S covidem žijeme už přes dva roky a čím dál tím častěji se vyskytují jeho varianty, které je mnohdy těžké rozeznat od běžného nachlazení. Patří mezi ně i omikron. Odborníci upozorňují na dva symptomy, které se právě u této varianty začínají objevovat stále častěji. O které se jedná?
Ačkoli vakcína chrání před závažnějšími riziky covidu, nemocí se stále můžete nakazit. Odborníci naznačují, že existují dva stále častěji se projevující příznaky, které mohou být známkou toho, že je člověk na omikron pozitivní. Jedná se o únavu a mdloby.
Pocit únavy může gradovat i do slabosti nebo bolesti svalů, hlavy, a dokonce rozmazaného vidění a ztráty chuti k jídlu. Lékařka a předsedkyně Jihoafrické lékařské asociace Angelique Coetzeeová, která jako jedna z prvních na výskyt omikronu upozornila, uvedla, že právě únava byla už od začátku jedním z hlavních příznaků této varianty.
Společnost WebMD provedla mezi pacienty s covidem průzkum, ze kterého vzešlo, že únavou v období od 23. prosince do 4. ledna trpělo 40 procent žen. U mužů to byla jedna třetina.
Dalším příznakem toho, že můžete mít omikron, jsou mdloby. Nová zpráva z Německa ukázala, že covid vyvolával u několika pacientů opakované mdloby. Německé noviny Ärztezeitung uvedly, že lékaři vidí mezi mdlobami a omikronem jasnou souvislost.
Odborníci často hovoří i o dalších devíti nejčastějších příznacích, které se u plně očkovaných objevují:
- rýma
- bolest v krku
- kýchání
- bolest hlavy
- kašel
- nevolnost
- bolesti svalů
- kožní vyrážka
- průjem
Díky mírné povaze příznaků je tak pro lidi obtížné odlišit covid od běžného nachlazení. Podle profesora Tima Spectora totiž v současnosti přibližně 50 procent nemocných představuje nakažené covidem.
Omikron versus delta
Omikron stojí za nejvyššími přírůstky nově nakažených téměř po celém světě. Ačkoliv ve většině případů nezhoršuje zdravotní stav pacientů natolik jako předchozí delta, šíří se mnohem rychleji. „Infekce kmenem omikron bude pravděpodobně mírnější než infekce kmenem delta, přičemž riziko hospitalizace je přibližně o 60 až 80 procent nižší než u kmene delta,“ prohlásila už v prosinci hlavní hygienička Nového Jižního Walesu Kerry Chantová i přesto, že tam omikron v té době představoval 80 procent případů covidu.
Možné problémy s omikronem mohou zažít zejména senioři nebo lidé s chronickými chorobami. „Přestože ve většině případů covidu způsobeného variantou omikron postačí domácí léčba obvyklými léky, je vhodné, aby lidé znali své rizikové faktory. Mezi ně patří především věk nad 65 let, obezita, cukrovka, vysoký tlak, chronické plicní onemocnění, závažné onemocnění srdce, jater či ledvin nebo závažná porucha obranyschopnosti, užívání léků, které snižují imunitu, a probíhající onkologická léčba,“ upozornil předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Pavel Dlouhý.
Sundejme roušky
Někteří odborníci volají po konci opatření. „Jsem zastáncem rozvolnění. Mělo přijít jednoduše proto, že opatření podle mého názoru nefungují,“ řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS stínový ministr zdravotnictví, lékař a poslanec hnutí ANO Julius Špičák. „Bohužel určitě budou případy (úmrtí) narůstat, o tom není sporu, ale na to rozvolnění, nebo nerozvolnění nemá vliv. Má na to vliv nízká úroveň vakcinace,“ dodal Špičák.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je ve hře, že od března budou platit opatření minimálně, prakticky jen nošení respirátorů. „Myslím si, že jaro už bude bez roušek. Bude to každopádně během března. Jestli to bude na začátku nebo na konci, to nechci spekulovat. Pokud ale bude trend takový, jaký je, myslím si, že 15. března by se mohly dát pryč,“ predikoval ve vysílání CNN Prima NEWS epidemiolog Roman Prymula.
