Předseda klubu KSČM Pavel Kováčik, předseda KSČM Vojtěch Filip a poslanec KSČM Stanislav Grospič. Foto: Profimedia Zdroj: Profimedia.cz
Nejvíce členů ze sněmovních stran a hnutí má stále KSČM – 31 564. Vyplývá to z ankety redakce CNN Prima NEWS mezi sněmovními stranami. Počet členů KSČM stále klesá, v roce 2017 její základna čítala 40 tisíc členů. Politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Stanislav Balík upozornil, že před 20 lety měla KSČM o více než sto tisíc členů více.
Jedním způsobem, jímž lze nahlížet na politické strany, jsou jejich volební úspěchy či preference voličů. Druhým způsobem je podívat se, které strany mají silnou vnitrostranickou základnu.
V Česku přitom není členství v politické straně populární, skutečně masovým stranám odzvonilo. „Češi mají ke stranictví obecně hodně rezervovaný přístup, což je špatné. Především proto, že náš politický systém je na principu stranictví vystavěný a nepřiznaně počítá s tím, že to jsou strany vnitřně silné a velké,“ uvedl pro CNN Prima NEWS politolog Balík.
Podobně hovoří i další politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze. „Obecně platí, že členství v politických stranách není v Česku populární. Obecně pojmy strana, stranictví, straník v mnoha lidech, zejména těch pamatujících období před rokem 1989, vyvolávají asociace s obdobím, kdy o sociálním statusu člověka často rozhodovalo právě to, zda byl v – té správné – straně,“ popsal Just.
CNN Prima NEWS oslovila všechny sněmovní strany s dotazem na aktuální počet jejich členů. Politolog Balík upozornil, že některé strany mohou s čísly „kouzlit“ a do údajů o počtu členů stran zahrnout i registrované příznivce. Problém je, že čísla udaná stranami nelze ověřit. Ministerstvo vnitra, které má registraci českých politických stran v Česku na starosti, totiž údaji o počtu členů stran nedisponuje, lze tedy vycházet pouze z údajů, které strany samy poskytly. Počet členů stran není ani povinný údaj ve výročních zprávách, které strany a hnutí odevzdávají Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, potvrdil jeho člen Jan Outlý.
Za KSČM je v počtu členů dlouhá léta KDU-ČSL (21 634 členů). Poté následují ČSSD (13 051) a ODS (13 000). Také jejich počty klesají.
„KSČM si prvenství udržuje dlouhodobě, stejně jako KDU-ČSL své druhé místo, i když u obou, zejména u KSČM, je zřetelný výrazný úbytek. Obě strany však měly po roce 1989 výhodnější výchozí pozici, protože nemusely budovat členskou základnu na zelené louce, protože obě strany fungovaly i před rokem 1989,“ okomentoval situaci Just a dodal: „Navíc KSČM a dříve KSČ v podobě jediné masové strany měla před pádem komunismu v roce 1989 kolem 1,7 milionu členů. Je pravda, že v červnu 1990 už to bylo něco přes 750 tisíc.“
Další počty členů politických stran a hnutí v Česku: SPD (6 459), ANO (3 091), TOP 09 (2 479), Trikolóra (1 774), STAN (1 613) a Piráti (1 043). Trikolóra je z uvedených stran nejmladší, vznikla v září 2019 a má dva poslance, kteří byli ale zvoleni do Sněmovny na kandidátce ODS.
