Za prezidenta Zemana se nemá omlouvat ministerstvo financí, rozhodl Ústavní soud

Prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost. Šarapatka ale odešel z úřadu vlády v době, kdy byl Zeman premiérem, po dohodě.

Za nepravdivá slova se na základě verdiktu, který v úterý zrušil Ústavní soud, omlouvalo ministerstvo financí, protože prezidenta nelze přímo zažalovat za výrok, který souvisí s výkonem jeho funkce. Podle verdiktu šlo o nesprávný úřední postup, za který nesl zodpovědnost stát zastupovaný ministerstvem financí.

Ústavní soud se v nálezu soudce zpravodaje Josefa Fialy znovu nezabýval pravdivostí posuzovaného výroku, ale pouze tím, zda souvisel, anebo nesouvisel s prezidentskou funkcí. Pro hodnocení prezidentových výroků stanovil konkrétní kritéria. Vždy bude záležet na časovém kritériu, tedy zda výrok zazněl během funkčního období prezidenta, na kritériu fóra, tedy kde a za jakých okolností výrok zazněl, a na kritériu obsahu.

Sporný televizní pořad byl sice prezentován jako rozhovor s prezidentem, nicméně tvrzení o Šarapatkovi žádnou souvislost s hradní agendou nemělo, konstatoval Ústavní soud.

„Posuzovaný výrok vyznívá tak, že Miloš Zeman popisuje svou aktivitu v době dávno v minulosti, tj. před svým ustavením do úřadu prezidenta, přičemž ani samotná tato aktivita nemá s výkonem prezidenta nic společného. Souvislost s činností prezidenta republiky tak dána není,“ stojí v nálezu čtvrtého senátu, kde kromě Fialy zasedají ještě Jan Filip a Pavel Šámal.

Odpovědnost měl nést Zeman jako soukromá osoba

Ministerstvo tak podle Ústavního soudu omluvou odčinilo újmu, za kterou však neměl nést odpovědnost stát, ale Zeman jako soukromá osoba. Jde o právní názor, který bude pro obvodní soud závazný při novém projednání kauzy.

„Jsme přesvědčeni, že veřejný projev prezidenta republiky by neměl být z právního hlediska považován za nesprávný úřední postup podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,“ sdělil mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Advokát Hradu Nespala uvedl, že má jen základní informace o vyhlášení nálezu, prezident se řízení dosud vůbec neúčastnil. „S věcí se musíme nejdříve podrobně seznámit,“ dodal.

Dosud byl zásadním rozhodnutím české justice k výrokům prezidenta rozsudek Nejvyššího soudu z roku 2018 ve stále neuzavřené kauze tvrzení o novináři Ferdinandu Peroutkovi. Nejvyšší soud tehdy uvedl, že pokud prezident při výkonu své funkce někomu způsobí újmu, například svým výrokem zasáhne do osobnostních práv, lze žalovat stát a žádat náhradu.

Podle rozsudku Nejvyššího soudu patří k výkonu funkce prezidenta kromě výlučných kompetencí také aktivity na reprezentačním, protokolárním či ceremoniálním poli. „S ohledem na ústavní zakotvení postavení prezidenta republiky jako součásti moci výkonné je třeba i realizaci těchto jeho úloh posuzovat (s výjimkou alternativy případného excesu) jako výkon pravomocí státního orgánu, byť jeho činnost nemá zpravidla přímý vliv na subjektivní práva a právní povinnosti,“ stálo tehdy v rozhodnutí. Podle úterního nálezu Ústavního soudu byly výroky o Šarapatkovi právě takovým excesem či vybočením z výkonu funkce.

Kauza Peroutka je nyní znovu u Nejvyššího soudu. Před Vánoci převzal spis a dvě dovolání. Už dříve odložil vykonatelnost rozhodnutí, podle kterého se má ministerstvo financí omluvit Peroutkově vnučce Terezii Kaslové. Nyní se zabývá argumenty obou stran sporu –⁠ ani jedna není s výsledkem spokojena. Rozhodnutí zatím podle databáze InfoSoud nepadlo.