Stále více Rusů odmítá bojovat. Od trestu je může uchránit Putinovo slovíčkaření
Výběr redakce
Odjeli jako členové armády okupantů na Ukrajinu, po několika týdnech se vrátili zpět do vlasti. Bojovat už dál nechtějí. Ruských vojáků, kteří odmítají respektovat povolávací rozkazy, postupně přibývá. Co jim v takovém případě hrozí? Důležitou roli hraje fakt, že Rusové stále označují konflikt za „speciální vojenskou operaci“ a nevyhlásili oficiálně válku.
„Jednoho rána mi zavolali z kanceláře velitele divize v Amurské oblasti, kde můj Pavlík sloužil. Muž řekl: ‚Víte, že hledají vašeho syna, protože je dezertér? Měl nastoupit do vojenského vlaku, ale neudělal to. A bylo s ním ještě pět dalších,‘“ cituje web Svobodná Evropa ženu z ruské Tambovské oblasti, která si přála být identifikována pouze křestním jménem Jelena.
Když Rusko 24. února zahájilo invazi na Ukrajinu, její syn Pavel sloužil v Amurské oblasti. Jeho jednotka byla poslána na frontu a v bojích strávil téměř 40 dní. Poté je velitelé podle Jelenina vyprávění poslali zpět do Ruska, aby se jednotky přeskupily. Když se ale vojáci připravovali k návratu na Ukrajinu, Pavel odmítl.
Válka na Ukrajině
„Mám na něj tlačit a říkat mu, ať vezme zbraň a jde. Jenže ti, kteří zůstali v Rusku, nemají právo soudit vojáky, kteří na Ukrajině byli,“ popsala Jelena. Pavel je tak jedním z řady ruských vojáků, kteří buď odmítli na Ukrajině vůbec bojovat, nebo se po zkušenostech z prvních týdnů války nechtějí vrátit. Kolik jemu podobných v Rusku je, není možné přesně zjistit.
Právník Pavel Čikov, zakladatel nevládní organizace Agora, na sociální síti Telegram napsal, že na Ukrajinu odmítlo odejít už více než tisíc ruských vojáků a příslušníků Národní gardy z nejméně sedmi regionů.
Odmítá se vrátit 20 až 40 procent vojáků
Ruslan Levijev, zakladatel ruské nevládní organizace Conflict Intelligence Team, která monitoruje informace z otevřených zdrojů o ruské armádě, dodal, že skutečný počet může být podstatně vyšší a odmítnutí mohou vážně ztížit úsilí Ruska o přeskupení a obnovení vojenských operací na východě Ukrajiny.
„Fenomén odmítání se stává systémovým. Takoví jedinci se vyskytují prakticky v každé jednotce, která se vrátila. Podle našich odhadů se odmítá vrátit do boje 20 až 40 procent smluvních vojáků,“ uvedl Levijev s tím, že většina z nich nejsou dezertéři a za neuposlechnutí rozkazu mohou čelit právním důsledkům. K odsouzení však musí prokuratura prokázat, že rozkaz byl v souladu se zákony a odmítnutí způsobilo armádě „značnou škodu“.
Právníci podotýkají, že neochota vlády nazvat invazi na Ukrajinu „válkou“ nebo válku či válečný stav vyhlásit by mohla nesouhlasícím členům armády poskytnout určitou ochranu před nejhoršími důsledky. „Občané mají právo odmítnout jít do cizí války a zabíjet lidi,“ vysvětlil právník Michail Benyash. Vojáci podle něj mají právo neúčastnit se „speciální vojenské operace, na kterou jsou podle oficiální definice vysíláni pouze vojáci speciálních sil s určitým výcvikem.
Náchylný ke zradě, lži a podvodu
Právník Maxim Grebenjuk na Telegramu napsal, že neznámý počet vojáků však byl už kvůli nechuti bojovat na Ukrajině propuštěn. Uvedl, že otázka, „jaké jsou důsledky odmítnutí služby ve speciální vojenské operaci“, je nejčastějším dotazem, který v posledních týdnech od klientů dostává.
Grebenjuk rovněž zveřejnil fotografii razítka, které bylo údajně otištěno ve vojenské knížce jednoho „neposlušného“ vojáka z 136. gardové motostřelecké brigády. „Náchylný ke zradě, lži a podvodu,“ stojí na úředně vypadajícím razítku. „Odmítl účast ve speciální vojenské operaci na území LNR, DNR a Ukrajiny,“ pokračuje text, kdy autoři použili zkratky, které přijali Moskvou podporovaní separatisté v částech východní Ukrajiny poté, co Rusko uznalo Doněckou (DNR) a Luhanskou lidovou republiku (LNR) za suverénní země.
Čtěte také
Voják údajně sloužil sedm měsíců v Sýrii a dostal „dovolenou na odpočinek a rehabilitaci“, která mu byla zrušena, a z ničeho nic dostal rozkaz bojovat na Ukrajině. Leonid Volkov, hlavní poradce vězněného opozičního politika Alexeje Navalného, na Twitteru poznamenal: „Nechali si vyrobit razítko? To znamená, že jde o masový jev.“ Podobné razítko ve vojenské knížce by mohlo dotyčnému ztížit hledání práce nebo přijetí na vysokou školu.
Advokát Benyash se domnívá, že počet odmítnutí se bude zvyšovat, protože v Rusku postupně vyplývají na povrch skutečné lidské ztráty během konfliktu. „Čím více zinkových rakví se bude vracet, tím bude v Rusku přibývat lidí, kteří nebudou mít chuť být dalšími v řadě,“ konstatoval.
Ruská armáda stále trvá na tom, že její akce na Ukrajině probíhá z velké části podle plánu, ale západní zpravodajští analytici zdokumentovali značné nedostatky v zásobování, komunikaci, přípravě a dalších oblastech, které Rusku vše ztěžují. Moskva uvedla, že od zahájení války 24. února bylo zabito 1 351 vojáků, ale podle jiných zdrojů je skutečný počet mnohem vyšší. Ukrajinská armáda odhaduje, že bylo zabito či zraněno více než 20 tisíc okupantů. Skutečné počty není možné zjistit.
Čtěte také
Absolvent Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Kromě redakce CNN Prima NEWS působí také jako redaktor Českého florbalu.
