Ukrajinský hejtman: Romští uprchlíci mají své šéfy a klany, ostatní s nimi nechtějí bydlet

Předseda Zakarpatské regionální rady Volodymyr Čubirko v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS

Česká stopa je v Zakarpatí přítomná všude

Jak se vypořádávají s uprchlíky před válkou v nejzápadnější části Ukrajiny a jaká je pomoc České republiky? Předseda Zakarpatské regionální rady Volodymyr Čubirko v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS popsal, jak se snaží běžencům pomáhat a jaké problémy řeší konkrétně s romskými uprchlíky.

Region má tradiční historické vazby na Českou republiku. Jak se je daří udržovat v době války?
Máme hodně vztahů, které nás spojují. Máme společnou mentalitu, architekturu nebo příbuzné. Hodně jsme spolupracovali s českými kraji, máme smlouvy s Vysočinou, Pardubickým krajem, Moravskoslezským krajem, Ústeckým krajem a jsme v kontaktu s hejtmany. Ve válečném čase dostáváme podporu od každého z nich. Na začátku jsme dostávali jídlo, pak matrace a všechno pro ubytování uprchlíků. Teď máme klid, nejsou zde ruské rakety, ale máme zde uprchlíky. Všichni, kteří utekli, mají strach a potřebují někde bydlet. Bydlí ve školách nebo halách. Zřídili jsme pro ně místa, kde si mohou vyprat.

Vypadalo to tak, že jel vlak a ve velkých městech bylo uprchlíků hodně. Pochopili jsme, že tak to nemůže být, chtěli jsme je rovnoměrně rozdělit. Ze 400 tisíc uprchlíků bydlí 50 tisíc v krajských a komunálních budovách. Lidé nemohou dlouho bydlet ve sportovních halách, nemohou dělat elementární věci. Nevíme, kdy skončí válka, někdo tu chce zůstat. Můžeme najít jiné budovy a rychle je opravit.

Chtějí lidé jít i do zahraničí, nebo velká vlna opadla a čekají, jak se situace vyvine?
Chtěli se dostat do Evropské unie, do Česka, na Slovensko, do Německa nebo Maďarska. Teď si vymysleli, že budou bydlet zde a nechtějí cestovat. Ale uprchlíků může být stále více. Hodně jsme se bavili s našimi partnery v zahraničí, co se může stát, že může být na hranicích až milion obyvatel. Může to skončit špatně v celé Evropské unii. Mohli bychom je krátkodobě a střednědobě podpořit unijními penězi. Teď dostane každý podporu od státu, aby si mohl koupit jídlo a další věci.

Jaká ta podpora je? Kolik každý uprchlík dostane a jak je to s ubytováním?
Máme dvě kategorie uprchlíků. Jedni mají své peníze, pracují třeba přes internet. Bydlí v hotelech nebo soukromých bytech. Nic o nich nevíme, jen to, že mají děti, které chtějí do školy. Podporujeme je hlavně ze sociálního a humanitárního hlediska.

Další jsou lidé, kteří nemají peníze a jsou v komunálních a státních budovách. S těmi je to špatné, musíme jim dát najíst, máme humanitární restaurace, kde je třeba i jídlo z České republiky. To ale dlouhodobě nestačí.

Jak funguje podpora od státu? Uvedu příklad: Žena se dvěma dětmi bydlí ve škole a zaregistrovala se do systému. Dohromady dostanou na ruku tak osm tisíc korun. Kdyby bydlela v soukromém bytě, dostala by ještě kompenzaci 500 korun na osobu za energie nebo plyn. Musíme ale vymyslet, jak mohou ženy dát děti do jeslí a škol a najít si práci. Ovšem mezi 400 tisíci uprchlíků jsou hlavně důchodci, ženy a děti. Také dvě brigády z našeho kraje jsou ve válce – na jihu a ve středu země. Jejich rodiče se bojí, co s nimi bude.

Natáčeli jsme s uprchlíky, všichni byli vděční za pomoc. Ale solidarita časem klesá. Cítíte u vás napětí a problémy?
Musíme s našimi občany bydlet a podporovat je. Humanitární věci jsou složitější. České kraje nám řekly, že pokud potřebujeme podporu, tak nám ji dají. My teď chceme využít toho, co máme, pak počkáme, co udělá ukrajinský stát. Když se Ukrajinec dostane do zahraničí, je jedno kam, lidé ho začnou osočovat, že špatně parkuje nebo dělá jiné špatné věci.

Proto prosíme každého našeho občana, aby pokud možno dali děti do škol a začala fungovat ekonomicky. Když lidé nechodí do práce, začnou se jim hlavou honit špatné věci. Zatím ale žádné konflikty mezi našimi lidmi a uprchlíky řešit nemusíme.

V Česku se řeší otázka romských uprchlíků z Ukrajiny. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) je označil za sociální uprchlíky. Víte o tom a jedná se o Romy ze Zakarpatí, nebo z jiných částí Ukrajiny?
Problém je, že k nám přišlo hodně Romů. Jsou ve sportovní hale, kde byli ze začátku všichni uprchlíci, bylo tam humanitární zázemí. Za krátký čas tam začali bydlet Romové, vytvořili si tam takovou rezervaci, jiní lidé s nimi nechtěli bydlet. Můžou tam hrát fotbal, mají svoji hierarchii, svoje šéfy, svoje klany a nechtějí pracovat. Pak zjistili, že v České republice dostanou příspěvky, tak tam šli jako běženci a pak se vrátili zpět.

Můžeme se na to koukat, jak chceme, je to podle zákona, je válka. Romové když mohou něčeho využít, tak to udělají. Pro ně je dobré, když jsou někde, kde je teplo, a nemusí pracovat. Každý stát měl na začátku udělat pravidlo o práci a pobytu. To mělo být spojeno. Oni mají pracovat a ne bydlet bez práce. Proto chceme skončit s komunálním ubytováním, abychom dali lidi do bytů. Prosíme Brusel o podporu. Máme hodně domů, které můžeme rychle opravit. Aby lidé mohli dát děti do škol a mohli pracovat. Nemuseli bychom tak prosit o humanitární pomoc.

Čím to, že umíte tak dobře česky?
Bydleli jsme u vás, moji příbuzní žijí momentálně u Liberce. Navíc hodně spolupracujeme s Českou republikou, hodně se setkáváme v různých městech. Ukrajinský stát dnes válčí za svobodu a evropskou ideologii. Je to hlavní věc, naši občané musí prakticky vidět, jak to funguje. Nikdo nepíše knihy o tom, že se Ukrajina nemůže dostat do Evropské unie, protože má špatné cesty a nemocnice. To vše se dá opravit, hlavní je opravit to v hlavě.

Tagy: