Stanjura stále odmítá zvyšování daní: Lidem bychom ztížili situaci i v dalších letech

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trvá na tom, že nová vláda nebude v dohledné době zvyšovat daně. Ve vysílání CNN Prima NEWS zdůraznil, že politici by tím lidem v době vysoké inflace a rostoucích cen energií ještě přitížili.

„Nezvyšovat daně považujeme za správný krok. Budeme bojovat s vysokou inflací, dopady na občany jsou nepříjemné. Když bychom jim navíc zvýšili daně, zvládali by například vysoké ceny energií ještě hůře. Zvyšování daní není dobrá cesta,“ prohlásil Stanjura v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.

Problém rozpočtu podle něj není na straně příjmů, které mají být letos rekordní. „Problém je na výdajové straně. Zvyšování daní by lidem ztížilo situaci i v dalších letech,“ argumentoval ministr financí.

Jenže například Národní rozpočtová rada koncem loňského roku varovala, že ke konsolidaci veřejných financí nebudou stačit jen škrty ve výdajích, ale bude nutné i navýšit příjmy, tedy daně. Hlavním problémem veřejných financí totiž prý zůstává výše strukturálního deficitu, což je deficit očištěný o vliv hospodářského cyklu.

„Strukturální deficit za letošní rok se bude pohybovat kolem 5,3 procenta HDP, což odpovídá 320 miliardám korun. Je nutné zdůraznit, že tento typ deficitu se nebude významně snižovat ekonomickým růstem, ale k jeho eliminaci bude nutné přijmout změny ve výši veřejných příjmů a výdajů. Vzhledem k rozsahu nerovnováhy se Národní rozpočtová rada i nadále domnívá, že její redukci nebude možné realizovat jen úpravou výdajové strany, ale bude nutné přistoupit i ke zvýšení veřejných příjmů,“ uvedla rada v prosinci.

Stanjura: Platí, že uspoříme 80 miliard

Bilance příjmů a výdajů státu se za rok 2021 ocitla v minusu 420 miliard korun. Jedná se o nejhorší hospodaření státu od roku 1993. Poslední rozpočet, který přišel ještě od vlády expremiéra Andreje Babiše (ANO), počítal pro rok 2022 se schodkem 376,6 miliardy korun. Kabinet Petra Fialy ovšem tento rozpočet neschválil, a tak se Česko aktuálně nachází v rozpočtovém provizoriu.

Stanjura v Novém dni zopakoval, že až vláda představí návrh rozpočtu, spekulace ohledně nalezení úspor ustanou. „Závazek je jasný, počítají s tím všichni členové vlády. Platí, že najdeme 80 miliard úspor. Budeme je hledat na provozu státu a domácích dotačních titulech. Musíme si připomenout, že za poslední dva roky stát hospodařil velmi špatně, zadlužení vzrostlo o 830 miliard. Musíme se vrátit nohama pevně na zem,“ zdůraznil.

Investice, které se dají uskutečnit

Po zveřejnění rozpočtu je prý připraven obhajovat vizi hospodaření státu na další roky. „Budou tam jen investice, které se dají letos opravdu uskutečnit. Považuji za neférové, když někdo napíše příliš vysoké číslo, ale už dopředu ví, že některé investice neudělá,“ rýpl si ministr do předchozí vlády.

Právě příliš obecné fráze bez konkrétních záměrů, kde škrtat v rozpočtu, dlouhodobě kritizuje současná opozice ve složení hnutí SPD a ANO.

Zmíněný recept na konsolidaci veřejných financí v podobě škrtání dotací firmám a nižších výdajů na provozu státu, který od vlády opakovaně zazněl, však podle studie ekonomů z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR nestojí na reálných základech. Tvrdí, že desítky miliard korun lze ušetřit v položkách, do kterých ale stát za žádnou cenu sahat nechce.

Ze studie vyplývá, že „osekání“ výdajů na provoz státu a snížení dotací podnikatelům může ušetřit jednotky či v lepším případě nižší desítky miliard korun. Vůbec největší část navrhovaného nárůstu výdajů státu mezi lety 2019 a 2022 připadá na důchody, které by se zvýšily o 84 miliard korun. O dalších 67 miliard by se zvedly platby státu zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce, o 50 miliard více by stát vydal na regionální školství, což jsou z drtivé většiny platy učitelů.

Jde tedy převážně o mandatorní výdaje, pro jejichž změnu je zapotřebí nejen změnit legislativu, ale hlavně k tomu najít politickou odvahu a vůli.

Stanjura ale v rozhovoru pro CNN Prima NEWS závěry studie odmítl. Podle něj lze 80 miliard ušetřit na jiných výdajích státu. „Pokud jde o důchody, ty byly letos ze zákona valorizovány a my jsme připraveni dostát zákonné povinnosti mimořádně navýšit penze z důvodu růstu spotřebitelských cen,“ podotkl šéf státní kasy.

Ministr také odmítá sahat na platy učitelů. „Vzdělávání je jednoznačně jednou z hlavních priorit naší vlády. A stejně tak závazek, že platy učitelů porostou tak, aby neklesly pod 130 procent průměrné mzdy,“ konstatoval.

