Německý ministr hospodářství Robert Habeck ze Strany zelených hodlá dodržet plán na odstoupení od jaderné a uhelné energetiky navzdory hrozícím výpadkům plynu z Ruska. Zdroj: AP
V Německu se rozhořela politická debata o tom, co dělat, pokud Rusko přestane dodávat zemní plyn. Řeší se, zda budou muset být jaderné reaktory a uhelné elektrárny v provozu déle, než se původně plánovalo. Sousední země už přitom dříve rozhodla, že se těchto zdrojů energie zbaví.
Jaké důsledky bude mít válka na Ukrajině pro dodávky energie do zemí Evropské unie? Tato otázka vyvolává novou debatu o uhlí a jaderné energii především v Německu. Nový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) se však domnívá, že ani jedna z variant není vhodná pro kompenzaci případných výpadků dodávek způsobených zmrazením dodávek ze strany Ruska. Jeho resort se už zabývá případnou náhradou, informoval deník Zeit na svých internetových stránkách.
„Před veřejnost včas předstoupíme s plánem na snížení spotřeby plynu, abychom snížili naši zranitelnost,“ ujistil Němce Habeck.
Odstavení uhlí by teď bylo nezodpovědné
Do debaty se zapojil také předseda vlády spolkové země Sasko-Anhaltsko Reiner Haseloff (CDU). Ten v rozhovoru pro deník Welt varoval před unáhleným odstavením uhelných elektráren v době nejistých dodávek ruského plynu. „Bylo by to nezodpovědné,“ poznamenal. Permanentní konflikt s Ruskem, který se vede o dodávky surovin, by nevyhnutelně vedl k nízké životní úrovni. Německo totiž odebírá 55 procent zemního plynu z Ruska. Pro srovnání – Velká Británie jen tři procenta.
Podobně se vyjádřil i saský ministerský předseda Michael Kretschmer (CDU), který se veřejnosti ptá, zda „je dřívější ukončení výroby elektřiny z uhlí skutečně zodpovědné“. Odpověď hodlá hledat na celoněmecké politické úrovni.
Podle listu Handelsblatt pozval ministr hospodářství a energetiky Severního Porýní-Vestfálska Andreas Pinkwart (FDP) své kolegy na zvláštní schůzku, na které chce předložit dokument o zabezpečení dodávek. Uvádí se v něm, že by se nyní mělo „za každou cenu zabránit předběžným závazkům k dřívějšímu ukončení těžby uhlí“.
Lars Feld, bývalý šéf Rady ekonomických expertů a současný poradce ministra financí Christiana Lindnera (FDP), také zpochybňuje německý postupný odklon od uhlí a jaderné energie kvůli válce na Ukrajině. „Německá vláda musí zajistit, aby dodávky energie zůstaly bezpečné. K tomu bude třeba vrátit na stůl všechno, dokonce i ukončení jaderné energetiky a uhlí,“ řekl Feld v rozhovoru pro deník Rheinische Post a doplnil: „V krátkodobém horizontu by ztráta těchto dodávek německou ekonomiku rozhodně zasáhla, takže by hrozil hospodářský útlum.“
S tím však ministr hospodářství Habeck nesouhlasí. „Delší provoz znamená delší závislost na černém uhlí z Ruska,“ prohlásil. Nákupy v jiných zemí by pak podle něj znamenaly jen jinou závislost. Německá vláda chce „v ideálním případě“ ukončit výrobu elektřiny z uhlí do roku 2030.
Řešením podle Habecka není ani prodloužení živostnosti jaderných elektráren. „Neodmítal bych to ideologicky, ale pro zimu 2022–2023 by nám jaderná energie nepomohla,“ řekl ministr. Dodal, že přípravy na nadcházející odstávky pokročily natolik, že jaderné elektrárny mohou pokračovat v provozu pouze „s nejvyššími bezpečnostními obavami a případně s dosud nezajištěnými dodávkami paliva. A to rozhodně nechceme“.
Rusko potřebuje příjmy za plyn
Už vláda Angely Merkelové rozhodla o utlumení jaderné energetiky v zemi, a to před jedenácti lety po havárii v japonské jaderné elektrárně ve Fukušimě.
Kvůli válce na Ukrajině se německá vláda připravuje také na úplné zastavení dodávek plynu nebo ropy z Ruska. Habeck je však přesvědčen, že Rusko bude v dodávkách pokračovat, protože potřebuje příjmy. „Pokud Rusko tyto dodávky svévolně přeruší, pak už nikdy nebudou obnoveny. Myslím, že to ví i Putin,“ poznamenal Habeck.
Norsko je již nyní na hranici svých možností dodávek plynu a nebylo by schopné kompenzovat výpadek. Američané nás chtějí podpořit zkapalněným plynem. Ale ani tím bychom výpadek nedokázali nahradit.
Válka na Ukrajině
V takovém případě by však nastala z pohledu předsedy Svazu německých průmyslových a obchodních komor Petera Adriana obtížná situace, protože nevěří v kompenzace odjinud. „Norsko je již nyní na hranici svých možností dodávek plynu a nebylo by schopné kompenzovat výpadek. Američané nás chtějí podpořit zkapalněným plynem. Ale ani tím bychom výpadek nedokázali nahradit,“ řekl novinám Funke-Mediengruppe.
Nově zvolená předsedkyně Strany zelených Ricarda Langová ve stejném médiu vyjádřila politování nad energetickou závislostí na Rusku a řekla: „Proto bychom nyní měli vynaložit veškeré úsilí, abychom bez dalšího odkladu důsledně řešili rozšíření obnovitelných zdrojů energie a nezávislost na fosilní energii.“
Parlamentní státní tajemník Oliver Krischer z ministerstva pro klima na Twitteru oznámil, že cílem je, aby od roku 2035 byla elektřina plně ekologická. „To nejen prospívá ochraně klimatu, ale také nás činí nezávislými na Putinově plynu, ropě a uhlí,“ napsal.
Příslušná novela zákona o obnovitelných zdrojích energie je v Německu již připravená.
