360°, Jiří Just, Tomáš Kostelecký, Miroslav Kala, Jan Skopeček, Karel Havlíček - 7.4. v 21:59
Může případný neúspěch Ruska v invazi na Ukrajinu znamenat problém pro režim prezidenta Vladimira Putina? Rusista Jiří Just v pořadu 360° na CNN Prima NEWS odhadl, že nikoliv. Válka prý může naopak dodat velkou hrdost ruským občanům v několika dalších letech.
Ruská propaganda funguje v zemi na plné obrátky, obyvatelé země prezidenta Vladimira Putina mají podle dostupných informací zcela jiný obraz o dění na Ukrajině než západní část světa. Je ale otázkou, co se bude dít, až konflikt jednou skončí.
Válka na Ukrajině
„Režim bude určitě prezentovat sebemenší úspěch jako ten hlavní. Nemyslím, že by jej válka na Ukrajině mohla nahlodat. Jedině v případě, že by Rusko bylo plně vytlačeno, k čemuž se ale zatím neschyluje,“ uvedl Just.
„Ukrajinská válka bude dalším důvodem ruské hrdosti na další léta,“ odhadl. Připomněl, že po anexi Krymu v roce 2014 zmíněný pocit přetrval přibližně tři roky. Podle Justa proto nehrozí pád ruského režimu, a to nehledě na oběti.
Některé ruské průzkumy, které odborníci označují alespoň částečně za reálné, ukazují, že 51 procent Rusů je hrdých na to, co jejich armáda na Ukrajině dělá.
Sociální geograf Tomáš Kostelecký přirovnal současnou situaci k invazi Sovětského svazu do Afghánistánu v letech 1979 až 1989. „Postoj obyčejných lidí byl podobný jako dnes. Nakonec bylo důležité, že zahynulo mnoho ruských vojáků. Vytvořily se skupiny matek zesnulých, které tlačily na vrchní představitele, a tím přišla politická změna. Těžko říct, jestli můžeme očekávat něco podobného, ale největší tlak může přijít ze strany lidí, kterým padli rodinní příslušníci,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS Kostelecký.
Podle Justa Rusům nevadí ani nedostatek zboží v důsledku západních sankcí. „V poslední době se životní úroveň zhoršuje. Přijde jim to jako normální stav,“ dodal Just.
Rusové mají hrdost spojenou s vítězstvím ve válce
V ruských supermarketech chybí například cukr. „Obyvatelé si uvědomují, že jsou vyloučeni z globálního světa a nelíbí se jim to. Ale že by to nahlodalo jejich víru v ruský režim a chtěli se vůči Putinovi vymezit? To je vzdálená perspektiva,“ konstatoval rusista.
Just v současnosti pobývá v Moskvě, takže dokáže velmi dobře poznat mentalitu a rozpoložení ruských občanů. Součástí jejich identity je prý považovat se za vítěze. „Dětem se vyprávějí příběhy Velké vlastenecké války ve zkreslené podobě. Představa, že Rusko zvítězilo nad nacismem a všichni by mu měli být vděční, se hojně rozšířila,“ popsal.
Situaci přirovnal k nadšení a hrdosti Čechů, když národní hokejový tým ovládl v roce 1998 zimní olympijské hry v japonském Naganu. „Rusové to mají spojené s vítězstvím ve válce,“ konstatoval.