Tagy:

Hlavní zprávy

Konec školní turistiky? Gazdík chce zpřísnit podmínky pro zápisy na základní školy
Školství

Konec školní turistiky? Gazdík chce zpřísnit podmínky pro zápisy na základní školy

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) uvažuje o úpravě kritérií pro zápisy na základní školy. Podle něho by se mohla začít zohledňovat doba trvalého bydliště u spádových škol. Gazdík je přesvědčen, že by takové opatření zabránilo účelovému přehlašování dětí na adresu podle toho, do jaké školy chce rodič svého potomka dostat. Jenže podle některých odborníků by to mělo své negativní dopady.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
08:54

Ruské síly útočily na Severodoněck

08:44

Ve válce na Ukrajině zemřelo 232 dětí

08:33

Pražské centrum pro uprchlíky za sobotu odbavilo 177 Ukrajinců

08:16

Polský prezident navštívil Ukrajinu

91letá Češka: Všechny války jsou stejné. Viděla jsem umírat Rusy i Němce, zabili mi sestru

Na jaře roku 1945 se dívala do tváří umírajících rudoarmějců, kteří zoufale křičeli o pomoc, aby nakonec vykrváceli. A pamatuje si i klučící obličeje sedmnáctiletých německých vojáků, kteří se vzdali, Rusové je ale stejně postříleli. „Byla to strašná válka, ta Putinova je ale horší, tenkrát Němci ani Rusové bezdůvodně nestříleli civilisty,“ myslí si 91letá Anna Satková.

Živě
ON-LINE: Ukrajina zahájí rozsáhlý protiútok, tvrdí vyšetřovatelé. Začít by měla z Donbasu

Na Donbasu pokračuje ruská ofenziva. Ukrajinci okupanty zadržují i dělostřelectvem československé výroby. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové v ukrajinských přístavech dál blokují asi 22 milionů tun obilí. Moskva zakázala vstup do Ruska téměř tisícovce občanů Spojených států. Na seznamu figurují i tři američtí politici, kteří jsou již po smrti. Podle týmu nezávislých vyšetřovatelů Conflict Intelligence Team (CIT) by měla Ukrajina za jeden a půl až dva měsíce zahájit rozsáhlou protiofenzivu.

BIO je v kurzu! Třídění bioodpadu šetří životní prostředí i peněženku

Snížit množství komunálního odpadu v popelnicích? Jde to. Kromě barevných kontejnerů na plast, papír, sklo či nápojové kartony jsou v ulicích Českého Těšína, Prostějova, Znojma, Českých Budějovic a dalších českých měst k vidění i hnědé popelnice na bioodpad. Tam všude služby odpadového hospodářství zajišťují firmy FCC v ČR. Obyvatelé hnědé nádoby je poctivě využívají a odkládají do nich bioodpad ze zahrad i domácností.

Švýcarsko a Izrael mají první případy opičích neštovic, v Německu jsou další dva

Ve Švýcarsku byl potvrzen první případ opičích neštovic. Německo pak hlásí nejméně dva nové pacienty v Berlíně, uvedla agentura Reuters. Svůj první případ ohlásil také Izrael, kde kvůli němu svolalo ministerstvo zdravotnictví mimořádné jednání. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění podobné lidským neštovicím, obvykle však s mírnějšími projevy.

Čestný prezident, který není na hokejovém MS vítán. Fasel si proruským postojem zavařil

O jeho proruském postoji se ví delší dobu. Ale bývalý šéf IIHF René Fasel svoji náklonnost k režimu Vladimira Putina i prezidentovi samotnému ještě posunul na další úroveň, když se krátce po začátku války na Ukrajině stal poradcem soutěže KHL. A i proto si Finové nyní nedovedou představit, že by stále čestný prezident nejvyššího hokejového orgánu měl navštívit probíhající šampionát v zemi tisíců jezer.

Německo přitápí pod inflačním kotlem. Výrobní ceny vylétly nejvíce od druhé světové války

Ceny průmyslových výrobců v Německu stouply v dubnu v meziročním srovnání o 33,5 %. Inflace cen v produkčním řetězci tak oproti březnu dále zrychlila. Nejvíce k ní přispívají ceny energií, které byly vyšší o více než 87 % než před rokem. Vyplývá to z aktuálních údajů Spolkového statistického úřadu. Německá spotřebitelská inflace se zatím drží relativně nízko. Vývoj průmyslových cen ale věští, že zboží v obchodech bude zdražovat rychleji.

Domácí zpravodajství

Sledujte superdebatu s Jurečkou i Schillerovou. Jak bojovat proti drtivé inflaci?

Česko čelí největšímu zdražování od devadesátých let. Inflace by však v budoucnu mohla vystoupat ještě výš. Co by měla vláda udělat, aby krizi co nejefektivněji čelila? O tomto tématu budou diskutovat v superdebatě na CNN Prima NEWS ministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Martin Kupka (ODS) i šéfové opozičních poslaneckých klubů Alena Schillerová (ANO) a Radim Fiala (SPD). Speciál za přítomnosti diváků ve studiu můžete sledovat ve čtvrtek 26. května od 21 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Maso stačí jednou týdně, zažili jsme horší bídu, bojují s krizí hrdí senioři z Ostravy

Za jednopokojový byt platí 78letý vdovec František Dvořák 10 500 korun. Bez energií. „Na jídlo a všechno ostatní mi zbývají necelé tři stovky na den. Vyžiju, a ještě mi trochu zůstane,“ sebevědomě říká bývalý stavař. „Člověk musí být šetrný, pak vyjde. Současná krize mě nerozhází,“ tvrdí 76letá Jarmila Šimonová. Ani o deset let starší František Sekanina si nestěžuje: „S manželkou jsme na to dva, tak zatím není s nájmem problém.“

Exkluzivní průzkum: Uprchlíci by měli zůstat maximálně do konce války, tvrdí polovina Čechů

Češi pomalu začínají přemýšlet o návratu uprchlíků zpět na Ukrajinu. Podle průzkumu, který pro CNN Prima NEWS provedla agentura STEM/MARK, by téměř polovina respondentů dovolila běžencům u nás zůstat pouze do konce války. A 23 procent dotázaných by je už dnes poslalo zpátky domů. S tím, že by v České republice uprchlíci mohli zůstat na neurčito nebo dokonce natrvalo, souhlasila pětina oslovených.