Žákům chybí branné dovednosti
Střelba vzduchovkou, stavění stanu, základy přežití v lese, první pomoci i práce s mapou, mediální výchova nebo teorie „kuchání králíka“. Poslanci CNN Prima NEWS řekli, jak by podle nich mohla vypadat novodobá branná výchova. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) totiž mluvil o tom, že by chtěl pro základní a střední školy zavést týdenní kurzy krizové přípravy, které by měly podobnou formu jako „lyžáky“.
„Branná výchova nejde udělat jako předmět, nemůžeme předměty navyšovat do nekončena. Takže moje představa je, že by ve školách mohl existovat, stejně jako máme lyžařský kurz, vodácký kurz, i kurz krizové přípravy,“ řekl CNN Prima NEWS Gazdík. Podle něj by kurz mohl být pro základní i střední školy, a to ve stejném formátu jako „lyžáky“.
Poslanci napříč politickým spektrem jsou většinou pro, aby něco jako kurz krizové přípravy ve školách vzniklo. CNN Prima NEWS řekli, jak by podle nich měl vypadat. „Dává mi smysl nějaká základní branná gramotnost formou projektu nebo kurzu. Děti by se tam měly učit základní věci týkající se civilní obrany, i když ne třeba přímo válečného konfliktu. Mnohem častější a důležitější je, jak se chovat při povodních, evakuaci při havárii v chemičce a podobně,“ navrhl pro CNN Prima NEWS poslanec TOP 09 Matěj Ondřej Havel.
„Mohly by tam být nějaké hry, které by děti seznámily se základním přežitím v přírodě a mohly by pro ně být zajímavé – například rozdělat oheň či přespat v lese,“ navrhl poslanec KDU-ČSL Jiří Horák.
Podle bývalého ministra obrany a současného poslance Lubomíra Metnara (ANO) je potřeba, aby se děti naučily, jak zachránit někomu život. „Dneska k úmrtí dochází po čtyřech až šesti minutách, dojezd záchranné služby je do 20 minut, to už může být někdy pozdě. Proto musíme vědět, jak zachránit život. Také by se děti měly naučit, jak se chovat, když dojde k výbuchu, zranění nebo požáru. Přirozené reakce lidí jsou, že se jdou podívat, co se stalo, ale to není vždycky dobře,“ upozornil Metnar.
Žádný dobrodružný týden v lese
Podle šéfa klubu lidovců a místopředsedy poslaneckého výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Marka Výborného by kurz měl kombinovat teorii i praxi. Děti by se měly naučit, jak poskytnout první pomoc, jak reagovat na válečné situace, ale i na různé živelné pohromy typu tornáda, povodně, ale třeba i dopravní nehody.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
„Byl by to třeba minikurz ukázkové zdravotní přípravy, jak poskytnout první pomoc. Určitě by tam měla být část psychologická i část týkající se toho, jak vnímat mediální zpravodajství, do jaké míry pracovat s dezinformacemi a podobně. Měl by to být komplex na příkladech a s lidmi z praxe,“ zdůraznil poslanec. Dodal, že kurz podle něj ale nemůže být „dobrodružným týdnem v lese, kde budou děti hrát airsoft nebo paintball“.
Podobně to vidí i ministr Gazdík. „Od záchranářů zaznívá, že ve školách neumí dostatečně první pomoc. Určitě by tam měly být i věci, jako je pomoc v nouzi třeba při povodních, jak se chovat v extrémních situacích nebo například příprava na black out. Myslím si, že součástí kuru krizové přípravy by v době hybridní války měla být i mediální výchova, rozlišení informace a dezinformace, pravdy od lži. To může být v krizové situaci základní dovedností,“ popsal ministr s tím, že obsah kurzu ale musí vytvořit odborníci.
