Azov, Vagnerovci i Čečenci. Za koho bojují nejobávanější skupiny ve válce na Ukrajině?

Válka na Ukrajině zuří již více než měsíc a zapojily se do ní i nejrůznější speciální jednotky. Proti sobě tak stojí například prapor Azov a žoldnéři z Vagnerovy skupiny. Obě jednotky jsou velmi obávané a také kontroverzní, neboť čelí obvinění z mučení zajatců a z dalších válečných zločinů. Na Ukrajině bojují také drsní Čečenci, a to nejen na straně Ruska.

Jedním z želízek, které má v ohni současné války Ukrajina, je elitní prapor Azov. Jedná se o speciální jednotku Ukrajinské národní gardy, která vznikla po zahájení bojů na ukrajinském Donbase v roce 2014. Do Azovu vstupovali bojovníci, kteří se nechtěli smířit s oddělením separatistických republik od Ukrajiny.

Batalion má hlavní základnu v Mariupolu, kde také především působí. Město se stává symbolem ukrajinského odporu proti ruské invazi. Rusové již několik týdnů přístavní město obléhají a bombardují, Mariupol se však stále drží. Jednou z ukrajinských zbraní je právě prapor Azov, který pomáhá město bránit.

Podle předválečných odhadů skupina čítala kolem 900 bojovníků, oficiálně by tak šlo už o pluk. Do podvědomí světa se však bojovníci dostali právě pod původním označením (Prapor Azov). Členy údajně nejsou pouze Ukrajinci, ale podle představitelů Azova i Rusové, Gruzínci a Židé.

Batalion má ovšem velmi kontroverzní pověst. Na jedné straně Ukrajinci elitní válečníky vzývají jako své hrdiny. V boji jsou nelítostní a neváhají za vlast položit život. Na druhou stranu mají blízko k neonacismu. Jejich velitel Andrij Bileckyj je vnímán jako jeden z lídrů ukrajinské krajní pravice. Dokonce se objevují neověřené zprávy o tom, že bojovníci praporu Azov mučili či znásilňovali zajatce.

Vagnerovci nebo Liga?

Ruský prezident Vladimir Putin v konfliktu na Ukrajině neváhá využít své vlastní elitní jednotky. Jednou z nich je tzv. Vagnerova skupina. Ta je pojmenována podle velitele skupiny, kterým je Dmitrij Utkin, přezdívaný Vagner (případně Wagner, azbuka nicméně nemá W, pozn. red.). Jedná se o paramilitantní skupinu, která se nezodpovídá ruské armádě. Jde o žoldáky.

Vagnerovci dosud prosluli jako vojáci, kteří se zapojili do mnoha různých válek a konfliktů v zemích třetího světa. Působili v Africe, na Blízkém východě, ale svoji zkušenost mají i s Ukrajinou. Před lety se totiž zúčastnili ruské operace, která vedla k anexi poloostrova Krym. Nyní se na Ukrajinu vrátili.

Jejich úkolem není přímý střet s ukrajinskými silami, nýbrž přesně cílené speciální operace. Sabotérství, vraždy vysokých činitelů, to jsou většinou úkoly pro Vagnerovu skupinu. Ukrajinci už v  prvních týdnech hlásili, že jedním z hlavních cílů Vagnerovců bylo odstranit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Ani Vagnerovci, kteří se podle Ukrajinců nyní přejmenovali na „Ligu“, se nevyhnuli kontroverzím. I oni jsou obviňováni z mučení zajatců, rabování či poprav. I Vagnerova skupina má navíc podle dostupných informací ve svých řadách neonacisty. Vladimir Putin sice často hovoří o potřebě „denacifikace Ukrajiny“, ale zjevně mu nevadí, že velitel Utkin má na klíčních kostech vytetované symboly nacistického Německa, konkrétně například říšskou orlici či znak jednotek „SS“. Utkinovi dokonce osobně předal státní vyznamenání.

Kadyrovci obléhají Mariupol

Do válečného konfliktu na Ukrajině se zapojili také Čečenci. Paradoxně na obou stranách. Vojáci z Kavkazu pověstní svými plnovousy a silou jsou považováni za mimořádně tvrdé a odhodlané bojovníky.

Jedna skupina slouží autoritářskému vůdci Ramzanu Kadyrovovi. Putin a ruští generálové si od jejich nasazení nejspíš hodně slibovali. Podle dostupných zpráv se však zdá, že se úspěchy těchto Čečenců nedostavují. Na začátku války měl o život přijít jeden z hlavních velitelů Kadyrovců Magomed Tušajev, který byl označován za pravou ruku vládce Čečenska. V posledních dnech se pak na sociálních sítích objevují také videa, na kterých Čečenci boj prakticky jen předstírají. Ničí totiž pouze prázdné budovy či pouliční lampy.

Zcela je podceňovat však rovněž není namístě. Aktuálně se velká část čečenských jednotek zapojila do obléhání Mariupolu a střetává se tak se zmiňovaným ukrajinským praporem Azov. Do Mariupolu měl údajně své vojáky podpořit také Ramzan Kadyrov.

Prapor s vazbami na Islámský stát

Čečenci ovšem bojují i na ukrajinské straně. Jedná se o bojovníky z tzv. Batalionu Džochara Dudajeva a Batalionu šejka Mansura. „Drazí Ukrajinci, prosím, nehleďte na tyto lidi jako na Čečence,“ říká v jednom ze svých videí velitel prvně jmenované jednotky Adam Osmajev na adresu Kadyrovců. Ty považuje za „zrádce a ruské loutky“. „Praví Čečenci zde stojí s vámi, krvácí s vámi, jak činíme posledních osm let,“ dodává Osmajev.

Podle německého deníku Deutsche Welle není počet čečenských dobrovolníků, kteří bojují na straně Ukrajiny, známý. Většina z nich jsou pravděpodobně Čečenci, kteří svoji vlast opustili po válce v roce 2003 nebo před Kadyrovovým nástupem v roce 2007.

Lídr Batalionu šejka Mansura Muslim Čeberlojevský v rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovořil na adresu Kadyrovců podobně jako Osmajev. „K Čečensku nemají žádný vztah, stali se z nich zrádci, kteří se postavili na stranu nepřítele. Nemají právo nazývat se čistokrevnými Čečenci,“ dodal s tím, že Čečensko stejně jako Ukrajina už několik století trpí mocichtivými ambicemi svého velkého souseda. Samotný Kadyrov by se podle Čeberlojevského bez pomoci Rusů neudržel u moci a považuje jej za „nulu“.

Tagy:
válka Vladimir Putin vojáci invaze Ukrajina Čečensko Rusko Mariupol Vagnerova skupina Azov Ramzan Achmatovič Kadyrov ruská invaze na Ukrajinu