V pátek ministr zdravotnictví Jan Blatný (ANO) společně se šéfem Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislavem Duškem představili výhled počtu nakažených a šíření pandemie koronaviru do konce ledna. Čísla, která na tiskové konferenci zazněla, CNN Prima NEWS probrala s matematikem Reném Levínským z Centra pro modelování biologických a společenských procesů. Podle něj se do konce ledna nakazí další milion lidí.
Na jste podzim uvedl, že nás čeká šest až osm nepříjemných měsíců. Jak to vidíte nyní po této tiskové konferenci? Slyšeli jsme další aktuální čísla. Je to vývoj, který jste očekával?
Chtěl bych říct, že v září jsem byl určitě mnohem pesimističtější ohledně vakcíny. To znamená, že v jistém slova smyslu jsme na tom lépe. Na druhou stranu jsem byl možná příliš optimistický, co se týká schopnosti vlády. Pevně věřím, že v této chvíli se vládě se zásadní pomoci krajů a hlavního města Prahy podaří urychlit očkování tak, aby rizikové skupiny byly naočkovány do konce března a od dubna jsme mohli víceméně normálně začít žít.
Řekl jste, že jste byl příliš optimistický ohledně schopnosti vlády. Co jiného by měla dělat jinak kromě očkování?
Zásadní problém je v tom, že už v září čekala strašně dlouho, než společnost uzavřela. Postupně jsme se dostali na brutálně vysoká čísla přes 15 tisíc nakažených a se zatnutými zuby jsme to snížili někam na pět tisíc. Ale pak to zase vláda nevydržela a jsme na 17 tisících. Čísla z Google Mobility Report nebo z výzkumu Život během pandemie společnosti PAQ Daniela Prokopa ukazují, že neklesají počty kontaktů mezi lidmi. V průměru se pohybují kolem 15, což je 70 až 80 procentech standardu. Nevidím v této chvíli žádný argument pro to, aby se křivka otočila. V tomto smyslu je budoucnost našich nemocnic opravdu tragická, vypadá strašně špatně.
Na tiskové konferenci zaznělo, že situace by měla takzvaně kulminovat kolem 18. ledna. Je to podle vás správný předpoklad? Očekáváte podobný vývoj?
Tento předpoklad není úplně nesmyslný. Je postaven na tom, že opatření zaberou stejně jako na podzim. Nicméně podle zmíněných dat se chování lidí nijak nemění. Pravděpodobnost, že opatření takhle rychle zaberou, je podle mne velice nízká.
Šéf ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek uvedl, že křivka počtu nově nakažených roste rychleji než počet nově hospitalizovaných. Lze očekávat, že tento trend bude pokračovat, nebo počet hospitalizovaných dožene křivku počtu nově nakažených?
Je samozřejmě otázkou, jak v nemocnicích budou pracovat. My třeba víme, že zatímco v létě medián (střední hodnota, pozn. red.) mezi přijetím do nemocnice a smrtí činil osm dní, na podzim to už byly jenom čtyři dny. V této chvíli se nemocnice samozřejmě snaží šetřit místa, proto počty hospitalizovaných rostou pomaleji, ne však proto, že by situace byla méně kritická. Velice rychle uvidíme růst počtu úmrtí. Víceméně v horizontu 10 dnů se dostane na úroveň podzimu. Mluvíme o nějakých 250 úmrtích navíc denně.
Kam se podle vás můžou dostat počty nově nakažených za den? Lze současnou situaci označit za kritickou, nebo může být ještě horší?
Čísla porostou tak dlouho, dokud se lidé budou chovat tak, jak se nyní chovají. To platilo na podzim a stejné je to i dnes. Samozřejmě je výhodou, že už nějaké plus minus dva miliony lidí, možná spíše plus, nemocí prošly a jsou do jisté míry chráněny. Předpokládám, že další milion lidí se nakazí během ledna. V této chvíli nevidím žádnou změnu chování lidí, a proto není možné říct, za jakou dobu se křivka otočí. Kdybych viděl změnu chování lidí dnes, mohu říct, že za 14 dní bude lépe, ale zatím takovou změnu nepozoruji, a proto nemohu dát tento typ predikce.
Kde podle vás vláda a ministerstvo zdravotnictví čerpají svůj optimismus? Protože příslib toho, že křivka bude klesat, na tiskové konferenci zazněl.
Já jsem se na ni díval. Profesor Dušek ukázal čtyři křivky, z nichž jedna klesala, jedna byla konstantní a dvě rostly. Bude skvělé, když se zmýlím, ale data o chování lidí neukazují, že by se křivka měla v brzké době otočit. Možná má profesor Dušek jiná data, ale já o nich nevím.
K neustálým změnám také dochází v systému PES a v jeho výpočtu. Odpovídá podle vás jeho nastavení aktuální situaci?
Index rizika funguje určitě dobře. Byl velice dobrý nápad zaměnit procento pozitivních testů za procento lidí, kteří přicházejí do nemocnice s covidem a nemají test, protože to řeší souběh antigenních a PCR testů. Vidíme ale, že index rizika se pohybuje mezi 80 až 90 body v různých krajích, čemuž ovšem neodpovídá ani chování lidí, ani rétorika vlády, která říká, že už to bude lepší. Stále mám pocit, že se s námi vláda baví jako s dětmi, kterým nechce říct něco problematického. Přestože kolabují krematoria a dostáváme se do stejně brutální situace jako na podzim, slyšíme na tiskové konferenci, že krematoria kolabují běžně. A že je normální, že si musejí zemřelé vyměnit. To pak vede k podceňování situace i ze strany veřejnosti. Jsme ve stále stejném začarovaného kruhu, vláda nebere situaci dostatečně vážně.