Visingr: Rusko může povolat další statisíce mužů. Stav dosud mobilizovaných však vidí černě
Pokud by Rusko chtělo, tak může pro svoji válku na Ukrajině povolat další statisíce mužů, protože tamní lidský potenciál zůstává obrovský. Ve speciálním vysílání CNN Prima NEWS k prvnímu výročí od zahájení ruské invaze to řekl vojenský analytik Lukáš Visingr. Zároveň poznamenal, že Kreml již o většinu mužů z první vlny mobilizace, která se měla týkat až 300 tisíc mužů, přišel. Další mobilizovaní by tak podle všeho byli ještě horší kvality. Generál ve výslužbě Andor Šándor odhadl, že by Moskva klidně mohla mobilizovat dalších půl milionu vojáků.
„Rusko má pořád obrovský potenciál, mohlo by povolat statisíce nových vojáků. Je otázka, jakou budou mít kvalitu a jestli pro ně bude vybavení,“ řekl ve vysílání Visingr s dovětkem, že hrubá čísla tudíž stále hovoří pro Rusko. Zároveň však zmínil, že s každou další várkou mobilizovaných lze počítat s tím, že jejich kvalita bude zákonitě klesat.
Zaměřil se právě na poslední vlnu mobilizovaných v září. Ruský ministr obrany si tehdy sliboval získání až 300 tisíc nových rekrutů. Podle Visingra je však pravděpodobné, že o většinu z nich již Moskva přišla. „Dnes už i západní seriózní odhady říkají, že Rusové mohli od začátku války celkově ztratit na 200 tisíc mužů, tedy mrtvých a raněných. Věřím tomu, že velká část toho, co Rusové získali díky mobilizaci, je pryč,“ komentoval analytik.
Čtěte také
Důvod vidí mimo jiné například v absenci kvalitního výcviku či zbraní. „Ti vojáci obdrželi naprosto minimální výcvik. Jejich vybavení také nebylo rozhodně na úrovni moderního válčení,“ zhodnotil Visingr. Zároveň zmínil i chybné či bezohledné kroky ruského velení, které vojáky, třeba u Bachmutu, posílá v lidských vlnách přímo proti ukrajinským pozicím. Mezi Ukrajinci se podle něj traduje, že „na jednoho mrtvého Ukrajince připadá deset mrtvých Rusů“.
Na druhou stranu však varoval, že v těchto až sebevražedných útocích jsou většinou posílání trestanci z Vagnerovy skupiny, zatímco další ruské jednotky postupují jiným způsobem. „Na některých místech můžeme vidět elitní síly jako jsou výsadkáři či námořní pěchota. Tam se Rusko snaží o sofistikovanější postup. Také je vidět, že dostávají kvalitnější výzbroj,“ komentoval konkrétně boje u ukrajinského Bachmutu Visingr.
ČTĚTE TAKÉ: Zarostlá tvář či podivné třesy končetin. Takhle válka změnila Zelenského a Putina
I tak ovšem zhodnotil, že ruské vedení války je stále daleko za tím ukrajinským. „Jejich úroveň taktiky zdaleka nedosahuje úrovně armády Ukrajiny či armád NATO. Ukrajina udělala za ty roky až neuvěřitelný pokrok. A to je asi největší chyba, jakou Rusové udělali. Strašlivě podcenili ukrajinskou armádu, jejich schopnosti a odhodlání,“ dodal Visingr.
Šándor: Rusko může mobilizovat 500 tisíc mužů
Šándor k ruským ztrátám poznamenal, že by Moskvu nepodceňoval. „Když se Rusko rozhodne, že zmobilizuje dalšího půl milionu vojáků, tak to bohužel udělá,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní expert a generál ve výslužbě. Na jednu stranu připustil, že mobilizovaní vojáci rozhodně nepodávají oslnivý výkon, ale varoval, že přeživší ruští vojáci sbírají zkušenosti. „Stále bych je nepodceňoval, protože nesmíme zapomenout na ruský nacionalismus,“ doplnil Šándor.
Válka na Ukrajině
Následně upozornil i na to, že Rusové již nechybují tolik jako dříve. „Už se nedopouští fatálních chyb jako u Hostomelu či na začátku války,“ řekl dále odborník s odkazem na krátké ruské obsazení letiště u Kyjeva na samém počátku invaze. Ukrajinci dané pozice velmi brzy získali zpět pod svoji kontrolu.
„Mapa Ukrajiny ze strategického hlediska mluví v ruský prospěch. Moskva pořád drží asi 18 procent ukrajinského území,“ komentoval dále Šándor a postěžoval si, že podpora Západu Ukrajině je v poslední době spíše „verbální než materiální“.
Šándor také zmínil, že je naivní se domnívat, že například Česko narušilo ruskou zpravodajskou síť. Podle něj je mezi Čechy navíc plno lidí, kteří by mohli sloužit zájmům Moskvy. „Práce rozvědky potřebuje sympatizanty, ze kterých budete rekrutovat špiony. Obávám se, že Česká republika, a mnoho debat na sociálních sítích to potvrzuje, nemá málo sympatizantů právě s Ruskem. Je to dobrá báze pro získávání lidí, kteří mají přístup k informacím a jsou ochotni zrazovat svoji zemi,“ řekl někdejší náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR.
Čtěte také
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
