Tak nejsme mistři a kšiltovky zůstávají v krabici. Kam mizí zbytečně vyrobené artefakty?

Narodily se pro jeden konkrétní úspěch. A když ten nepřijde, na rozdíl od hráčů nedostanou druhou šanci – končí zcela nevyužité v „trezoru“. Řeč je o mistrovských artefaktech, které měly schytat sprchu šampaňského, nicméně potenciální nositelé triček či kšiltovek titul nezískali, a tak pouze bolestně přihlíželi oslavám týmu na druhé straně. Juchající soupeři naopak zažívali nezapomenutelné chvíle i s proprietami, jež splnily své poslání. Tedy objevit se aspoň na chvíli na tělech šampionů.

Ubíhají poslední vteřiny zápasu, siréna či píšťalka rozhodčího oznamuje konec a ruce novopečených šampiónů letí vzhůru. Jsme mistři ligy, světa nebo vítězové poháru. Společným jmenovatelem významných vítězství v kolektivních sportech je nejen dekorace zlatou medailí, ale také (a možná především) artefakty, které více či méně nápaditým způsobem hlásají do světa, kdo že je pánem ledu, trávníku nebo palubovky.

Je už takřka povinností, aby se hráči vítězného družstva ozdobili čepicemi s nápisem MISTŘI, případně oblékli tričko s obdobným heslem. Někdy s nápaditějším designem, jindy méně. Určitě vás už několikrát napadlo, jak se takové věci obstarávají, s jakým předstihem a co se s nimi děje, když záměr ovládnout ligu nebo významný turnaj neklapne.

Nechcete urazit hokejového boha

„Je to otázka minimálně jednoho týdne, než se to vyrobí, co si tak pamatuji,“ řekl CNN Prima NEWS hokejista Jiří Šlégr, který si mistrovskou kšiltovku nasadil naposledy v roce 2015, kdy se mu s jeho Litvínovem podařilo poprvé získat vytoužený titul mistra české ligy. Litvínovské „vosy“ tehdy finále play-off ovládly v poměru 4:3 na zápasy, když rozhodující mač vyhrály 2:0 na ledě Ocelářů Třinec a odvezly si Masarykův pohár.

„Klub na to určí jednoho člověka, který to všechno zařizuje. V kabině ale nikdo z hráčů mistrovské čepice neřeší a ani neví, kdo to má vlastně všechno na starosti,“ dodal Šlégr s tím, že na finále play-off „musí být tým připraven se vším všudy“. Pověrčivost jde v takových chvílích stranou. „Ty čepice mají v zásobě oba týmy,“ vysvětlil jeden ze dvou českých členů prestižního Triple Gold Clubu.

„Horší je, když to neklapne a nevyhrajete. Čepice se pak odepíšou,“ sdělil Šlégr. Co přesně to znamená, ale prý neví. „Neřeknu vám, jestli se to někam vyhodí, spálí nebo schová, to opravdu nevím. Každopádně klub musí zajistit, aby se to nedostalo ven. Představte si, kdyby někdo běhal venku s čepicí ‚mistři‘ a přitom to nebyla pravda. To by byla urážka hokejového boha,“ dodal Šlégr. A připomněl, že tato tradice do Česka doputovala z NHL. „I tam to měli pořádně ošéfované,“ měl jasno vítěz Stanley Cupu z roku 2002, mistr světa z roku 2005 a olympijský vítěz z roku 1998.

Už to k českému prostředí patří

Ve fotbale je situace pro marketingové a PR týmy klubů občas trochu jednodušší. Zatímco finále hokejového play-off se může v jakoukoliv chvíli kompletně otočit, ve fotbalové lize lze snadněji odhadnout, kdy je třeba obvolat patřičné společnosti a zaúkolovat je výrobou oslavných propriet, které nepřijdou vniveč.

„Titul je blízko, máte několik kol dopředu celkem velkou pravděpodobnost, že to vyjde. Byly dvě sezony, kdy nám chyběly pouhé dva body k jistotě titulu s rezervou před koncem ligy a pak se to řeší víc v klidu,“ vrátil se do minulosti pro CNN Prima NEWS bývalý mluvčí Viktorie Plzeň Pavel Pillár.

