Muž z Moravy dostal dvacet let za boj v řadách proruských separatistů. Zdroj: AP
Odvolací soud ve středu potvrdil Martinu Kantorovi 20 let vězení za boj v řadách proruských separatistů proti ukrajinským ozbrojeným silám v Donbasu. Verdikt, který třiatřicetiletého muže uznal vinným z teroristického útoku a zároveň z účasti na teroristické skupině, je pravomocný.
Justice Kantora odsoudila v jeho nepřítomnosti jako uprchlého. Není totiž zřejmé, kde se muž nyní nachází. Je na něj vydaný mezinárodní zatykač. „Jedná se o mimořádnou záležitost, náš senát takovou věc řešil poprvé. Doufáme, že této trestné činnosti nebude příliš, protože tresty jsou velice přísné. Snad tento rozsudek odradí podobné dobrodruhy od toho, aby se do podobných akcí pouštěli,“ konstatoval předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička.
Muž z Moravy odletěl podle rozsudku v červenci 2015 z Prahy se záměrem aktivně podpořit separatistické struktury v ozbrojeném konfliktu proti vládě Ukrajiny. Nejprve se dostal do ruského Rostova na Donu, odkud odjel na východní Ukrajinu a nelegálně překročil hranice do Donbaské oblasti, kde působil v řadách takzvané Luhanské lidové republiky.
„Situace na Ukrajině byla v době, kdy tam utíkal, dostatečně dokumentována českými sdělovacími prostředky a obžalovaný se těžko mohl domnívat, že se jedná o legální vládu a legální ozbrojené síly. To by skutečně hraničilo s nějakou duševní chorobou,“ podotkl soudce.
Po svém příjezdu Kantor podepsal roční smlouvu o službě v armádě Novoruska a nechal se vycvičit odstřelovačem. Poté se zúčastnil bojových operací. Dosáhl hodnosti seržanta a stal se velitelem družstva, načež „jako člen průzkumně-diverzní skupiny osobně uskutečňoval pokládání min v oblasti podélné čáry rozhraničování a pastí z granátů“. Podle verdiktu si takto počínal nejméně do konce roku 2017, státní zástupce ale věří tomu, že Kantor na Ukrajině působí dodnes.
Mezi důkazy proti Kantorovi patřila jeho komunikace s přáteli, ve které líčil své působení na východní Ukrajině. Jeho známí uvedli, že měl už před svým odjezdem vztah ke zbraním a že se chtěl naučit rusky. Z ciziny jim posílal své snímky ve vojenském oblečení a zmínil, že prošel výcvikem. Jedna z fotografií ho zachytila společně s dalším Čechem Lukášem Nováčkem, kterého plzeňský krajský soud potrestal letos v září nepravomocně rovněž 20 lety vězení za stejné trestné činy.
Utíkal před minulostí
„Obžalovaný Kantor se k trestné činnosti plně doznává – tím, že svým známým posílá různé zprávy, maily a fotografie, ve kterých popisuje, co na Ukrajině dělá,“ řekl soudce. „Sám uváděl, že ví, že to, co dělá, je v Česku trestné. Sám se ohodnotil, že by za to mohl dostat deset let odnětí svobody. V odhadu délky trestu se spletl, ale to ostatní odhadl celkem správně,“ poznamenal Lněnička.
Kantorův obhájce Vít Tokarský usiloval o mužovo osvobození. Popíral, že by se Kantor vůbec dostal do bojové oblasti, natož aby se tam začlenil do vojenských struktur. „Není reálné, aby se člověk bez jakéhokoliv vojenského výcviku, který nehovořil rusky ani ukrajinsky, stal během několika měsíců členem elitních jednotek,“ poznamenal. Snažil se také zpochybnit věrohodnost Kantorovy komunikace s přáteli. Muž si podle něj vymýšlel a snažil se působit zajímavější, než je.
„Není prokázáno, že by chtěl bojovat proti ukrajinské vládě. Zmizel, protože ho tady dostihla jeho minulost – byl zapleten do několika problematických záležitostí týkajících se úvěrových podvodů a měl zkušenosti s užíváním a zřejmě i s distribucí návykových látek. Jeho úmysl byl zbavit se tohoto břemene,“ dodal o Kantorovi advokát.
Za teroristický útok hrozí 12 až 20 let vězení, Kantorovi se ale sazba zvýšila proto, že ho provedl ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Soudy mu tak mohly dát trest v rozmezí od 19 let a čtyř měsíců do 26 let a 8 měsíců. Uložením dvacetiletého vězení vyhověly návrhu státního zástupce.
Doněcká a Luhanská oblast leží na samém východě Ukrajiny. Před konfliktem, který vypukl na jaře 2014, žilo v obou oblastech 6,6 milionu lidí. Proruští separatisté tam vyhlásili samozvané státy, Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku. Ozbrojený konflikt si od té doby vyžádal tisíce mrtvých. Ukrajina a Západ obviňují z vojenské podpory separatistů Rusko, Moskva to popírá.
