Zneužijí Rusové dodávky plynu?
Zřejmě ještě nikdy v historii nezávisel vývoj české ekonomiky tolik na jednom stroji. Až teď. Na osudu jediné turbíny užívané k provozu plynovodu Nord Stream 1 záleží, zda se Německo a spolu s ním i Česko nepropadnou do recese. Pokud by to nastalo, o práci by mohly přijít až stovky tisíc lidí. Turbína se aktuálně nachází v Kanadě na údržbě. Její návrat do Ruska brzdí zavedené sankce.
Války se nevedou jen bombami či samopaly, Evropu o tom zase jednou přesvědčuje Rusko. Místo zbraní používá k prosazení svých cílů zdánlivě neškodnou součást zařízení plynovodu Nord Stream 1 – kompresorovou turbínu, která je momentálně na údržbové opravě v kanadském Montrealu.
V čem je problém?
Inkriminované průmyslové zařízení patří Gazpromu, společnosti ovládané Kremlem. Bez něj nelze podle tvrzení Moskvy posílat plynovodem více než 40 procent celkové kapacity potrubí. Tolik plynu proudí z východu do Německa už od poloviny června, tedy po celou dobu turbínové údržby. A je to množství kriticky nedostatečné.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
V částech Německa se kvůli tomu už teď přistoupilo k přídělovému hospodářství s teplou vodou, zavírají se plavecké bazény, stahuje se intenzita veřejného osvětlení. V obvykle prosperující zemi kolabuje energetický obr Uniper.
Válka na Ukrajině
„Německu hrozí prudký ekonomický propad,“ tvrdí ekonom Lukáš Kovanda. „Podle americké finanční skupiny Jefferies nastane v Německu nedostatek plynu už v lednu 2023, a to v případě, že Rusko bude nadále plynovodem Nord Stream 1 posílat plyn jen ze 40 procent jeho kapacity.“
Přesně to přitom reálně hrozí.
Kanada v červnu zavedla sankce na ruský ropný a plynárenský průmysl, kvůli tomu je návrat zmiňované turbíny do velké východní říše zakázán. Pokud se Němcům nepovede vyjednat výjimku, hrozí jejich zemi pád do recese. A nejen jí – dost plynu by rázem nemělo ani Česko, jelikož sem proudí právě přes Německo.
Ekonomické dopady by byly tíživé, o práci by mohly podle odborníků přijít až stovky tisíc lidí.
„Silné sankce byly přitom bezesporu zaváděny proto, aby postihly Rusy a Putina víc než nás,“ zlobí se německý vicekancléř Robert Habeck.
Vladimir Putin, prezident Ruska Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin, prezident Ruska Zdroj: Profimedia.cz
Velká šachová partie dospěla ke zdánlivému patu. Němci sice v časech Putinovy invaze vyjadřují podporu napadeným Ukrajincům, zároveň jsou ovšem vinou své předchozí politiky na ruském plynu závislí. Naléhají na Kanadu, aby v případě ostře sledované turbíny obešla vlastní sankce. Ukrajina vzkazuje přesný opak.
Německo drtí energetická krize. Pár kilometrů od českých hranic je teplá voda jen na příděl
Německo začíná pociťovat energetickou krizi na vlastní kůži. Kvůli obavám z přerušení dodávek plynu z Ruska začíná řada měst přijímat úsporná opatření. Snižuje se například teplota vytápění budov, vypíná se pouliční osvětlení a v některých bytových domech dokonce teče teplá voda jen ve vybraných hodinách. O situaci informoval britský list Financial Times.
„Žádáme, aby se v případě sankcí proti Moskvě nedělaly žádné výjimky,“ prohlašuje ukrajinský ministr energetiky German Galuščenko. „Gazprom pokračuje ve svých lživých výkladech, které mají ve skutečnosti za cíl pouhý zisk a zvýšení politického tlaku na Západ.“
Pro Kanadu je to těžké – v zemi je druhá největší ukrajinská diaspora na světě. I její zástupci už poslali kanadské vládě otevřený dopis, v němž smířlivý postoj k zaslání turbíny odmítají.
Moskva se mezitím problémy Západu baví. Ubezpečuje, že jakmile bude turbína na svém místě, plynovod pojede na 100 procent. Jenže to je trochu pokrytecký postoj, ve skutečnosti totiž může pravděpodobně se situací pohnout už teď.
„Má se za to, že Rusko vlastně danou turbínu nepotřebuje. Má turbíny záložní,“ říká Kovanda. „Navíc, pokud by opravdu chtělo, může posílat plyn jinými cestami, než je Nord Stream 1, například suchozemským plynovodem Jamal. Německo přesto turbínu po Kanadě žádá. I za tu cenu, že se tím vlastně staví po bok Ruska a proti Ukrajině. Míní totiž, že jestliže Rusko bude mít turbínu, nebude moci její absenci používat jako záminku k omezení toku plynu.“
Kovanda: Zdražování energií je zatím procházkou růžovým sadem, bude hůř. Vládu čeká budíček
Vládní politici žijí v bublině, nemají se zdražováním osobní zkušenosti a problémy řadových obyvatel přehlížejí. Těmito slovy v Novém dni na CNN Prima NEWS zkritizoval kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) ekonom Lukáš Kovanda. Budíček prý přijde na podzim, kdy se nejen ceny energií opět dramaticky zvýší. Kovanda dodal, že vláda si šetří záchranné prostředky na horší časy, zatímco nespokojenost občanů stoupá.
„Berlín se obává, že po plánované údržbové odstávce plynovodu Nord Stream 1, která začíná v pondělí a poběží do 21. července, jej Rusko nemusí spustit vůbec. Během odstávky bude průtok plynu potrubím nulový. Jestliže Rusko nebude mít turbínu v době ukončení plánované odstávky, bude moci právě její absenci použít jako záminku, proč plynovod nespustit,“ dodává ekonom.
Poslední zprávy ukazují, že nejhorší varianty se snad dají minimálně prozatím odvrátit. Německo pravděpodobně bude ve svém vyjednávání s kanadskými představiteli úspěšné. „Dostávají se k nám pozitivní signály,“ stojí v pátečním prohlášení německé vlády.
Zdroje agentury Reuters dokonce potvrdily, že Kanada se již rozhodla turbínu do Ruska poslat. Jednou z cest by mohlo být, že se zařízení přesune do Ruska přes Německo. Druhou, že by Ottawa ospravedlnila porušení vlastních pravidel humanitárními důvody.
