berlínem a Vídní, která by měla vést přes Prahu, a také nová vysokorychlostní trať mezi Brnem a Ostravou budou obě součástí hlavní evropské sítě. Česko tak bude moci na jejich přípravu a stavbu čerpat peníze z evropských fondů.

Do hlavní evropské sítě TEN-T tak bude patřit celá část vysokorychlostní dráhy Via Vindobona z Berlína do Vídně. Úseky Lovosice–Praha – Světlá nad Sázavou a Velká Bíteš – Břeclav pak budou součástí hlavní sítě s maximální prioritou financování do roku 2030. Část mezi oběma úseky je zařazena do rozšířené hlavní sítě s dokončením do roku 2040, financovat z evropských fondů ovšem bude moci být také už nyní.

Výjimkou může být pouze část Středohorského tunelu, což podle Správy železnic zatím není vyjasněné. Další novou součástí rozšíření hlavní sítě by měl být úsek mezi Přerovem a Ostravou. Ten naváže na úsek z Brna do Přerova s plánovanou modernizací na rychlost 200 km/h, který je součástí TEN-T už nyní.

V hlavní síti zůstává i úsek Česká Třebová – Ostrava, a to i v případě možného zřízení vysokorychlostní tratě. V hlavní síti pro nákladní dopravu pak dále zůstává úsek Brno – Česká Třebová a nově také trať směrem na Velký Osek. To umožňuje spolufinancování projektů na těchto tratích z evropského fondu Blending Call CEF.

Jednání o zařazení nových tuzemských rychlodrah do hlavní evropské sítě bylo podle Správy železnic složité, protože Evropská komise původně změny map sítě kvůli hrozbě jejich nedokončení do roku 2030 vylučovala. Počáteční návrh, který by ponechal české vysokorychlostní tratě pouze v tzv. v globální síti, by podle správy reálně vylučoval financování tratí z evropského fondu CEF před rokem 2040.

Tagy:

doprava železnice České dráhy Správa železnic vysokorychlostní železnice