Měly by mít děti brannou výchovu?
Měli by mít čeští žáci v rozvrhu opět brannou výchovu? Přihlížející pondělní soutěže pro školáky v Havířově, kterou organizovala Armáda české republiky, se domnívají, že ano. Dětem podle velitelů chybí nejen fyzička, ale také znalosti, jak se chovat v krizových situacích.
V Havířově nešlo o obyčejnou soutěž, vojáci razantně veleli a žáky nešetřili. Čekal je vědomostní test, přechod přes minové pole, hod granátem nebo střelba ze vzduchovky.
Válka na Ukrajině
„Nastřílel jsem pěkných 40 bodíků, první střela mi uletěla do čtyřky, pak jsem se pomalu blížil k desítce. V hodu granátem se nám vůbec nedařilo, ale u zdravovědy jsme byli skoro nejlepší,“ popsal jeden ze soutěžící.
Před 30 lety znamenala branná výchova mimo jiné nasazení plynové masky, oblékání pláštěnky a cvičení, jak se chránit před radiací. Mnozí si z toho dělali legraci, jenže v současnosti se ukazuje, že ne všechno bylo úplně špatné.
„Určitě má branná výchova smysl, v současné situaci má bohužel i vážnější podtón. Snažíme se ji zakomponovat v tělesné výchově nebo výchově ke zdraví či v občanské výchově. Ale asi to nestačí úplně,“ svěřili se učitelé napříč školami z Havířova.
Ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava Jaroslav Medek si myslí, že by branná výchova měla ve školách být. „Situace na Ukrajině ukazuje, že lidé nevědí, jak se mají chovat, když nastanou krizové situace,“ podotkl.
V Česku už existuje projekt Příprava občanů k obraně státu, kterou má na starosti armáda a spočívá především ve školení pedagogů, aby dokázali do vyučovacích hodin zakomponovat branné dovednosti. Vojáci pak dělají i věci navíc.
„Realizujeme podpůrně aktivity jako prezentace armády na školách nebo branně-vědomostní soutěž Wolfram,“ nastínil Martin Ogořálek z Krajského vojenského velitelství v Ostravě. Jenže jak podle učitelů, tak i vojáků tohle nestačí. Shodují se, že branná výchova by měla opět najít stále místo v rozvrhu.