Zemanův výrok o Šarapatkovi
Za výrok prezidenta Miloše Zemana o bývalém poradci Zdeňku Šarapatkovi se nemělo omlouvat ministerstvo financí, odpovědnost nese Zeman jako soukromá osoba. Nepravdivý výrok nesouvisel s výkonem prezidentské funkce. Vyplývá to z úterního nálezu Ústavního soudu, který vyhověl stížnosti ministerstva a vrátil spor k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Ministerstvo nález označilo za potvrzení svého postoje. Advokát Hradu Marek Nespala se chce nejprve důkladně seznámit s jeho obsahem.
Prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost. Šarapatka ale odešel z úřadu vlády v době, kdy byl Zeman premiérem, po dohodě.
Za nepravdivá slova se na základě verdiktu, který v úterý zrušil Ústavní soud, omlouvalo ministerstvo financí, protože prezidenta nelze přímo zažalovat za výrok, který souvisí s výkonem jeho funkce. Podle verdiktu šlo o nesprávný úřední postup, za který nesl zodpovědnost stát zastupovaný ministerstvem financí.
Ať nejsou sobečtí a pomůžou vládě s nouzovým stavem, vzkázal opozici Zeman
Opozice by měla podpořit nouzový stav, stojí si za svým prezident Miloš Zeman. Vzkázal to po mluvčím Jiřím Ovčáčkovi v pořadu Nový den televize CNN Prima NEWS. Podle Zemana by v současné době měla jít volební kampaň stranou a opatření pokračovat. KSČM, která až doposud nouzový stav vždy podpořila, minulý týden v pátek rozhodla, že už vládu nepodrží. Menšinový kabinet ANO a ČSSD tak musí hledat hlasy jinde.
Ústavní soud se v nálezu soudce zpravodaje Josefa Fialy znovu nezabýval pravdivostí posuzovaného výroku, ale pouze tím, zda souvisel, anebo nesouvisel s prezidentskou funkcí. Pro hodnocení prezidentových výroků stanovil konkrétní kritéria. Vždy bude záležet na časovém kritériu, tedy zda výrok zazněl během funkčního období prezidenta, na kritériu fóra, tedy kde a za jakých okolností výrok zazněl, a na kritériu obsahu.
Sporný televizní pořad byl sice prezentován jako rozhovor s prezidentem, nicméně tvrzení o Šarapatkovi žádnou souvislost s hradní agendou nemělo, konstatoval Ústavní soud.
„Posuzovaný výrok vyznívá tak, že Miloš Zeman popisuje svou aktivitu v době dávno v minulosti, tj. před svým ustavením do úřadu prezidenta, přičemž ani samotná tato aktivita nemá s výkonem prezidenta nic společného. Souvislost s činností prezidenta republiky tak dána není,“ stojí v nálezu čtvrtého senátu, kde kromě Fialy zasedají ještě Jan Filip a Pavel Šámal.
Odpovědnost měl nést Zeman jako soukromá osoba
Ministerstvo tak podle Ústavního soudu omluvou odčinilo újmu, za kterou však neměl nést odpovědnost stát, ale Zeman jako soukromá osoba. Jde o právní názor, který bude pro obvodní soud závazný při novém projednání kauzy.
„Jsme přesvědčeni, že veřejný projev prezidenta republiky by neměl být z právního hlediska považován za nesprávný úřední postup podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,“ sdělil mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Advokát Hradu Nespala uvedl, že má jen základní informace o vyhlášení nálezu, prezident se řízení dosud vůbec neúčastnil. „S věcí se musíme nejdříve podrobně seznámit,“ dodal.
Za výrok prezidenta Miloše Zemana o bývalém poradci Zdeňku Šarapatkovi se nemělo omlouvat ministerstvo financí, rozhodl Ústavní soud. Zdroj: CNN Prima NEWS
Za výrok prezidenta Miloše Zemana o bývalém poradci Zdeňku Šarapatkovi se nemělo omlouvat ministerstvo financí, rozhodl Ústavní soud. Zdroj: CNN Prima NEWS
Dosud byl zásadním rozhodnutím české justice k výrokům prezidenta rozsudek Nejvyššího soudu z roku 2018 ve stále neuzavřené kauze tvrzení o novináři Ferdinandu Peroutkovi. Nejvyšší soud tehdy uvedl, že pokud prezident při výkonu své funkce někomu způsobí újmu, například svým výrokem zasáhne do osobnostních práv, lze žalovat stát a žádat náhradu.
Podle rozsudku Nejvyššího soudu patří k výkonu funkce prezidenta kromě výlučných kompetencí také aktivity na reprezentačním, protokolárním či ceremoniálním poli. „S ohledem na ústavní zakotvení postavení prezidenta republiky jako součásti moci výkonné je třeba i realizaci těchto jeho úloh posuzovat (s výjimkou alternativy případného excesu) jako výkon pravomocí státního orgánu, byť jeho činnost nemá zpravidla přímý vliv na subjektivní práva a právní povinnosti,“ stálo tehdy v rozhodnutí. Podle úterního nálezu Ústavního soudu byly výroky o Šarapatkovi právě takovým excesem či vybočením z výkonu funkce.
Kauza Peroutka je nyní znovu u Nejvyššího soudu. Před Vánoci převzal spis a dvě dovolání. Už dříve odložil vykonatelnost rozhodnutí, podle kterého se má ministerstvo financí omluvit Peroutkově vnučce Terezii Kaslové. Nyní se zabývá argumenty obou stran sporu – ani jedna není s výsledkem spokojena. Rozhodnutí zatím podle databáze InfoSoud nepadlo.