Co se v neděli odehrálo na Ukrajině
Odjeli jako členové armády okupantů na Ukrajinu, po několika týdnech se vrátili zpět do vlasti. Bojovat už dál nechtějí. Ruských vojáků, kteří odmítají respektovat povolávací rozkazy, postupně přibývá. Co jim v takovém případě hrozí? Důležitou roli hraje fakt, že Rusové stále označují konflikt za „speciální vojenskou operaci“ a nevyhlásili oficiálně válku.
„Jednoho rána mi zavolali z kanceláře velitele divize v Amurské oblasti, kde můj Pavlík sloužil. Muž řekl: ‚Víte, že hledají vašeho syna, protože je dezertér? Měl nastoupit do vojenského vlaku, ale neudělal to. A bylo s ním ještě pět dalších,‘“ cituje web Svobodná Evropa ženu z ruské Tambovské oblasti, která si přála být identifikována pouze křestním jménem Jelena.
Když Rusko 24. února zahájilo invazi na Ukrajinu, její syn Pavel sloužil v Amurské oblasti. Jeho jednotka byla poslána na frontu a v bojích strávil téměř 40 dní. Poté je velitelé podle Jelenina vyprávění poslali zpět do Ruska, aby se jednotky přeskupily. Když se ale vojáci připravovali k návratu na Ukrajinu, Pavel odmítl.
Válka na Ukrajině
„Mám na něj tlačit a říkat mu, ať vezme zbraň a jde. Jenže ti, kteří zůstali v Rusku, nemají právo soudit vojáky, kteří na Ukrajině byli,“ popsala Jelena. Pavel je tak jedním z řady ruských vojáků, kteří buď odmítli na Ukrajině vůbec bojovat, nebo se po zkušenostech z prvních týdnů války nechtějí vrátit. Kolik jemu podobných v Rusku je, není možné přesně zjistit.
Právník Pavel Čikov, zakladatel nevládní organizace Agora, na sociální síti Telegram napsal, že na Ukrajinu odmítlo odejít už více než tisíc ruských vojáků a příslušníků Národní gardy z nejméně sedmi regionů.
Odmítá se vrátit 20 až 40 procent vojáků
Ruslan Levijev, zakladatel ruské nevládní organizace Conflict Intelligence Team, která monitoruje informace z otevřených zdrojů o ruské armádě, dodal, že skutečný počet může být podstatně vyšší a odmítnutí mohou vážně ztížit úsilí Ruska o přeskupení a obnovení vojenských operací na východě Ukrajiny.
„Fenomén odmítání se stává systémovým. Takoví jedinci se vyskytují prakticky v každé jednotce, která se vrátila. Podle našich odhadů se odmítá vrátit do boje 20 až 40 procent smluvních vojáků,“ uvedl Levijev s tím, že většina z nich nejsou dezertéři a za neuposlechnutí rozkazu mohou čelit právním důsledkům. K odsouzení však musí prokuratura prokázat, že rozkaz byl v souladu se zákony a odmítnutí způsobilo armádě „značnou škodu“.
Právníci podotýkají, že neochota vlády nazvat invazi na Ukrajinu „válkou“ nebo válku či válečný stav vyhlásit by mohla nesouhlasícím členům armády poskytnout určitou ochranu před nejhoršími důsledky. „Občané mají právo odmítnout jít do cizí války a zabíjet lidi,“ vysvětlil právník Michail Benyash. Vojáci podle něj mají právo neúčastnit se „speciální vojenské operace, na kterou jsou podle oficiální definice vysíláni pouze vojáci speciálních sil s určitým výcvikem.
Náchylný ke zradě, lži a podvodu
Právník Maxim Grebenjuk na Telegramu napsal, že neznámý počet vojáků však byl už kvůli nechuti bojovat na Ukrajině propuštěn. Uvedl, že otázka, „jaké jsou důsledky odmítnutí služby ve speciální vojenské operaci“, je nejčastějším dotazem, který v posledních týdnech od klientů dostává.
Grebenjuk rovněž zveřejnil fotografii razítka, které bylo údajně otištěno ve vojenské knížce jednoho „neposlušného“ vojáka z 136. gardové motostřelecké brigády. „Náchylný ke zradě, lži a podvodu,“ stojí na úředně vypadajícím razítku. „Odmítl účast ve speciální vojenské operaci na území LNR, DNR a Ukrajiny,“ pokračuje text, kdy autoři použili zkratky, které přijali Moskvou podporovaní separatisté v částech východní Ukrajiny poté, co Rusko uznalo Doněckou (DNR) a Luhanskou lidovou republiku (LNR) za suverénní země.
Zacharovová i Skabejevová aneb Hlásné trouby Kremlu. Kdo jsou Putinovy královny propagandy?
Rusko k dosažení svých cílů využívá propagandu, pomocí níž se před vlastním lidem i zbytkem světa snaží obhájit vojenskou invazi na Ukrajinu. Mezi „hlásné trouby Kremlu“ patří i ženské trio, které se v Rusku těší velké popularitě – konkrétně Marija Zacharovová, Olga Skabejevová a Margarita Simonjanová.
Voják údajně sloužil sedm měsíců v Sýrii a dostal „dovolenou na odpočinek a rehabilitaci“, která mu byla zrušena, a z ničeho nic dostal rozkaz bojovat na Ukrajině. Leonid Volkov, hlavní poradce vězněného opozičního politika Alexeje Navalného, na Twitteru poznamenal: „Nechali si vyrobit razítko? To znamená, že jde o masový jev.“ Podobné razítko ve vojenské knížce by mohlo dotyčnému ztížit hledání práce nebo přijetí na vysokou školu.
Advokát Benyash se domnívá, že počet odmítnutí se bude zvyšovat, protože v Rusku postupně vyplývají na povrch skutečné lidské ztráty během konfliktu. „Čím více zinkových rakví se bude vracet, tím bude v Rusku přibývat lidí, kteří nebudou mít chuť být dalšími v řadě,“ konstatoval.
Ruská armáda stále trvá na tom, že její akce na Ukrajině probíhá z velké části podle plánu, ale západní zpravodajští analytici zdokumentovali značné nedostatky v zásobování, komunikaci, přípravě a dalších oblastech, které Rusku vše ztěžují. Moskva uvedla, že od zahájení války 24. února bylo zabito 1 351 vojáků, ale podle jiných zdrojů je skutečný počet mnohem vyšší. Ukrajinská armáda odhaduje, že bylo zabito či zraněno více než 20 tisíc okupantů. Skutečné počty není možné zjistit.
Ukrajinci v sobotu 2. dubna uvedli, že znovu ovládli celou Kyjevskou oblast. Ve městě Buča objevili následky masakru. Zdroj: Profimedia.cz
Podle prvotních zpráv bylo do společných hrobů pohřbeno 280 lidí. Později starosta uvedl, že obětí bylo nejméně 300. Zdroj: Profimedia.cz
Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně 20 mužů v civilním oblečení. Zdroj: Profimedia.cz
Mrtví civilisté měli často svázané ruce. Těla byla roztroušena na několika stech metrech. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinské ministerstvo obrany označilo osvobozené město Buča za novou Srebrenicu. Zdroj: AP
Rusové podle ministerstva obrany náhodně vraždili místní civilní obyvatele. Zdroj: AP
Některé silnice zůstaly po bojích neprůjezdné, obyvatelé tak často nemohli uniknout. Zdroj: AP
Další silnice byly pokryté minami. Zdroj: AP
Zvěrstva v Buči postupně odsoudilo několik evropských států, USA, europoslanci i česká Sněmovna. Zdroj: AP
Ukrajinské jednotky odhalují následky ruského masakru ve městě Buča. (2. 4. 2022) Zdroj: AP
Satelitní snímek zveřejněný společností Maxar Technologies 3. dubna 2022 ukazuje pravděpodobný výkop zeminy na hrobovém místě (R) poblíž kostela svatého Ondřeje v Buči na Ukrajině už 10. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
Na tomto satelitním snímku, který 3. dubna 2022 zveřejnila společnost Maxar Technologies, je zachycen pravděpodobný masový hrob poblíž kostela svatého Ondřeje v ukrajinském městě Buča už 31. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
V nezahrnutém hromadném hrobu u kostela byly vidět kusy těl, ruce, nohy, informovali zpravodajové z místa. Zdroj: AP
Masový hrob v Buči nedaleko kostela (3. dubna 2022) Zdroj: AP
Vojáci se procházejí mezi zničenými ruskými tanky v Buči. (3. dubna 2022) Zdroj: AP
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil v pondělí 4. dubna město Buča. Zdroj: Profimedia.cz
Zelenskyj obvinil Rusko z válečných zločinů a genocidy. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Prezident navštívil také města Irpiň a Stoyanka. (4. 4. 2022) Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Zelenskyj hovořil s místními obyvateli a prohlédl si zničenou ruskou techniku. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Na dotaz novinářů ukrajinský lídr uvedl, že i přes ruské řádění musí Kyjev s Moskvou vyjednávat. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský prezident v Buči zadržoval slzy. (4. 4. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Kreml kategoricky odmítl obvinění ze svévolného zabíjení civilistů v Buči, videa z různých zdrojů jsou podle něj zmanipulovaná. Zdroj: AP
Zvěrstva, která ruská vojska napáchala v ukrajinském městě Buča, jsou podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby jen špičkou ledovce. Zdroj: Profimedia.cz
Svědectví z Buči hovoří o mučení civilistů před jejich zavražděním. Zdroj: Profimedia.cz
CNN nahlédla do sklepení v Buči, kde Ukrajinci nalezli pět mrtvých mužů. Zdroj: CNN
Reportéři byli přítomni vyzvedávání těl ze sklepa. Zdroj: CNN
Rusové měli pětici mužů nejdříve mučit a pak popravit. Zdroj: CNN
Následky masakru v ukrajinské Buči (4. dubna 2022) Zdroj: AP
Buča přitom dál odkrývá hrůzy války, Ukrajinci objevují mrtvá těla postupně. (6. 4. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci v sobotu 2. dubna uvedli, že znovu ovládli celou Kyjevskou oblast. Ve městě Buča objevili následky masakru. Zdroj: Profimedia.cz
Podle prvotních zpráv bylo do společných hrobů pohřbeno 280 lidí. Později starosta uvedl, že obětí bylo nejméně 300. Zdroj: Profimedia.cz
Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně 20 mužů v civilním oblečení. Zdroj: Profimedia.cz
Mrtví civilisté měli často svázané ruce. Těla byla roztroušena na několika stech metrech. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinské ministerstvo obrany označilo osvobozené město Buča za novou Srebrenicu. Zdroj: AP
Rusové podle ministerstva obrany náhodně vraždili místní civilní obyvatele. Zdroj: AP
Některé silnice zůstaly po bojích neprůjezdné, obyvatelé tak často nemohli uniknout. Zdroj: AP
Další silnice byly pokryté minami. Zdroj: AP
Zvěrstva v Buči postupně odsoudilo několik evropských států, USA, europoslanci i česká Sněmovna. Zdroj: AP
Ukrajinské jednotky odhalují následky ruského masakru ve městě Buča. (2. 4. 2022) Zdroj: AP
Satelitní snímek zveřejněný společností Maxar Technologies 3. dubna 2022 ukazuje pravděpodobný výkop zeminy na hrobovém místě (R) poblíž kostela svatého Ondřeje v Buči na Ukrajině už 10. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
Na tomto satelitním snímku, který 3. dubna 2022 zveřejnila společnost Maxar Technologies, je zachycen pravděpodobný masový hrob poblíž kostela svatého Ondřeje v ukrajinském městě Buča už 31. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
V nezahrnutém hromadném hrobu u kostela byly vidět kusy těl, ruce, nohy, informovali zpravodajové z místa. Zdroj: AP
Masový hrob v Buči nedaleko kostela (3. dubna 2022) Zdroj: AP
Vojáci se procházejí mezi zničenými ruskými tanky v Buči. (3. dubna 2022) Zdroj: AP
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil v pondělí 4. dubna město Buča. Zdroj: Profimedia.cz
Zelenskyj obvinil Rusko z válečných zločinů a genocidy. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Prezident navštívil také města Irpiň a Stoyanka. (4. 4. 2022) Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Zelenskyj hovořil s místními obyvateli a prohlédl si zničenou ruskou techniku. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Na dotaz novinářů ukrajinský lídr uvedl, že i přes ruské řádění musí Kyjev s Moskvou vyjednávat. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský prezident v Buči zadržoval slzy. (4. 4. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Kreml kategoricky odmítl obvinění ze svévolného zabíjení civilistů v Buči, videa z různých zdrojů jsou podle něj zmanipulovaná. Zdroj: AP
Zvěrstva, která ruská vojska napáchala v ukrajinském městě Buča, jsou podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby jen špičkou ledovce. Zdroj: Profimedia.cz
Svědectví z Buči hovoří o mučení civilistů před jejich zavražděním. Zdroj: Profimedia.cz
CNN nahlédla do sklepení v Buči, kde Ukrajinci nalezli pět mrtvých mužů. Zdroj: CNN
Reportéři byli přítomni vyzvedávání těl ze sklepa. Zdroj: CNN
Rusové měli pětici mužů nejdříve mučit a pak popravit. Zdroj: CNN
Následky masakru v ukrajinské Buči (4. dubna 2022) Zdroj: AP
Buča přitom dál odkrývá hrůzy války, Ukrajinci objevují mrtvá těla postupně. (6. 4. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