Zmínil, že jde o velmi citlivou věc, která se řeší ve velmi úzkém kruhu lidí. Hráči či trenéři do něj rozhodně nepatří. „Zakřiknout nechcete nic. Ale marketingové týmy se na to nemohou vykašlat – už to k českému sportovnímu prostředí patří. Trika by měla být nápaditá, což se někdy povede, jindy tolik ne.“

Pillár – momentálně ředitel komunikace agentury Sport Invest – byl u dvou momentů, kdy se vítězná trička tiskla zbytečně a skončila v propadlišti dějin. Prvním případem byla sezona 2011–⁠2012, kdy si to Plzeň neúspěšně rozdala se Slovanem Liberec v závěrečném kole soutěže v přímém souboji o titul. „A pak také finále českého poháru v roce 2014,“ připomněl někdejší mluvčí. Tehdy už artefakty určené pro hráče Viktorie vyloženě vykukovaly z krabic, Plzeň dělily od vítězství desítky vteřin. Jenže penalta v závěru poslala duel do rozstřelu, po kterém slavili sparťané. A byl to tedy kustod týmu z Letné, který tehdy Bořkovi Dočkalovi a spol. rozdával trika s nápisem DOUBLE, protože Sparta už před tím získala titul v lize.

„Zakřiknout nechcete nic. Ale marketingové týmy se na to nemohou vykašlat – už to k českému sportovnímu prostředí patří.“

„Vždy je absolutní snaha tyto věci před týmem tajit. Nikdy to není tak, že by je hráči viděli před tím, než vyhrají. Někdo z klubu proto trika či kšiltovky pečlivě uschovává. Může kvůli tomu pak nastat určitá časová prodleva, ale jde se pro ně zkrátka až v momentě, kdy je hotovo. Minimálně v Plzni to byl vždy obrovský vykřičník – v žádném případě se tyto věci nesměly řešit s hráči či trenéry. Samozřejmě to tuší, ale je vyloučené, aby se na podobě triček nějak podíleli a mohli je vidět dopředu,“ poznamenal Pillár.

Trika symbolizující neúspěch jako kořist

A to stejné platí pro chvíli, kdy je rozhodnuto, že se slavit nebude. Na artefakty se vztahuje embargo. „Prakticky se zničí, respektive se zajistí, aby nikdy nešly do oběhu a vůbec se nikde neobjevily. Bylo by to memento sportovního neúspěchu. A také je třeba brát v potaz fanoušky ostatních týmů. I v případě, že by se dostala ven pouze grafická podoba mistrovských věcí, by to pro ně byl důvod pro posměch.“

Někdejší plzeňský mluvčí přidal i jednu historku, která demonstruje, že trika odkazující na něco, co se nestalo skutečností, mohou být velmi chtěnou kořistí. Na dovolené po zmíněném prohraném zápase se Spartou potkal člena ultras vítězného týmu. Přišla řeč právě i na inkriminované utkání a z toho vzešla nabídka. Věrný fanoušek nabízel nemalé peníze, aby získal plzeňská trika. „Nepřipadalo to za mě žádném případě v úvahu. Ale jde o ukázku toho, že pro fanoušky konkurenčních klubů to může být velmi ceněný artefakt,“ podotkl a hned poté zmínil, že někdy – byť v jiné podobě – mohou trika přece jen najít využití.

„Některé nápisy jsou sloupnutelné, takže se dají nějakým způsobem odstranit a trika jsou pak potenciálně použitelná pro jiné účely v klubu. Možná poznáte, že tam bylo něco nalepeného, ale není viditelné, co přesně. Nicméně rozhodně si to nikdo nikdy nebere na památku. Trička jsem pak v neúspěšných případech vozil v kufru auta já,“ zdůraznil Pillár.

Platí, že s pořizováním trik se příliš nespěchá. Zvlášť proto, že následná výroba může být opravdu blesková.

„Takovouto prestižní zakázku jsou společnosti schopné udělat i do druhého dne. Není to tak, že by trička ležela někde na skladu. Pokuď lze získat titul, ale jsou ještě čtyři kola do konce, ve kterých se může pořadí změnit, kluby na to i z pověrčivosti spěchat nebudou. Měly by pocit, že nejdou štěstí naproti,“ dodal Pillár.

On sám už u toho nebude, ale ve Viktorii je pomalu čas dělat objednávku. Dvě kola před koncem nadstavby Fortuna ligy vede o dva body před pražskou Slavií.

Připravená už jsou trika pro Slovácko a Spartu, které čeká finále českého poháru. Původní výkop v minulém týdnu byl na poslední chvíli zrušen kvůli prudkému dešti, respektive podmáčenému trávníku. Která sada artefaktů zůstane na ocet, se rozhodne 18. května.

Naopak sprchu šampaňského si už užily speciální kšiltovky hokejových Ocelářů Třinec, kteří nedávno porazili ve finále extraligy Spartu 4:2 na zápasy. Zda měli něco přichystaného Sparťané, nevíme. Na dotaz redakce se zdráhali odpovědět s tím, že je vůči poraženému klubu ofenzivní.

Tagy: