Maskovaný voják speciální švýcarské jednotky AAD-10 instaluje pozorovací zařízení. Zdroj: Getty Images
Vojáci elitní jednotky s označením AAD-10 tradičně neutrálního Švýcarska jsou v téměř stálé službě a počet jejich nouzových nasazení se zvyšuje. Nyní na Ukrajině, před půl rokem v Afghánistánu, ale například i doma pod Alpami.
Půl tuctu příslušníků průzkumného oddílu AAD-10 od pondělí doprovázelo pět zbývajících zaměstnanců švýcarského velvyslanectví v Kyjevě na cestě z Ukrajiny, kde probíhá válka po napadení Ruskem. Deník Tages-Anzeiger informuje, že jednu noc strávili na cestě, zčásti ve sněhu. Švýcarské ministerstvo zahraničí po dvou dnech s úlevou informovalo: „Celý kyjevský sbor je nyní mimo zemi a v bezpečí.“
Jednalo se o druhou úspěšnou vážnou misi AAD-10 během několika měsíců. Loni v srpnu se šest vojáků speciální jednotky z Ticina na jihu Švýcarska podílelo na evakuaci z kábulského letišti po převzetí moci Tálibánem. Krizová buňka pro Afghánistán repatriovala v létě 2021 ze země do Švýcarska 387 osob.
Dvě takové operace za půl roku, to je podle Tages-Anzeiger pro AAD-10 mimořádné číslo. Švýcarští politici se dříve opakovaně vyhýbali nasazení speciálních sil. Také proto, že jde o formaci zahalenou tajemstvím. Navíc ještě před několika lety se diskutovalo o zrušení speciálních jednotek.
Poslední známá mise, která ztroskotala na politickém odporu před jejím zahájením, se rovněž týkala Afghánistánu. V roce 2020 chtěla Spolková rada sedmi volených zástupců, výkonná moc v zemi, nechat chránit zastoupení Švýcarské agentury pro rozvoj a spolupráci v Kábulu švýcarskými speciálními jednotkami. Tyto plány však byly zrušeny poté, co je média zveřejnila a poslanci se proti nim postavili. Místo toho byla využita finská žoldnéřská společnost.
Druhá mise během půl roku
Nedokončená mise v Afghánistánu se připojila k dalším neuskutečněným akcím speciální jednotky. V roce 2009 nedošlo na tajné plány osvobození švýcarského podnikatele Maxe Göldiho z libyjského zajetí. V témže roce ztroskotal i prestižní projekt tehdejší ministryně zahraničí Micheline Calmy-Reyové, kdy parlament zmařil záměr nasadit švýcarské elitní vojáky proti somálským pirátům.
Válka na Ukrajině
Mezi samotnými vojáky, kteří byli umístěni v z Monte Ceneri, v horách na jihu země u hranic s Itálií, se šířila frustrace. Členové AAD-10 zpochybnili svůj profesní smysl existence. Ale nejen oni. O zrušení speciální jednotky se diskutovalo, i když ne otevřeně, také v bernských bezpečnostních kruzích.
Ředitel zpravodajské služby Jean-Philippe Gaudin se slitoval a nechal se chránit elitní jednotkou vojáků při služební cestě do Afriky. Za to si však vysloužil výtku od Spolkové rady, protože to nebylo plánované. Gaudin v roce 2021 odstoupil.
Spolková rada musí schválit každou misi Velitelství speciálních sil (KSK), do kterého AAD-10 patří. Evakuační operace v Kábulu a nyní v Kyjevě se pro AAD-10 musí jevit téměř jako stálá mise. Dvakrát se členům podařilo prokázat své klíčové kompetence ve vážných operacích. Patří mezi ně podle ústavy Švýcarské konfederace „repatriace švýcarských občanů z krizových situací v zahraničí“ a „ochrana vojsk, osob a zařízení v krizových situacích“.
Šéf armády Thomas Süssli po Kábulu na Twitteru hrdě poděkoval vojákům, s nimiž také zapózoval. Přestože byli maskovaní, ozvala se kritika, že snímek ohrozí budoucí mise. Po rozruchu se situace uklidnila, protože i přední mezinárodní jednotky pro speciální operace se někdy nechávají takto zvěčnit se svými politickými nebo vojenskými šéfy – pro zvýšení morálky.
Speciální útvar často kontrolují politici
Většinou však politici i veřejnost AAD-10 vytýkají, že je tajnou silou. Podle Tages-Anzeiger navštěvují a zkoumají parlamentní inspektoři profesionály v Monte Ceneri častěji než jakoukoli jinou armádní složku. Tajnůstkářský obraz jednotky umocňuje skutečnost, že o misích se nesdělují žádné podrobnosti. Obvykle jen několik vět. Pokud vůbec.
O výjimečnost švýcarské elitní jednotky svědčí i tvrdé požadavky na vstup do AAD-10. Mezi ty fyzické patří například zvládnutí 50 kliků během dvou minut nebo 25kilometrový přesun s 25kilogramovým batohem do tří a půl hodiny. Dobrá fyzická kondice však k přijetí do osmnáctiměsíčního výcvikového kursu nestačí. Stejně důležité jsou i psychické faktory. Proto se každoročně do AAD-10 dostane jen „nespecifikovaná hrstka“ z několika set zájemců.
Jednotka má mít 90 osob, takového počtu se však podle Tages-Anzeigeru v současné době nedaří dosáhnout kvůli vysokým nárokům. Kromě toho hrozí, že Velitelství speciálních sil přijde o pět členů, kteří se nechtějí nechat očkovat proti koronaviru. Vedení armády je proto hodlá propustit. Také proto, že už je nebylo možné nasadit do všech operacích na různých místech. Neočkovaní vojáci se proti propuštění brání u Spolkového správního soudu.
Podle člověka obeznámeného s případy bude neočkovaný kvintet sloužit až do vynesení rozsudku. V Kyjevě však nebyli.