Ukrajinci v sobotu 2. dubna uvedli, že znovu ovládli celou Kyjevskou oblast. Ve městě Buča objevili následky masakru. Zdroj: Profimedia.cz
Podle prvotních zpráv bylo do společných hrobů pohřbeno 280 lidí. Později starosta uvedl, že obětí bylo nejméně 300. Zdroj: Profimedia.cz
Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně 20 mužů v civilním oblečení. Zdroj: Profimedia.cz
Mrtví civilisté měli často svázané ruce. Těla byla roztroušena na několika stech metrech. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinské ministerstvo obrany označilo osvobozené město Buča za novou Srebrenicu. Zdroj: AP
Rusové podle ministerstva obrany náhodně vraždili místní civilní obyvatele. Zdroj: AP
Některé silnice zůstaly po bojích neprůjezdné, obyvatelé tak často nemohli uniknout. Zdroj: AP
Další silnice byly pokryté minami. Zdroj: AP
Zvěrstva v Buči postupně odsoudilo několik evropských států, USA, europoslanci i česká Sněmovna. Zdroj: AP
Ukrajinské jednotky odhalují následky ruského masakru ve městě Buča. (2. 4. 2022) Zdroj: AP
Satelitní snímek zveřejněný společností Maxar Technologies 3. dubna 2022 ukazuje pravděpodobný výkop zeminy na hrobovém místě (R) poblíž kostela svatého Ondřeje v Buči na Ukrajině už 10. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
Na tomto satelitním snímku, který 3. dubna 2022 zveřejnila společnost Maxar Technologies, je zachycen pravděpodobný masový hrob poblíž kostela svatého Ondřeje v ukrajinském městě Buča už 31. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
V nezahrnutém hromadném hrobu u kostela byly vidět kusy těl, ruce, nohy, informovali zpravodajové z místa. Zdroj: AP
Masový hrob v Buči nedaleko kostela (3. dubna 2022) Zdroj: AP
Vojáci se procházejí mezi zničenými ruskými tanky v Buči. (3. dubna 2022) Zdroj: AP
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil v pondělí 4. dubna město Buča. Zdroj: Profimedia.cz
Zelenskyj obvinil Rusko z válečných zločinů a genocidy. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Prezident navštívil také města Irpiň a Stoyanka. (4. 4. 2022) Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Zelenskyj hovořil s místními obyvateli a prohlédl si zničenou ruskou techniku. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Na dotaz novinářů ukrajinský lídr uvedl, že i přes ruské řádění musí Kyjev s Moskvou vyjednávat. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský prezident v Buči zadržoval slzy. (4. 4. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Kreml kategoricky odmítl obvinění ze svévolného zabíjení civilistů v Buči, videa z různých zdrojů jsou podle něj zmanipulovaná. Zdroj: AP
Zvěrstva, která ruská vojska napáchala v ukrajinském městě Buča, jsou podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby jen špičkou ledovce. Zdroj: Profimedia.cz
Svědectví z Buči hovoří o mučení civilistů před jejich zavražděním. Zdroj: Profimedia.cz
CNN nahlédla do sklepení v Buči, kde Ukrajinci nalezli pět mrtvých mužů. Zdroj: CNN
Reportéři byli přítomni vyzvedávání těl ze sklepa. Zdroj: CNN
Rusové měli pětici mužů nejdříve mučit a pak popravit. Zdroj: CNN
Následky masakru v ukrajinské Buči (4. dubna 2022) Zdroj: AP
Buča přitom dál odkrývá hrůzy války, Ukrajinci objevují mrtvá těla postupně. (6. 4. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci v sobotu 2. dubna uvedli, že znovu ovládli celou Kyjevskou oblast. Ve městě Buča objevili následky masakru. Zdroj: Profimedia.cz
Podle prvotních zpráv bylo do společných hrobů pohřbeno 280 lidí. Později starosta uvedl, že obětí bylo nejméně 300. Zdroj: Profimedia.cz
Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně 20 mužů v civilním oblečení. Zdroj: Profimedia.cz
Mrtví civilisté měli často svázané ruce. Těla byla roztroušena na několika stech metrech. Zdroj: Profimedia.cz
Zvěrstva v Buči postupně odsoudilo několik evropských států, USA, europoslanci i česká Sněmovna. Zdroj: AP
Satelitní snímek zveřejněný společností Maxar Technologies 3. dubna 2022 ukazuje pravděpodobný výkop zeminy na hrobovém místě (R) poblíž kostela svatého Ondřeje v Buči na Ukrajině už 10. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
Na tomto satelitním snímku, který 3. dubna 2022 zveřejnila společnost Maxar Technologies, je zachycen pravděpodobný masový hrob poblíž kostela svatého Ondřeje v ukrajinském městě Buča už 31. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
V nezahrnutém hromadném hrobu u kostela byly vidět kusy těl, ruce, nohy, informovali zpravodajové z místa. Zdroj: AP
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil v pondělí 4. dubna město Buča. Zdroj: Profimedia.cz
Zelenskyj hovořil s místními obyvateli a prohlédl si zničenou ruskou techniku. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Na dotaz novinářů ukrajinský lídr uvedl, že i přes ruské řádění musí Kyjev s Moskvou vyjednávat. Zdroj: Profimedia.cz
Kreml kategoricky odmítl obvinění ze svévolného zabíjení civilistů v Buči, videa z různých zdrojů jsou podle něj zmanipulovaná. Zdroj: AP