Petr Arenberger o omikronu
Infekčnější varianta koronaviru – omikron – děsí celý svět. Řada zemí se již nyní potýká se stovkami tisíc nakažených a podle odborníků můžeme obdobnou situaci očekávat i v Česku. V plné síle by nás vlna mohla zasáhnout v polovině ledna. Jak může vláda dopady nové hrozby zmírnit a co mohou udělat občané? Experti představili své scénáře.
S omikronovou vlnou se potýká již řada zemí, zejména Velká Británie či Dánsko. Podle imunologa Václava Hořejšího bychom se od nich měli poučit a přebrat dosud získané informace. „Virus je pořád stejný, naše populace je velmi podobná severoamerickým a západoevropským společnostem. Situace proto i u nás bude stejná jako u nich,“ podotýká.
Informací o omikronu je však pomálu. Podle dosud provedených studií, které byly předběžně zveřejněny, to vypadá, že omikron způsobuje mírnější průběh nemoci, zato je však infekčnější. „Zatím se zdá, že způsobuje méně hospitalizací a vážných případů, zhruba o polovinu, ale je o hodně infekčnější. Bohužel na něj mnohem méně zabírají protilátky, které byly vyvolány očkováním nebo proděláním nemoci,“ pokračuje Hořejší.
Právě skutečnost, že omikron bude mít „k dispozici“ větší populaci, z něj činí velké riziko, které nevyváží ani lehčí průběh nemoci. „Nebezpečí je prakticky jisté – za dva týdny se zvednou čísla, nejen případů nakažených, ale i hospitalizací a úmrtí,“ myslí si imunolog.
A stejného názoru je i šéf České lékařské komory Milan Kubek. „Určitě se omikronu nevyhneme. Případy v Česku máme a je otázkou času, kdy varianta omikron, která je výrazně nakažlivější, začne dominovat. Dříve či později omikron převládne,“ varuje.
Omikron by zastavil drastický lockdown
Co by Česko mohlo pro zastavení omikronové vlny udělat? Podle Hořejšího nic, až na jednu výjimku. „Jedná se o tak nakažlivý virus, že běžná opatření proti němu fungují velmi málo. Když budou lidé chodit do práce, nakazí se tam a donesou virus domů. Pokud bychom neudělali lockdown – opravdový, čínského typu, kdy se nesmí ani chodit do práce kromě vybraných profesí – tak se vlně nedá zabránit,“ míní imunolog.
Jenže, jak bylo řečeno, nakažené omikronem již v tuzemsku evidujeme. Proto se Hořejší a další odborníci přiklání k přísnějším omezením, která by mohla vlnu zmírnit a její síla by se rozložila.
V noci bez hospod a zrušení velkých akcí
„Současná opatření nejsou dostatečná. Většina odborníků navrhovala, aby byl zachován nouzový stav, a to již ze symbolického důvodu: aby lidé věděli, že situace je vážná. Proto je třeba přijímat omezení kontaktů mezi lidmi,“ myslí si Kubek. Omezit by se podle něj měly kulturní a společenské akce, stejně jako počet diváků na stadionech.
„Není dobré, aby restaurace, kde se konzumuje alkohol, byly v noci otevřené. Lidi to vede k tomu, že ztrácí zábrany a nic nedodržují,“ pokračuje s tím, že se jedná o velký hazard. „Měli bychom bojovat o to, aby zůstaly otevřené školy, lidé mohli chodit do práce, ale věci, které jsou zbytné, by se měly omezit. Nemusíme nic vymýšlet, stačí opisovat od západoevropských zemí,“ pokračoval Kubek.
O tom, že jsou současná pravidla nedostatečná, je přesvědčen i evoluční biolog Jaroslav Flegr. „Je jasné, že tato opatření by nezastavila ani rozbíhající se vlnu delty. Na omikron musí být restrikce přísnější, a to podstatně, abychom dokázali vlnu rozložit tak, aby se nezastavila nemocniční péče nebo třeba zásobování,“ zdůrazňuje. Osobně by doporučil, aby se přísně omezil počet lidí, kteří se mohou stýkat. „Už více jak deset lidí je nadměrně rizikové. A je tentokrát jedno, zda jsou očkovaní, nebo ne,“ dodává.
S tím souhlasí i imunolog Hořejší. „Nemoc se nejvíce šíří při shromáždění v uzavřených prostorech. Teď to budou silvestrovská setkání, kterým vláda neklade příliš velké překážky,“ připomíná. Vláda by si tak měla vzít příklad z okolních zemí, kde se nesmí setkávat více než deset lidí. „My jsme svého času měli povoleno setkávání jen pro pět lidí, pokud to nebyli členové jedné rodiny. To by mohlo vlnu zbrzdit, ale ne moc,“ dodává s tím, že lidé nadále budou chodit do práce a do školy, kde se nemoc bude šířit.
Jakmile se vlna rozjede, nemá podle něj žádný smysl populaci testovat a následně lidi trasovat. „To funguje, jen když je ohnisek málo a dají se dotrasovat kontakty. Když je to komunitní šíření lavinovité, tak to prakticky nemá cenu,“ dodává.