Střelba ze vzduchovky i stahování králíka
Lidovec Horák ještě navrhl, že by se děti na kurzu mohly učit i střílet ze vzduchovky. Gazdík totiž o kurzu začal mluvit v souvislosti s válkou na Ukrajině. Se střílením ze vzduchovky souhlasí i poslanec SPD a místopředseda výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Zdeněk Kettner.
„Mám zkušenost, že i na některých školách, kde jsem učil, jsme měli terče a vzduchovky a učily se tam základy střelby. Proč ne? Vzduchovky nejsou extrémně smrtelná zbraň. Ale děti k tomu musí přistupovat s respektem. Když ji pak dostanou do ruky, je dobré, aby věděly, jak se bezpečně chovat a aby neublížily tam, kde ublížit nechtějí,“ zdůraznil.
Podle Metnara by se však měli učit střílet jen lidé, kteří mají odvodní povinnost. Tedy ti, kteří jsou starší 18 let. „Myslím, že není směr, aby součástí kurzu byla střelecká příprava. Jsem přesvědčen o tom, že zbraň nepatří dítěti do ruky. Stejně tak, jako nedává smysl je učit nazouvat igelitové pytlíky na nohy, to jsme si zažili v minulém režimu, když jsme běhali po krytech,“ nesouhlasí se střelbou ani lidovec Výborný.
„Teoreticky by se tam dalo vyučovat i to, jak si třeba obstarat jídlo, ale nedokážu si představit, jak budeme děti učit kuchat králíka. Já jsem kluk z vesnice a králíka jsem nikdy nestahoval, nedokážu si představit, jak by na to děti koukaly,“ dodal ještě Kettner z SPD.
Týden, tři dny nebo celý předmět?
Poslanci přemýšleli i o tom, jakou formu by kurz měl mít. Předmětu branná výchova se většina poslanců brání. Podle Havla z TOP 09 by kurz mohl být na tři nebo pět dnů, a to pro druhý stupeň základních škol. „Viděl bych to jako jednorázovou epochální záležitost,“ podotkl.
Válka na Ukrajině
Výborný souhlasí s týdenním kurzem, ale navrhuje například i projektové dny. „Dokážu si představit, že škola bude mít povinnost zorganizovat dva projektové dny v kuse, kde se tomu budou věnovat. Bylo by to třeba pro druhé třídy, pak pro šesté a pak v devítce. Smysl by to dávalo i na střední škole,“ uvedl.
Kettner navrhuje, aby krizová příprava byla učená během stávajících předmětů. „Třeba během zeměpisu – kartografie, orientace v terénu. Máme rodinnou výchovu, občanskou výchovu, tělocvik – tam se to nabízí. Součástí tělocviku může být přežití v přírodě, stavění stanu nebo rozdělávání ohně,“ navrhl.
„Množství učiva je už obludně veliké. Dokážu si představit, že někde ubereme obsah učiva, aby se tam daly zařadit prvky branné výchovy. Jako učitel fyziky bych dokázal říct spoustu látky, kterou bych na základní škole na druhém stupni umazal s čistým svědomím,“ upozornil Kettner.
Metnar si naopak myslí, že by na krizové situace děti mohly být připravovány v nějakém konkrétním předmětu. „Ať už ho nazveme jakkoliv, někomu se nemusí líbit název branná výchova, jako tomu bylo dřív. Mělo by to být učeno průběžně během studia, protože když absolvujete jednotýdenní kurz, tak se nestihnete naučit všechno,“ vysvětlil svůj názor poslanec.
Podle šéfa resortu školství Gazdíka by kurz krizové přípravy vznikl v rámci revize rámcových vzdělávacích programů. „Ke schválení nového rámcového vzdělávacího programu by se nové kurzy měly dobrovolně učit poprvé ve školním roce 2024–2025, povinně od roku 2025,“ vysvětlil ministr. Spolupracovat na „novodobé branné výchově“ by se podle Gazdíka dalo i s armádou, s ministerstvem vnitra, se záchranným systémem či dalšími institucemi.
