Šlechtění domácích zvířat: Překročili jsme už únosnou mez?

Dříve kvůli povaze, dnes kvůli vzhledu

My jsme naši reportáž začali rozhovorem s odborníkem na zdraví zvířat –⁠ veterinární lékařkou Martinou Načeradskou, která nám popsala, co určitá plemena dnes trápí. Nejvíce jsme se pozastavili u takzvaných brachycefalických plemen, tedy těch krátkolebých, jako jsou buldočci, mopsi, ale i perské a britské kočky.

I u nich se veterinární lékařka nejčastěji střetává se zdravotními komplikacemi, jelikož mají zdeformovaný nos, nosní dutiny a dýchací cestu jim ucpává měkké patro, nemhou tak dýchat. Mnoho lidí si je vybírá, protože srandovně chrochtají, to je ale znamení toho, že se dusí. Velké množství těchto psů uhyne v souvislosti se zánětem horních cest dýchacích a to potvrzuje i Tereza Peřinová z organizace Destiny Pet, která má v péči Snížka (křížence perské kočky) a Knedličku (kříženku britské kočky). Oba trpí problémy s dýcháním a každá rýma a nachlazení je pro ně velký problém.

Chov by měl být přínosem pro dané plemeno

„Chov by měl být přínosem pro dané plemeno a nemyslím si, že dýchací problémy jsou jakýmkoli přínosem,“ naráží Tereza na to, že za problémy, které určitá plemena trápí stojí chovatelé, kteří svá zvířata kříží schválně k tomu, aby byla líbivá a tím více prodejná. U buldočků a perských koček to znamená co nejplacatější čumák, u vlčáků spadlý zadek, u basetů delší uši, po kterých si s nadsázkou šlapou (mají s nimi velké problémy), u jezevčíků delší trup a kratší nohy, což přináší problémy s plotýnkami a mohli bychom jmenovat mnoho dalších.

Není šarpej jako šarpej

Naše pozornost se upřela na šarpeje. Plemeno, které sice už není tak často vidět, jako bývalo, ale i zde je trend šlechtění velmi viditelný. Veterinární lékařka nám na fotku šarpeje, který má přemíru kůže, doslova řekla, že se jedná o týrání šlechtěním. Hodně kůže a roztomilé bochánky psům přinášejí kožní alergie, převislá víčka –⁠ entropium (řasy dráždí povrch oka, zejm. rohovku, a mohou způsobit jeho poškození a infekci. Stav lze upravit operací). Operaci víček podstupuje skoro každý druhý šarpej a i když by podle standardu plemene (popis toho, jak má dané plemeno vypadat a za jakých podmínek může, nebo nemůže být uchovněno, vydává Mezinárodní kynologická unie) pes s entropiem neměl být uchovněn, nejspíš se to mezi chovateli neřeší a nebere jako překážka k uchovnění. Pravidla jsou totiž nakonec stejně na klubu chovatelů, který tvoří chovatelé, a jsme tedy v začarovaném klubu.

Šarpejové navíc dost často trpí nemocemi ledvin (nejsou sami), na náš dotaz, zda jsou k uchovnění (bonitaci) potřeba zdravotní testy, nám prezidentka Sharpei clubu Dana Semotánová (na její svolení k rozhovoru jsme čekali dva týdny) odpověděla, že rozhodně ledviny nekontrolují a že se tyto problémy netýkají jen šarpejů.

Při rozhovoru se zakladatelkou organizace Šarpej v nouzi Kristinou Wurstovou jsme měli možnost vidět dva různé šarpeje. Jeden připomínal šarpeje před 50 lety, atletická postava, žádné kožní záhyby a vysoké nohy. Vedle něho působil Balů –⁠ druhý šarpej jako tlustý neohrabaný medvídek. Balů je z nejmenované chovatelské stanice a jeho stav sice hodně zanedbali původní majitelé, od kterých ho Kristina odebrala, i tak je ale na jeho vzhledu zásluha šlechtění neopomenutelná.

Chovatele mají kontrolovat chovatelé

Vždy je to tedy na samotných chovatelích. Jelikož, jak jsme zmínili při většině bonitacích (uchovnění plemene) není potřeba předložit žádná zdravotní vyšetření (krev, srdce, ledviny, ..) ale hodnotí se „pouze“ exteriér (předkus, podkus, stavba těla, uší, ...) není divu, že jsou chovatelé, kteří se chovají spíše jako množitelé a jde jim jen o zisk. Sama Kristina se setkala s takovými, na které podala trestní oznámení a nebere si tak servítky. „Vše je v rukou klubů chovatelů. Pro šarpeje jsou u nás hned tři, takže, když vás nepřijmou v jednom, jdete do druhého. Podmínky pro uchovnění jsou v jejich režiji, měli by tak dohlížet na to, kam toto plemeno jednotliví chovatelé posouvají, zatím to ale vypadá, že nedělají nic, jen se schází na výstavách,“ podotkla Kristina.

Státní veterinární správa dostává v souvislosti se šlechtěním jeden podnět ročně

Na náš dotaz, kdo za chovatele zodpovídá, nám Státní veterinární správa odpověděla taktéž, že kluby chovatelů (které ale tvoří chovatelé sami). Tiskový mluvčí Petr Vorlíček si vzpomněl na případ, kdy byl podán podnět na chovatelku britských koček v souvislosti se šlechtěním, nicméně sám zmínil, že se jedná o ojedinělé podněty a sami se do kontroly chovatelů nepouštějí. Když jsme psali do klubu chovatelů francouzských buldočků, dostali jsme odpověď, že se v listopadu na schůzi bude jednat o nových podmínkách pro bonitaci, jejichž součástí by měly být: zátěžový test, test srdce a podobně. Možná se tedy blízká na lepší časy.

Jděte raději do útulku

Ale zatím je to tak zcela na vás. Pokud si budete chtít pořídit psa, jděte raději do útulku nebo kontaktujte neziskové organizace. Pokud chcete štěně, věnovat se výstavám a podobně, zjistěte si, zda chovatel své uchovněné psy/kočky nechal vyšetřit na dědičné choroby. Zjistěte si recenze, zpravidla má každé plemeno svou skupinu na sociálních sítích, kde se dá ledasčemu přiučit, a zajděte i na nějakou výstavu, ať vidíte, jak mohou daná plemena vypadat. Důležité je také samozřejmě, zda si chovatel ověří vás –⁠ a neberte to jako zbytečnost, ale jako pozitivní ukazatel toho, že má chovatel zájem vědět, kam jeho „miminko“ jde.