Volební souboj v USA mezi republikánem Donaldem Trumpem a demokratkou Kamalou Harrisovou je nejnapínavější za poslední století. Podle americké CNN se naposledy před 60 lety v průzkumech stalo, že by byl rozdíl v preferencích voličů tak malý. Teoreticky se může i stát, že volby skončí v patové situaci.
Závod Trumpa a Harrisové míří do cílové rovinky, ani z jeden z kandidátů si ale nevybudoval dostatečný náskok. Ano, ve většině celonárodních průzkumů vede demokratická nominantka, odstup je ale minimální. V amerických volbách navíc nejde o celkové množství hlasů, ale o vítězství v jednotlivých státech.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trump má hlavu na špalku, píše po atentátu CNN. Incident roztočil další spirálu nenávisti
„Průzkumy od debaty 10. září mezi Trumpem a Harrisovou ukazují, že viceprezidentka získala lehký náskok nad svým republikánským rivalem. Odstup je ale na úrovni statistické chyby a není možné výsledky považovat za jasné. Tím spíše, když se podíváme na rozložení volitelů,“ analyzuje americká CNN.
V nejnovějších průzkumech CBS News a NBC News vede Harrisová nad Trumpem o čtyři, respektive pět procentních bodů. To ale pořád není dost, protože některé průzkumy v letech 2016 a 2020 – které byly příznivé pro demokraty – hlásaly i dvojnásobné vedení.
Pokud se smíchají všechny průzkumy, které byly uskutečněny po debatě kandidátů, vyjde z nich, že Harrisová vede nanejvýš o tři procentní body. Což je číslo, o které se zpravidla liší průzkumy v předvečer voleb a reálné výsledky.
„Skutečnost, že v tomto cyklu nikdo nevedl alespoň o pět bodů, je pozoruhodná, protože je to neuvěřitelně vzácné. I v závodech, které nakonec skončí velmi těsně, si jeden z kandidátů v určitém okamžiku téměř vždy vybuduje výrazný náskok. Museli byste se vrátit až do kampaně v roce 1960, abyste našli souboj, v němž se kandidáti hlavních stran v průměru celostátních průzkumů vždy pohybovali do 5 bodů od sebe,“ píše CNN.
Čím dál více se zamotává také situace v jednotlivých státech. Harrisová si sice pro sebe podle průzkumů zabírá klíčové státy jako Pensylvánii nebo Michigan, v řadě dalších je ale situace otevřená.
Rozhodne bitva o Nevadu?
Otevírá se například možnost, že se Trumpovi podaří urvat si pro sebe Nevadu, kde republikánský kandidát – byl to tehdy George W. Bush – vyhrál naposledy v roce 2004.
Matematicky je tak podle CNN klidně možné, že bitva mezi Trumpem a Harrisovou skončí verdiktem, že ani jeden z kandidátů ve finále nezíská potřebných 270 volitelů. Tedy že každý z nich se zasekne na čísle 269. I na takovou eventualitu americká ústava myslí.
„Trumpovo vítězství v Nevadě je relativně pravděpodobné a mohlo by znamenat remízu 269-269. Tím by se prezidentské volby přesunuly do Sněmovny reprezentantů USA, kde každá státní delegace získá jeden hlas. Trump by byl podle tohoto scénáře pravděpodobně zvýhodněn, protože je pravděpodobnější, že republikáni budou mít v lednu ve sněmovně i nadále více státních delegací než demokraté,“ uzavřela CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyřeším válku na Ukrajině už před inaugurací, řekl Trump. Chcete se vzdát, tepala ho Harrisová