S tím souhlasí i ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a bývalý ministr zdravotnictví Petr Arenberger. „Dokud lze trasovat, což je důvod, proč se na omikron testuje, tak je to třeba dělat. Epidemie se tím zbrzďuje a zbytečně se touto variantou nenakazí více lidí. Jakmile ale omikron převládne, ztrácí smysl. Následně budou testy na omikron převážně pozitivní, což budeme moci říci i bez testů,“ podotýká.
Jedinou zbraní je 3. dávka
Restrikce však podle odborníků nejsou tím jediným, co může omikronovou vlnu zmírnit. „Třetí dávka očkování je zatím jediná zbraň, kterou máme. Monoklonály, které nám v minulých měsících pomáhaly zachraňovat životy, na omikron nefungují, musel by se dovézt preparát sotrovimab. Doktoři jsou tak opět téměř bezbranní. Skutečně jediné, co máme, je třetí dávka,“ zdůrazňuje Flegr.
Podotýká, že bychom o nových rizicích spojených s variantou omikron měli informovat především rizikové skupiny. „Situace bude nebezpečná. Pokud nebudou naočkovaní třetí dávkou, tak ať se zavřou a během vrcholící omikronové vlny nevycházejí ani na nákup. Policisté, zdravotníci a další osoby nezbytné pro chod státu by však třetí dávkou měly být naočkovány,“ myslí si.
Očkování zdůrazňuje i Hořejší. „Jediné opravdu účinné opatření je třetí dávka. Musíme jí co nejrychleji proočkovat co nejvíce lidí. Podle některých studií se díky ní protilátky velmi výrazně zvednou a dojde k tomu během pár dní. To by se mělo maximálně prosazovat,“ říká.
Odkázal i na návrh Jaroslava Flegra. Ten ve vysílání CNN Prima NEWS sdělil, že by stát měl lidem za třetí dávku očkování vyplácet finanční odměnu. „Jak lidi přesvědčit k očkování: První možností je zavést ho povinně, druhou je stimulovat lidi pozitivně, jak říkal již Jaroslav Flegr a já s ním souhlasím. Pokud bychom jim dali třeba deset tisíc korun za to, že půjdou na třetí dávku, tak by většina lidí šla,“ míní Hořejší.
Kdyby se podle něj tyto náklady spočítaly, byly by o dost menší než ty, které by stát vynaložil při nekontrolovaném šíření omikronu. „Kdyby najednou lehlo s mírným onemocněním několik set tisíc nebo milionů lidí, kteří by chyběli i v kriticky důležitých zaměstnáních, tak by to byl velký problém,“ zdůvodňuje Hořejší.
Kubek pak volá po zrušení věkové hranice pro registraci ke třetí posilující dávce očkování. „Všichni, kteří o ni mají zájem, by ji měli dostat. Očkovacích látek i kapacit na očkování máme dost. Když stát není schopen odpírače přesvědčit k očkování, tak je v dané chvíli důležitější umožnit lidem, co se chtějí přeočkovat, aby tak mohli učinit. Na anvivaxery bude čas později,“ říká.
Osobně se šéf České lékařské komory přiklání k tomu, aby bylo očkování pro lidi starší 18 let povinné. „Politici k tomu však nemají odvahu, vše je politický kompromis. Nakonec se povinnému očkování ale nevyhneme. Čím déle budou politici kolem povinnosti kroužit, tím déle se budeme v epidemii plácat, umře více lidí a budou větší ekonomické ztráty,“ zdůrazňuje.
Naopak podle biochemika Zdeňka Hostomského nemá smysl dělat symbolická opatření, jako je rušení koncertů nebo v nedávné době vánočních trhů. „Z epidemiologického hlediska to je neobhajitelné. Vánoční trhy jsou venku, tam se virus nešíří. Bylo to gesto, ale zbytečné, které lidi jen irituje,“ uvádí.
„Musíme se zaměřit na zranitelné skupiny, ale nemůžeme zavírat a omezovat celou společnost. Budeme se muset viru postavit a naučit se s ním žít,“ zdůrazňuje Hostomský. Nejlepší je podle něj nechat se naočkovat a následně se viru v podstatě nebránit. „Vystavte se mu, imunitní systém to u většiny lidí dobře zvládne. Virus bude stále nakažlivější, ale méně škodlivý, což je dlouhodobá perspektiva,“ pokračuje.
Vláda by se proto měla zaměřit na pomoc rizikovým skupinám. „V této souvislosti je dobrá zpráva, že začátkem roku zde budeme mít na covid léky-pilulky. Monoklonální protilátky dobře fungují na deltu, ale údajně nebudou příliš působit na omikron. Myslím, že v první polovině roku 2022 farmaceutický průmysl zaboduje. Přijdou specifická antivirotika, která nejtěžší případy sníží,“ sděluje.
Bývalý ministr zdravotnictví Arenberger dodal, že současná opatření podle něj zatím mohou fungovat. „To ale neznamená, že bychom například neměli nosit respirátory, nebo když nemusíme, tak bychom neměli chodit do kolektivu,“ dodává.
