Bartoš: Cestovnímu ruchu chybí peníze, ať se zapojí i podnikatelé a samosprávy

Cestovní ruch by měl být napříště podle vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) financován ze tří zdrojů. Kromě státu by se měli podílet také podnikatelé z dané oblasti a samosprávy. Změnu má přinést zákon o cestovním ruchu, na kterém ministerstvo pro místní rozvoj nyní pracuje. Vedle toho místopředseda vlády sdělil, že s přípravou vzniku Digitální a informační agentury (DIA) nechce čekat na konečné schválení zákona, který to umožní.

Bartošův poradce Martin Jiránek dříve uvedl, že Sněmovna by mohla legislativu schválit do konce roku 2024, začít platit by mohla o dva roky později. Bartoš by chtěl proces co nejvíce urychlit.

Financování cestovního ruchu je podle Bartoše v České republice dlouhodobě špatně uchopeno. Upozornil na to, že okolní země, jako je Rakousko, ale třeba také Maďarsko, významně investují do marketingové podpory turismu, a tím ČR vytlačují. „Chtěl bych pro cestovní ruch více peněz, ale rozpočet to nyní neumožňuje, proto navrhneme nový model financování,“ uvedl.

Třetinu financí by dodal podle Bartoše stát, další třetina by byla od podnikatelů z oboru v dané oblasti, poslední třetinu by přidal kraj nebo místní samospráva.

Státní agentura CzechTourism letos hospodaří s rozpočtem zhruba 350 milionů korun, meziročně dostala asi o 70 milionů méně. „Do Národního plánu obnovy jsme přidali celou jednu komponentu týkající se cestovního ruchu, která by v kapacitách i s vyřešením takzvané veřejné podpory měla být až deset miliard korun,“ řekl Bartoš. Z Národního plánu obnovy mají být v cestovním ruchu kromě jiného financovány digitální projekty eTurista a GDS (Global Distribution System), který by měl představovat internetové tržiště zážitků a služeb.

S přípravou vzniku DIA se nebude čekat na zákon

S přípravou vzniku Digitální a informační agentury (DIA) nechce místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) čekat na konečné schválení zákona, který to umožní. Už dříve začne fungovat pověřenec, který bude mít na starost nezbytné úkony. Bartoš zároveň upozornil na to, že DIA měla být zavedena už v minulém volebním období, ale do vzniku zasáhla pandemie koronaviru.

DIA má být ústředním orgánem státní správy. Poslanci 8. září v prvním kole podpořili její vytvoření, a to navzdory opoziční kritice. Bartoš uvedl, že námitky často plynuly z toho, že si poslanci přečetli původní verzi návrhu, nikoliv tu, kde byly vypořádány připomínky. Předlohou se nyní zabývají sněmovní výbory pro veřejnou správu a ústavně-právní. Dostaly na to 30 dní místo obvyklých 60, jak navrhl Bartoš.

Agentura má vzniknout k 1. lednu příštího roku, reálně zahájit činnost by měla až od začátku dubna. „Budu upřímný, pokud se to nezasekne ve Sněmovně, věřím, že termíny stihneme,“ uvedl Bartoš. Doplnil, že ale ještě předtím zahájí činnost pověřenec, který bude pravděpodobně z ministerstva vnitra a bude podepisovat smlouvy nebo řešit převody majetku. Tím bude podle něj zajištěno, že pokud by se termíny mírně posunuly, zásadně to celému projektu neuškodí. „Moje největší rozčarování při vstupu do exekutivy bylo to, že ministerstva pracují jaksi lineárně, tedy dokud není zákon, všechna práce stojí,“ řekl.

Návrh zákona je podle Bartoše připraven dobře, pracovalo na něm zhruba 80 lidí přes sedm měsíců. „Je to velmi důležitý projekt pro českou digitalizaci. Všechny úspěšné státy, které šly touto cestou, to měly na nepolitické úrovni,“ uvedl. Obdobně podle něj funguje Národní agentura pro komunikační a informační technologie, u které nadresortnost také nikdo nerozporuje.

Už nyní je podle Bartoše jasné, že DIA bude mít pod sebou základní registry a bude se starat o jejich rozvoj. „Teď se mi podařilo vyjednat dlouho opomíjený rozpočet na centrální registry – srdce české digitalizace. O ty věci se musí pečovat a rozvíjet je. Bez toho se může stát, že při spuštění určitého formuláře to systém nezvládne,“ řekl.

Vytvoření DIA si vyžádá 168 nových pracovních pozic. Roční náklady na ně a další výdaje jako služby, konzultace či programové vybavení by měly činit 300 milionů korun. Národní plán obnovy by podle materiálu měl zajistit 140 milionů korun ročně, zbytek by připadl na státní rozpočet. Vzhledem k předpokládaným úsporám se očekává návrat investice do 18 až 24 měsíců.