Schwarzenberg ostře o Svobodovi i případu učitelky: Tresty za blbost jsou výsledek nacismu

„Blbost nemůže být trestná. Že se za názory trestá, to je výsledek nacismu a druhé světové války. Od té doby jsme začali trestat názory. Nepovažuji to za moudré řešení. Vede to k dalšímu pnutí a štěpení české společnosti. Nadělá to více škody než užitku,“ řekl Schwarzenberg v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Černochová má trest pro Svobodu: Udělá si se mnou výlet za ukrajinskými vojáky. Dostal i důtku

Doslova bouři ve veřejném prostoru způsobila nedávná slova moderního pětibojaře a vojáka Davida Svobody. Ten v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi relativizoval ruskou agresi a zločiny, které ruští okupanti páchají na Ukrajině.

„Ten válečný konflikt stále probíhá. A jak víme, tak první obětí každého válečného konfliktu je pravda. A rezoluce OSN (odsuzující agresi Ruska, pozn. red.)? Může to být klidně mýlka, co já vím,“ zaznělo z úst olympijského vítěze z Londýna 2012.

Ke Svobodově výroku se ostře vyjádřila řada politiků. „Nepochopím, jak tohle může voják a olympionik zpochybňovat,“ reagovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Svoboda dostal důtku od ředitele Dukly Pavla Bence. Skončil také v čele Komise sportovců Českého olympijského výboru (ČOV) a za své výroky se omluvil.

„Ministerstvo obrany a armáda podporuje Ukrajinu a nesouhlasí s tím, aby ruští a běloruští sportovci startovali na olympiádě, když jejich ukrajinští kolegové umírají na frontě ve válce rozpoutané Ruskem a podporované Běloruskem. Tento jednotný postoj očekávám od všech vojáků. Nejde o postih za názor, ale za nedodržení toho, jak by měl profesionální voják na veřejnosti vystupovat,“ řekla Černochová.

Se Svobodou se dohodla na společné návštěvě ukrajinských vojáků, kteří jsou na výcviku v Česku. „Pojedeme za nimi na Libavou, abychom si společně vyslechli jejich příběhy o tom, čeho se Rusko na Ukrajině dopouští,“ uvedla. Na rozloučenou Svobodovi předala plakát s portréty ukrajinských sportovců zabitých nebo pohřešovaných kvůli ruské invazi.

Schwarzenberg uvedl, že by voják měl mít větší disciplínu. „Ve Francii se například armáda nazývá v překladu jako ‚velká a němá‘. Má to svůj smysl. Není dobré, když ozbrojené složky vyjadřují politický názor. Platí to i pro policisty. Pokud policejní úředník v nějakém městě vysloví politický názor, vytvoří to tlak na ostatní, tudíž by měl držet hubu,“ řekl.

Je mi přece jenom bližší přístup Spojených států, kde je svoboda slova nade vše.

Čestný předseda TOP 09 vyvolal veřejnou diskusi svým příspěvkem, který zveřejnil na sociálních sítích v neděli. „Od počátku konfliktu jsem vždy stál na straně Ukrajiny, několikrát jsem v minulých letech navštívil Kyjev, byl jsem i na Majdanu a ukrajinský boj za svobodu a nezávislost je pro mě opravdu velmi důležitý. Přesto mě nynější vývoj v České republice trochu znepokojuje,“ uvedl. Konkrétně bývalého ministra zahraničí trápí úroveň svobody slova.

„Četl jsem několik rozsudků, kdy byli odsouzeni lidé, kteří veřejně vystupovali na ruské straně proti Ukrajině a někdy tvrdili vyslovené hovadiny. To je smutné, ale český přístup je kvůli tomu soudit a zavírat do vězení považuji za poněkud pochybný. Je mi přece jenom bližší přístup Spojených států, kde je svoboda slova nade vše a můžete tvrdit leckteré blbosti, jako že země je placka, nebo dokonce umožnit legální existenci nacistické strany,“ sdělil Schwarzenberg.

19 fotografií

Masové popravy i zkáza připomínající Hirošimu. Která města nejvíce odnesla ruskou invazi?

Ukrajina

Rusové už více než rok vedou agresivní válku proti Ukrajině. Mimo jiné pokračuje masivní ostřelování měst včetně civilních oblastí. Například doněckou Marjinku okupanti prakticky vymazali z povrchu zemského. V již osvobozených regionech, jako je Buča nebo Izjum, zase ruská armáda prováděla masové popravy tamního obyvatelstva. Která ukrajinská města odnesla ruskou invazi nejvíce?

Únosnou hranici pak definoval následovně: „Dokud se nejedná o zřetelné výzvy k násilí a nabádání k němu, do vězení by se za to snad zavírat nemělo. Jako nedávný případ učitelky, která popírala válku na Ukrajině a svým žákům vykládala různé blbosti. Tomu je třeba se pochopitelně bránit a znemožnit jí práci ve školství. Ale opravdu nevidím důvod ji za to dále trestat.“

Případem teď již bývalé učitelky základní školy v Praze 6 se zabývala policie. Letos v lednu ji obvinila z trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Vyšetřování kriminalisté ukončili v březnu. Navrhují češtinářku obžalovat.

Případ Tušl a Čermák

V souvislosti s výroky o Ukrajině byl nepodmíněně odsouzen například dezinformátor Patrik Tušl. Dostal 10 měsíců za to, že společně s Tomášem Čermákem loni v srpnu na sociálních sítích živě vysílali video, v němž dehonestovali Ukrajince. Mimo jiné vyzvali k protidemonstraci ke shromáždění Ukrajinců v Praze. „Pět tisíc z*sranejch špinavejch Ukrajinců. Tam musíme bejt,“ zvolal tehdy Tušl.

Čermák poté ještě přitvrdil: „Je potřeba okamžitě začít jednat. Musíme už k*rva ukázat, kdo je tady doma. Zvednout p*dele a vyhecovat to. Jestli chtěj boj, tak ať to zkusí. Jeli jsme v metru a tam tři ‚ukáčka‘. Co si tam rozbalovali za telefony? Nám se smějou do držky. Platit za nic nemusí a šlapou nám tady po národních památkách. Dělaj tady ostudu, tak pojďte do pořádný ofenzívy proti těm b*zerantům zasr*nejm.“

Čermák tehdy vyvázl s podmínkou. V březnu ho ale (zatím nepravomocně) na pět a půl roku do vězení poslal Krajský soud v Plzni. Čermák totiž loni v únoru v živém vysílání podle NCOZ podporoval terorismus, když vyzýval lidi, aby udělali všechno pro to – včetně násilí – aby nebyl přijat pandemický zákon.