Pokles dodávek plynu do Evropy
Pokles dodávek zemního plynu z Ruska nezaznamenalo koncem týdne jen Slovensko nebo Německo. O polovinu méně plynu doteklo také do Itálie a Francie od poloviny července nedostala ruský plyn vůbec. Jsou za omezením technické důvody, jak tvrdí Kreml? A jak by případné úplné zavření ruských kohoutků řešila Evropská unie a jak by to dopadlo na Česko?
Evropu drtí o víkendu vlna veder. To zvyšuje poptávku po elektrické energii, protože v řadě zemí jedou klimatizace na plný výkon. Elektřinu si však Evropská unie vyrábí také za pomoci zemního plynu, takže poptávka se přirozeně zvyšuje také po něm. Přestože topná sezóna je ještě relativně daleko, sedmadvacítce hrozí akutní nedostatek důležité energetické komodity.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního t... Zdroj: Profimedia.cz
Měřící stanice plynu v ukrajinském Deržavu Zdroj: Profimedia.cz
Zdroj: Getty Images
Ložisko zemního plynu Zdroj: Profimedia.cz
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního t... Zdroj: Profimedia.cz
Měřící stanice plynu v ukrajinském Deržavu Zdroj: Profimedia.cz
Zdroj: Getty Images
Ložisko zemního plynu Zdroj: Profimedia.cz
„Je to nešťastná kombinace, která zpomalí plnění evropských zásobníků zemním plynem před topnou sezónou,“ řekl CNN Prima NEWS Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energie (ANDE).
Rusko totiž snížilo nejprve dodávky plynu do Německa prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 o 60 procent, následoval pokles dodávek na Slovensko o polovinu a kompletní objednávku neobdržela ani Itálie. Ruské plnění vůči ní bylo jen na 50 procentech pátečního požadavku.
Itálii hrozí omezení zásobování plynem
Podle agentury Reuters dokonce v Itálii hrozí omezení zásobování plynem některým průmyslovým podnikům. Mohlo by na podobná opatření dojít také v dalších zemích Evropské unie včetně Česka? „Pokles dodávek plynu z Ruska zatím neohrožuje zásobování u nás. V tuto chvíli to může mít skutečně jen dopad na zpomalení naplňování zásobníků,“ vysvětlil Jiří Gavor.
Skutečné problémy by podle něho mohly přijít ve chvíli, kdy by se tok plynu z Ruska držel na současných nízkých úrovních třeba až do začátku nové topné sezóny. Česko je navíc technicky závislé na dodávkách ruského plynu z Německa. Nabízí se tedy scénář, podle kterého by Německo řeklo, že plyn přicházející z Ruska nebude přeposílat dál, protože ho má samo málo. Tím spíše, když Francie podle agentury Reuters neobdržela od Německa ani kubík ruského plynu od poloviny června.
Česko může být zatím v klidu
„Na takové případy pamatuje evropská legislativa, v níž je zakotven princip solidarity. Podle pravidel by musely země, které jsou na tom se zásobami plynu lépe, svým strádajícím sousedům poskytnout svůj plyn, aby byli schopní zásobovat takzvané zranitelné odběratele,“ vysvětlil Jiří Gavor. Těmi jsou podle něho především subjekty spadající do kritické infrastruktury státu a do určité míry také domácnosti. Případná omezení v dodávkách plynu by se nejprve týkala průmyslových podniků.
Podle Gavora by to v praxi znamenalo, že plyn by do ostatních zemí Evropské unie proudil hlavně z Německa nebo Nizozemska, které mají sjednané dodávky také z Norska. „Kdyby nastal stop stav z Ruska, určitě by se to bez omezení neobešlo. Ani ti Norové nejsou schopni ze dne na den rapidně zvýšit těžební kapacity,“ upozornil Jiří Gavor.
Test unijní solidarity
Pro Evropskou unii by to znamenalo fakticky první otestování legislativně ukotveného principu solidarity v oblasti energetiky. Zkušenosti se solidaritou sice sedmadvacítka již má ze začátku roku 2009, kdy Rusko zastavilo dodávky plynu do EU přes Ukrajinu. Podle šéfa ANDE šlo ale o jiný případ, než který hrozí dnes. „Tenkrát jen plyn proudil do Evropské unie jinými trasami a do cílových zemí jako Slovensko, Maďarsko nebo Bulharsko putoval prostřednictvím našich plynovodů, u kterých jsme, obrazně řečeno, zapnuli zpětný chod. Současná situace je kvalitativně rozdílná, protože tady se jedná skutečně o omezení dodávek pro celou Evropskou unii,“ vysvětlil Jiří Gavor.
Podle něho rovněž nelze šmahem odmítnout tvrzení ruské společnosti Gazprom, která snížení dodávek prostřednictvím Nord Streamu 1 vysvětlila nutnou údržbou plynovod a s tím spojenými technickými potížemi. „Chápu, že se nám toto vysvětlení nepozdává, ale ono to tak nejspíše bude. Kdy jindy provádět opravy plynovodu než právě přes léto, dělají to tak ostatně i Norové,“ řekl Jiří Gavor. Přesto bychom podle něho měli zůstat na pozoru a pečlivě sledovat, zda se dodávky zase obnoví.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
