Biden vzdal volby na prezidenta USA
Kampaň před listopadovými volbami prezidenta Spojených států prochází bezprecedentním otřesem. Prezident Joe Biden pod tlakem kolegů z Demokratické strany necelé čtyři měsíce před volbami vzdal svou kandidaturu a podpořil v boji o Bílý dům svou viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Ta je nyní blízko nominaci na prezidentku, během několika hodin se za ni postavili demokraté z celých USA včetně některých politiků, kteří byli sami uváděni jako potenciální kandidáti.
Bidenovo oznámení přišlo 107 dní před prezidentskými volbami, které budou 5. listopadu. Agentura AP poznamenala, že v USA se ještě nikdy nestalo, aby předpokládaný kandidát jedné ze dvou hlavních politických stran odstoupil z kampaně v takto pozdní fázi.
ČTĚTE TAKÉ: Bidena zbožňuji, bez něj nemají demokraté šanci, míní zpěvačka Cher. Smutní i Streisandová
Zároveň jde o další zvrat v překotné kampani poznamenané soudními kauzami republikánského kandidáta a exprezidenta Donalda Trumpa a také atentátem na tohoto 78letého politika. O tři roky starší Biden, který je nejstarším prezidentem v dějinách USA, zase čelil nevídaným pochybnostem voličů ohledně způsobilosti k výkonu funkce. Tyto pochybnosti přerostly v paniku uvnitř Demokratické strany po Bidenově nejistém výkonu v červnové předvolební televizní debatě s Trumpem, a prezident nakonec pod tíhou nepříznivých průzkumů a apelů od stranických kolegů či sponzorů boj o znovuzvolení vzdal.
Biden navrhl Harrisovou
Biden záhy po nedělním oznámení, že nebude kandidovat, uvedl, že by jej měla zastoupit viceprezidentka Harrisová. Tu během několika hodin podpořili demokratičtí guvernéři z různých států USA včetně Gavina Newsoma z Kalifornie, který byl považován za potenciálního uchazeče o Bílý dům. Podporu jí vyjádřili i mnozí demokraté z Kongresu, někteří významní straníci, včetně exprezidenta Baracka Obamy, to však ihned neučinili. Harrisová, na níž už začala útočit Trumpova kampaň, potvrdila, že se o nominaci hodlá ucházet; žádný jiný představitel demokratů tak zatím neučinil.
O demokratické nominaci na prezidenta budou rozhodovat delegáti z jednotlivých států nejpozději na předvolebním sjezdu strany, který bude od 19. do 22. srpna. Delegace nejméně ze tří států již oznámily, že budou hlasovat pro Harrisovou. Ta začala ihned společně s Bidenem kontaktovat stranické představitele na různých úrovních ve snaze získat podporu.
Cyril Svoboda o Bidenově odstoupení z kandidatury
Viceprezidentka zároveň převzala kontrolu nad financemi původně určenými na společnou kampaň s Bidenem, jakož i nad volební kampaní zaměstnávající stovky pracovníků napříč USA, informovala americká média. V uplynulých týdnech měl prezidentův tým problémy s výběrem peněz na kampaň, po Bidenově odstoupení ale demokraté v tomto směru zažili nejlepší den aktuálního volebního cyklu, uvedla hlavní stranická platforma pro výběr příspěvků. Organizace ActBlue oznámila, že dárci nově poslali skoro 50 milionů dolarů (přes 1,1 miliardy Kč).
Republikáni dál útočí na Bidena
Republikáni reagovali na Bidenovo oznámení pobouřeně, jakkoli dlouhodobě uváděli, že je na svůj úřad příliš starý. Exprezident Trump vyhlásil, že „křivák“ Biden „nebyl způsobilý kandidovat na prezidenta a rozhodně není způsobilý vykonávat funkci“. K okamžitému odchodu z Bílého domu pak Bidena se stejnou logikou vyzval republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson.
Mnozí komentátoři podotýkali, že obrat v kampani Trumpovi komplikuje situaci, neboť dosud exprezident do velké míry stavěl na Bidenově údajné neschopnosti. Sám si v jednom ze svých nočních prohlášení stěžoval, že teď musí „začít od začátku“. Trump se nyní nachází v pozici nejstaršího kandidáta nominovaného na prezidenta a pokud bude kandidátkou demokratů Harrisová, bude to soupeřka téměř o 20 let mladší.
Podle informací agentury Reuters se Biden rozhodl z voleb odstoupit až během víkendu. Agentura napsala, že v sobotu večer ještě stále plánoval pokračovat v souboji o prezidentský úřad. V neděli odpoledne ale šokoval mnoho svých vedoucích pracovníků, když jim oznámil, že z klání odstupuje, a to těsně předtím, než své rozhodnutí zveřejnil.
Přední americké deníky v komentářích uvádějí, že Demokratická strana by nyní měla vést debatu o novém kandidátovi na prezidenta, a nikoli tuto pozici rychle přisoudit viceprezidentce Harrisové. Názorové sekce deníků The New York Times, The Washington Post a The Wall Street Journal při tom rozhodnutí Bidena hodnotí převážně kladně a hovoří o „nesobeckém“ kroku, který byl v zájmu USA.
Podobné ohlasy přicházely také od zahraničních státníků, kteří zároveň vzdávali hold Bidenově zhruba 50 let trvající kariéře ve vrcholné politice. „Je to nepochybně rozhodnutí státníka, jenž desítky let sloužil svojí zemi. Je to odpovědný a osobně jistě nelehký krok, o to je ale cennější,“ reagoval český premiér Petr Fiala. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že jeho země zůstane nejsilnějším partnerem USA na Blízkém východě nehledě na to, koho si Američané zvolí za příštího prezidenta.
Světový tisk píše o tom, že Biden své zemi prokázal službu, o dobré zprávě pro demokraty a americké voliče či o tom, že Trump náhle vypadá staře. Podle komentářů v českých médiích se odstoupení Bidena očekávalo. Nová kandidátka či kandidát podle nich musí demokraty sjednotit. Analytici oslovení médii jsou přesvědčeni, že Harrisová je pro Evropu vhodnější kandidátkou než Trump, jelikož je u ní nižší pravděpodobnost celních válek. Vedle toho z Ruska zní, že preferovali spíše Bidena.
