Stanjura odmítl zvyšování daní
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trvá na tom, že nová vláda nebude v dohledné době zvyšovat daně. Ve vysílání CNN Prima NEWS zdůraznil, že politici by tím lidem v době vysoké inflace a rostoucích cen energií ještě přitížili.
„Nezvyšovat daně považujeme za správný krok. Budeme bojovat s vysokou inflací, dopady na občany jsou nepříjemné. Když bychom jim navíc zvýšili daně, zvládali by například vysoké ceny energií ještě hůře. Zvyšování daní není dobrá cesta,“ prohlásil Stanjura v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.
Stanjura: Na penze a platy učitelů letos nesáhneme, zkrotit mandatorní výdaje ale musíme
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) de facto odmítá výsledky studie think-tanku IDEA, která mu vymezuje jen velmi malý prostor k hledání úspor ve výdajích státu. Pokud tedy vláda nebude chtít omezit výdaje, jako jsou důchody, jiné sociální dávky nebo platy učitelů. „S růstem mandatorních výdajů v rozpočtu na rok 2022 nic nenaděláme. Důchody jsme připraveni ze zákona valorizovat mimořádně,“ uvedl Stanjura v reakci na otázky redakce CNN Prima NEWS, kde chce nalézt klíčové úspory. Rozpočet na letošní rok by mohl platit od 1. dubna, odhadl.
Problém rozpočtu podle něj není na straně příjmů, které mají být letos rekordní. „Problém je na výdajové straně. Zvyšování daní by lidem ztížilo situaci i v dalších letech,“ argumentoval ministr financí.
Jenže například Národní rozpočtová rada koncem loňského roku varovala, že ke konsolidaci veřejných financí nebudou stačit jen škrty ve výdajích, ale bude nutné i navýšit příjmy, tedy daně. Hlavním problémem veřejných financí totiž prý zůstává výše strukturálního deficitu, což je deficit očištěný o vliv hospodářského cyklu.
„Strukturální deficit za letošní rok se bude pohybovat kolem 5,3 procenta HDP, což odpovídá 320 miliardám korun. Je nutné zdůraznit, že tento typ deficitu se nebude významně snižovat ekonomickým růstem, ale k jeho eliminaci bude nutné přijmout změny ve výši veřejných příjmů a výdajů. Vzhledem k rozsahu nerovnováhy se Národní rozpočtová rada i nadále domnívá, že její redukci nebude možné realizovat jen úpravou výdajové strany, ale bude nutné přistoupit i ke zvýšení veřejných příjmů,“ uvedla rada v prosinci.
Stanjura: Platí, že uspoříme 80 miliard
Bilance příjmů a výdajů státu se za rok 2021 ocitla v minusu 420 miliard korun. Jedná se o nejhorší hospodaření státu od roku 1993. Poslední rozpočet, který přišel ještě od vlády expremiéra Andreje Babiše (ANO), počítal pro rok 2022 se schodkem 376,6 miliardy korun. Kabinet Petra Fialy ovšem tento rozpočet neschválil, a tak se Česko aktuálně nachází v rozpočtovém provizoriu.
Stanjura v Novém dni zopakoval, že až vláda představí návrh rozpočtu, spekulace ohledně nalezení úspor ustanou. „Závazek je jasný, počítají s tím všichni členové vlády. Platí, že najdeme 80 miliard úspor. Budeme je hledat na provozu státu a domácích dotačních titulech. Musíme si připomenout, že za poslední dva roky stát hospodařil velmi špatně, zadlužení vzrostlo o 830 miliard. Musíme se vrátit nohama pevně na zem,“ zdůraznil.
Investice, které se dají uskutečnit
Po zveřejnění rozpočtu je prý připraven obhajovat vizi hospodaření státu na další roky. „Budou tam jen investice, které se dají letos opravdu uskutečnit. Považuji za neférové, když někdo napíše příliš vysoké číslo, ale už dopředu ví, že některé investice neudělá,“ rýpl si ministr do předchozí vlády.
Vnímejte realitu a vystupte z bubliny paní Schillerové, opřel se Skopeček do Nachera
Vnímejte realitu a vystupte z bubliny bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), vmetl poslanci hnutí ANO Patriku Nacherovi místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS). Oba hosté se ve vysílání CNN Prima NEWS pohádali kvůli inflaci nebo stavu státního rozpočtu. Podle Nachera je země v dobré kondici a inflace je dovezená. Skopeček oponuje a vyčítá minulému kabinetu velké zadlužení.
Zmíněný recept na konsolidaci veřejných financí v podobě škrtání dotací firmám a nižších výdajů na provozu státu, který od vlády opakovaně zazněl, však podle studie ekonomů z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR nestojí na reálných základech. Tvrdí, že desítky miliard korun lze ušetřit v položkách, do kterých ale stát za žádnou cenu sahat nechce.
Ze studie vyplývá, že „osekání“ výdajů na provoz státu a snížení dotací podnikatelům může ušetřit jednotky či v lepším případě nižší desítky miliard korun. Vůbec největší část navrhovaného nárůstu výdajů státu mezi lety 2019 a 2022 připadá na důchody, které by se zvýšily o 84 miliard korun. O dalších 67 miliard by se zvedly platby státu zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce, o 50 miliard více by stát vydal na regionální školství, což jsou z drtivé většiny platy učitelů.
Jde tedy převážně o mandatorní výdaje, pro jejichž změnu je zapotřebí nejen změnit legislativu, ale hlavně k tomu najít politickou odvahu a vůli.
Stanjura ale v rozhovoru pro CNN Prima NEWS závěry studie odmítl. Podle něj lze 80 miliard ušetřit na jiných výdajích státu. „Pokud jde o důchody, ty byly letos ze zákona valorizovány a my jsme připraveni dostát zákonné povinnosti mimořádně navýšit penze z důvodu růstu spotřebitelských cen,“ podotkl šéf státní kasy.
Ministr také odmítá sahat na platy učitelů. „Vzdělávání je jednoznačně jednou z hlavních priorit naší vlády. A stejně tak závazek, že platy učitelů porostou tak, aby neklesly pod 130 procent průměrné mzdy,“ konstatoval.
